Rozhovor: Fat and fit? Žádná obezita není v pořádku.

Můžete stručně definovat pojmy obezita a metabolicky zdravá obezita?
Světová zdravotnická organizace obezitu definuje jako nadměrné nebo abnormální uložení tukové tkáně, které může představovat riziko pro zdraví. To indikuje body mass index (BMI), snadno a rychle použitelný ukazatel, který však má i řadu omezení, jelikož nezohledňuje tělesné složení. S tím také souvisí pojem metabolicky zdravá obezita, o které hovoříme u lidí, kteří spadají do pásma obezity dle BMI, aniž by však vykazovali očekávané laboratorní markery související s metabolickým syndromem jako jsou například zvýšená hladina glukózy nebo triglyceridů.

Naopak, jsou lidé, u nichž lze tyto markery pozorovat, ale BMI mají v normě?
Ano, tomu se říká pro změnu štíhlá obezita. Takoví lidé nemají v pořádku poměr svalové a tukové tkáně. Pokud mají vysoké množství zejména viscerálního tuku, mají rizika onemocnění srovnatelná s obézními lidmi. Protože viscerální tuk se nám ukládá okolo orgánů, je metabolicky aktivní a způsobuje chronický zánět. Metabolicky zdraví obézní tak mohou mít nižší zdravotní rizika než lidé štíhle obézní s nízkým BMI, ale vysokým procentem tělesného tuku.

Nakolik je vlastně BMI relevantní ukazatel ve vztahu ke zdravotnímu stavu člověka?
Třeba u sportovců jsou jeho omezení výrazná, ale obecně s množstvím tukové tkáně koreluje dobře. Proto se pořád používá a pro první screening je dostačující, ale neměl by se používat izolovaně. Měli bychom zapojit i další analytické nástroje, přinejmenším třeba zohlednit obvod pasu, který dobře koreluje zase s množstvím pro zdraví rizikového viscerálního tuku.

Znamená to, že zásadnější ukazatel našeho zdraví je spíš než BMI typ a distribuce tuku v těle?
Ano, na tom hodně záleží. Obezity máme dva základní typy, podle toho, zda je tuk centralizovaný, anebo zda jde o typ tzv. gynoidní obezity, což je u žen takový ten typ postavy hruška. Oproti tomu androidní obezita je typ postavy jablko.

Co tuto distribuci ovlivňuje?
U mužů většinou bývá tuk centralizovaný, vytvářející androidní postavu. Gynoidní figura je častější u žen a vysvětluje se tím, že jde o zásobu energie na mateřství. Může jít však i o genetickou dispozici. A i když centralizovaný tuk bývá rizikovější, u androidní obezity se hmotnost redukuje snáz než u obezity gynoidní. Takže byť ženy bývají z hruškovité postavy nešťastné, z hlediska onemocnění je méně riziková. Když však přejdou do menopauzy, tak se ukládání tuku centralizuje a jestliže mají nadváhu, jejich stav se snadno přehoupne do té nezdravé obezity.

Ve své práci shrnující dosavadní výzkum na téma metabolicky zdravé obezity jste došla k závěru, že i když je dnes fat and fit určitý fenomén, pocit toho, že jsem fit, je přinejmenším dočasný, protože fat mi jednoduše neprospívá a zadělává na budoucí problémy. Chápu to správně?
To riziko je dvojí. Člověk se může hýbat, a dokonce ani nemusí mít špatné složení stravy, jen je v energetickém nadbytku. Z tohoto nadbytku má sice má nadváhu, ale může mít nižší riziko zdravotních problémů než člověk, který není v tak vysokém energetickém nadbytku, ale nehýbe se a má nedobré složení stravy. Avšak ve srovnání s někým, kdo má tělesné parametry v pořádku, má metabolicky zdravý obézní člověk vyšší riziko chronických neinfekčních onemocnění, ať už jde o diabetes druhého typu, kardiovaskulární onemocnění nebo dokonce o rakovinu. A polovina takových lidí, i když dnes nepociťují žádné problémy, přejde do deseti let do nezdravého stavu. Deset let přitom není nijak dlouhá doba. A pak tu jsou samozřejmě rizika, která nejsou závislá na laboratorních markerech…

Například jaká?
Třeba enormní mechanická zátěž na klouby, která může vést k bolestem pohybového aparátu, což může ústit v to, že ti ještě donedávna sice obézní, ale aktivní lidé, se přestanou hýbat. Pak už se snadno překlopí z metabolicky zdravé obezity k obezitě nezdravé. U obézních lidí taky často dochází k tukovým převisům, které ústí v kožní problémy, nejrůznější mykózy nebo ekzémy. Nadměrná tuková tkáň může způsobovat třeba i obstrukci dýchacích cest a zvyšovat tak riziko spánkové apnoe, přičemž kvalita spánku významně ovlivňuje naše zdraví přes hormonální regulaci organismu. Může vést ke zvýšení vylučování ghrelinu neboli hormonu hladu, který může negativně ovlivnit stravování. Krom toho nekvalitní spánek zhoršuje regeneraci, což vede k celkovému zpomalení organismu a tak dále…

Už takový letmý výčet tak přece vylučuje, že být fat a současně fit nelze, ne?
On je to takový trend – že když si člověk připadá na první pohled zdravě, tak se přece nic neděje… Hlavně chci ale zdůraznit, že tohle není záležitost estetiky. Sice si myslím, že evolučně by se nám měli líbit zdraví lidé, na druhou stranu, estetika je obrovsky subjektivní. Někdo má rád plnější tvary, někdo hubenější, to je individuální. Avšak tvrdit, že obezita je zdravá, je prostě špatně. Obezita zdravý stav není a můžeme to říkat bez toho, aniž by to měl někdo vnímat jako nějaký body shaming. Je to prosté konstatování faktu na základě validních informací. Obézní člověk by si přitom rizik, která s obezitou souvisejí, měl být vědom.

Ostatně, v některých kulturách je plnoštíhlá ženská postava vnímaná jako symbol krásy, spjatý s plodností…
…a není to dlouho, co u nás byly trendem pro změnu kostnaté postavy. Podváha je taky špatně. Ani jeden z těchto trendů není zdravý, není možné chodit z extrému do extrému. Ale obezita jako taková je nesmírně citlivé téma a její stigmatizaci vnímám jako velký problém. I zdravotní, protože když jsou obézní lidé stigmatizováni, tak se dostanou do ještě větších zdravotních problémů. Vyhýbají se zdravotní péči, vyhýbají se sportovištím, stres, který z takové stigmatizace pramení, zajídají nevhodným jídlem a tak dále. Proto bychom obézním lidem měli především poskytnout správné informace a podat pomocnou ruku. Já jsem se popravdě trošku obávala s takovým článkem vůbec přijít, protože bych se nerada někoho dotkla. Na druhou stranu, jde o jasná fakta a názor vytvořený na základě výsledků mnoha epidemiologických studií.

Bylo zjištěno, jak dlouho trvá, než člověk v metabolicky zdravém obézním stavu začne pociťovat nějaké metabolické potíže? Je to těch už zmíněných deset let?
To je individuální a vliv má celá řada faktorů. Někdo se například může dostat do složité sociální situace a jeho stav se zhorší za půl roku… Ale ano, z dat epidemiologických studií vyplývá, že polovina z metabolicky zdravých obézních přejde do stavu metabolicky nezdravého do deseti let. Avšak už ve chvíli metabolické zdravosti u nich existují rizika vyplývající z už zmíněné mechanické zátěže.

Co můžu dělat pro to, abych tuto dobu prodloužil, a i při vyšší váze zůstával metabolicky zdravý?
Nepouštět se do nesmyslných diet. Těmi si může člověk jedině uškodit. Nesmyslné restriktivní diety jsou to nejhorší, co můžete udělat. S těmi to bývá jako byste se pokoušel fleku na tričku zbavit Savem. Flek sice zmizí, ale zůstane nám tričko s dírou. Takže co lze, tak zlepšovat parametry životního stylu. To znamená dobře se stravovat s důrazem na potřebné složky jako jsou bílkoviny, vláknina a tak dále. Prostě jíst pestrou stravu! Samozřejmě, zdraví významně ovlivňuje taky pohybová aktivita, a dále faktory jako spánek, stress management, někteří lidé můžou potřebovat i psychologickou podporu…

Na druhou stranu, obézní člověk se asi nemůže hned pouštět do stejných pohybových aktivit, jaké by si naordinoval člověk bez nadváhy, ne?
Samozřejmě, u metabolicky zdravých obézních je potřeba dát velký pozor na to, aby jejich pohybová aktivita byla vhodná. Ideálně ji zkonzultovat ještě s nějakým odborníkem, například fyzioterapeutem, aby si ten člověk neublížil, protože je to extrémně zatěžující pro klouby.

Dle dostupných dat se zdravě cítí a metabolicky skutečně zdravých je až třetina lidí s nadváhou…
Spíš se uvádí, že je to mezi šesti a čtyřiceti procenty. Ten rozptyl je tak velký kvůli nejednotné definici metabolicky zdravé obezity.

Pokud jsem mezi takovými lidmi, co by mě mělo přimět k tomu, abych svůj stav řešil?
Ono se často zapomíná, že i když používáme různé přístroje a metry, leccos lze zhodnotit pouhým pohledem. Ale já bych si nechala zjistit tělesné složení. Jestliže jsem silový sportovec a budu mít BMI 30, tak asi nemá cenu něco řešit. Pokud ale člověk není sportovec, tak BMI 30 by se měl zabývat v každém případě už třeba při preventivní prohlídce u lékaře. Rozhodující je zejména množství metabolicky aktivního útrobního tuku, proto je dobré si změřit obvod pasu.

Ve své práci uvádíte, že budoucí výzkum by se měl zaměřit na stanovení zdravého množství tělesného tuku. Tím se dosud nikdo nezabýval?
Samozřejmě ano, některé studie a organizace rozmezí normálního procenta tělesného tuku stanovují. Světová zdravotnická organizace však žádnou specifickou hodnotu pro definici obezity neuvádí a na hodnotách tak nepanuje žádná mezinárodně uznávaná shoda.

Snažím se z našeho povídání vyvodit nějaký závěr, a nenapadá mě lepší, než že žádná obezita není v pořádku, ať už ji budeme označovat jako zdravou nebo štíhlou…
Ano, jednoznačně. Za mě žádná zdravá obezita neexistuje. Jakákoliv obezita, tedy i ta štíhlá, není dobře. Navíc tím, že neexistují jednoznačné oficiální definice a třeba Světová zdravotnická organizace přes BMI štíhlou obezitu ve statistikách nezahrnuje, může být obézních lidí dokonce víc, než se standardně uvádí.

Více článků

Přehled všech článků