Pěstování léčivých rostlin má na jižní Moravě dlouhou tradici. Dokládají to i čtyři filmy objevené v archivu Centra léčivých rostlin LF MU z let dávno minulých.
Civilizace a zvyšující se životní úroveň přináší menší odolnost lidského zdraví. Ne všechna onemocnění však vyžadují léčbu složitými léky. Často vystačíme s léčivými rostlinami. Přestože se na našich školních zahradách pro výuku, potěchu i užitek pěstují okrasné květiny a zelenina, stejných cílů, radosti a užitku, můžeme dosáhnout i rostlinami léčivými. Jen málokdo na to vzpomene. A přece by se jistě nějaký záhon pro naše mladé zdravotníky našel. Děti rády obdělají ladem ležící úhor a tím bližší k němu budou mít vztah. Sběr léčivých rostlin by neměl chybět ani v programu žádného tábora Červeného kříže.
Myšlenka (alespoň částečně) přenositelná i do roku 2025, avšak převzatá z více než půl století starých filmů, které ve svých digitálních archivech objevili kolegové z Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Čtveřice krátkých snímků – Děti s květy, Malí bylinkáři, Lékárna na zahrádce a Příroda pro zdraví – vznikla v roce 1970 za účelem propagace významu a sběru léčivých rostlin jako projekt Ministerstva zdravotnictví ČSR, v realizaci Ústředního poradního sboru pro pěstování a sbor léčivých rostlin, respektive Komise pro pěstování a sběr léčivých rostlin v Brně. Jako autoři jsou pod nimi podepsáni doktoři Zdeněk Novák a Luděk Skála, který byl rovněž členem Klubu filmových amatérů, přičemž na výrobě se podílelo právě i Centrum léčivých rostlin, kde byla část záběrů pořízena.
Ústřední poradní sbor Ministerstva zdravotnictví pro léčivé rostliny svou činnost začal už zkraje dvacátých let minulého století, krátce po zrodu nové republiky. Jeho úkolem bylo vydávat odborné posudky a návrhy k otázkám týkajícím se sběru a pěstování léčivých rostlin, jakož i působit publikačně a osvětově. Své pobočky měl v Bratislavě a v Brně. Ostatně, Jižní Morava byla známá pěstováním léčivých rostlin už z dob napoleonských válek a v prvorepublikové éře se v kraji léčivky průmyslově pěstovaly na ploše o rozloze cca 50 hektarů – vedle těch tradičních například i lékořice.
Za druhé světové války byla povinnost sběru léčivých rostlin z přírody zavedena na základních a středních školách a svou pozornost na léčivky po válce zaměřil i komunistický režim, který strategicky usiloval o produkci, která by zajistila dostatek domácích surovin pro farmaceutický průmysl. Tento záměr mělo podpořit i zbudování národního podniku Léčivé rostliny ve Zbraslavi nad Vltavou v první polovině padesátých let. Do tohoto období spadá i vznik Centra léčivých rostlin v Brně, prvního zařízení svého druhu v zemi. V sedmdesátých letech, do kterých se datuje vznik uvedených snímků, zabíraly plochy pro pěstování léčivých rostlin v celé zemi zhruba 4000 hektarů (cca 5600 fotbalových hřišť) a roční produkce přesahovala dva tisíce tun. Mezi ty nejvíce zastoupené druhy patřily námel, heřmánek nebo máta.
Zkouškové období může být pro mnoho studentů i akademiků vyčerpávající. Ústav lékařské psychologie a etiky LF MU v novém roce uspořádá třetí ročník webinářů, které přinesou inspiraci, praktické tipy a relaxační techniky, které vám pomohou zvládnout toto náročné období s větším klidem a vyrovnaností.
V 75. díle podcastu STETOSKOP se ponoříme s Dášou Bohačiakovou do fascinujícího světa neurobiologie, kde se budoucnost léčby rodí z miniaturních modelů mozku. Její výzkumná skupina se zabývá Alzheimerovou chorobou a nedávno dosáhl významného posunu v chápání této zákeřné nemoci.
