Project information
Úloha ligandů jaderných receptorů v rozvoji nádorů kolonu a prostaty
- Project Identification
- MUNI/C/0844/2011
- Project Period
- 1/2012 - 12/2012
- Investor / Pogramme / Project type
-
Masaryk University
- Grant Agency of Masaryk University
- Rector's Program
- MU Faculty or unit
- Faculty of Science
Kolorektální karcinomy a nádory prostaty jsou velmi častými typy nádorů. Výskyt těchto nádorů ve světě i v České republice neustále roste, proto je věnována velká pozornost novým způsobům léčby, ale také možnostem prevence tohoto onemocnění. Bylo prokázáno, že strava bohatá na obsah n-3 vysoce nenasycených mastných kyselin například významně snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu (Caygill et al. 1996). Mastné kyseliny jsou přirozenými ligandy jaderných receptorů a proto je výzkum mechanismů zahrnujících i jsou tyto receptory předmětem předkládaného projektu. Jaderné receptory jsou velká skupina transkripčních faktorů, jejichž aktivace či naopak inaktivace může mít velký význam při vývoji různých typů nádorů. Členem jaderných receptorů jsou například androgenní receptory (AR) nebo receptory aktivované proliferátory peroxizómů (PPAR) (Mainwaring 1969, Jung and Baulieu 1971, Issemann and Green 1990). Jsou známy tři izoformy PPAR, a to PPARα, PPARβ/δ a PPARγ. Mezi přirozené ligandy PPARγ patří vysoce nenasycené mastné kyseliny nebo jejich deriváty. Syntetickými ligandy PPARγ jsou například thiazolidindiony, což jsou orální antidiabetika běžně užívaná při léčbě cukrovky II. typu. Z experimentálních výsledků lze usuzovat, že PPARγ hraje v rozvoji kolorektálního karcinomu a karcinomu prostaty významnou úlohu a mechanismy jeho působení jsou stálým předmětem výzkumu. Tento projekt bude zkoumat účinky ligandů jaderných receptorů AR a PPARγ na aktivaci těchto receptorů u vybraných buněčných linií odvozených od nádorů kolonu a prostaty v různých stádiích maligní transformace. Nadstandardnost tohoto projektu spočívá v náročnosti práce, množství zpracování dat a výsledků a v uplatnění nejen v základním výzkumu, ale také v možném přínosu pro klinickou praxi.