Minimozečky vs. Alzheimer

V 75. díle podcastu STETOSKOP se ponoříme s Dášou Bohačiakovou do fascinujícího světa neurobiologie, kde se budoucnost léčby rodí z miniaturních modelů mozku. Její výzkumná skupina se zabývá Alzheimerovou chorobou a nedávno dosáhl významného posunu v chápání této zákeřné nemoci.

27. 12. 2024

Bez popisku

Alzheimerova choroba, označovaná za epidemii 21. století, postihuje desítky milionů lidí na celém světě. Ovlivňuje paměť, myšlení i každodenní život nemocných a jejich blízkých. Přes veškerý pokrok zůstává léčba této nemoci velkou výzvou. Přesto však věda nezahálí. Významného posunu v našem chápání Alzheimerovy choroby dosáhl český výzkumný tým pod vedením Dr. Dáši Bohačiakové, která působí na Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Dr. Bohačiaková a její tým nedávno popsali novou mutaci genu SORL1, která hraje významnou roli v rozvoji této zákeřné nemoci. Na výzkumu úzce spolupracovali s kolegy z Aarhuské univerzity v Dánsku a výsledky jejich práce přinášejí naději pro budoucí vývoj účinnějších diagnostických metod i léčiv. Tento objev ukazuje, jak detailní studium genetických faktorů může posunout hranice poznání a otevřít nové možnosti pro boj s Alzheimerovou chorobou.

Ve své laboratoři navíc dr. Bohačiaková využívá inovativní metody – tzv. "minimozečky". Tyto modely mozkových struktur, které věrně napodobují lidský mozek, dokonce jsou patrné na některých i zárodky očí, jsou klíčovým nástrojem pro pochopení mechanismů, jež jsou za normálních okolností lidskému oku skryté. Právě díky nim mohou vědci detailně zkoumat procesy, které vedou k rozvoji nemoci, a hledat účinné způsoby, jak tyto procesy ovlivnit.

V rozhovoru s Dr. Bohačiakovou jsme se věnovali nejen jejímu průlomovému výzkumu, ale také její cestě ke špičkové vědě. Jaké bylo rozhodnutí přejít od přírodních věd k výzkumu v medicíně? Co jí přinesly zkušenosti ze zahraničních stáží, například na University of California v San Diegu? A jaká je její vize budoucnosti, kdy by mohl být Alzheimer konečně poražen?

Ponořte se s námi do fascinujícího světa neurobiologie, kde se budoucnost léčby rodí z miniaturizovaných modelů mozku, týmové spolupráce a neutuchající vášně pro objevování nepoznaného. Dr. Dáša Bohačiaková nás zve nahlédnout do zákulisí svého výzkumu a dává naději, že Alzheimerova choroba jednoho dne přestane být strašákem, který ničí životy nemocných i jejich blízkých.

Nově popsaná genetická mutace může vést k novým možnostem Alzheimerovy choroby

Zvětšené endozomy (červeně) u neuronů s mutací i u neuronů bez funkčního genu SORL1. Zvětšení endozomů je jedním z projevů, které mohou souviset s poruchou transportních procesů vedoucích k Alzheimerově chorobě.
Struktura aminokyseliny tyrosin (Y1816), která je důležitá pro stabilitu proteinu. Vědci zjistili, že většina této aminokyseliny je skrytá uvnitř proteinu a vytváří vazby, které udržují jeho správný tvar. Pokud dojde k mutaci, jako je nahrazení tyrosinu za jinou aminokyselinu, může to destabilizovat strukturu proteinu, což může vést k poškození buněčných funkcí a přispět k rozvoji Alzheimerovy choroby. Tento princip je podobný u dalších genetických onemocnění, kde dochází k podobným mutacím.

Podcast STETOSKOP

Podcastem STETOSKOP přibližujeme širší veřejnosti život na naší fakultě, představujeme zajímavé vědecké projekty, občas nakoukneme pod plášť nejen doktorskému studiu, zpovídáme významné osobnosti z řad studentů, absolventů i zaměstnanců. A velkým přáním zůstává se inspirací středoškoláků pro studium na naší fakultě.

Přejeme příjemný poslech. Nasaďte si sluchátka, my nasazujeme STETOSKOP.

Poslouchejte nás v těchto aplikacích


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info