Mediální ohlasy

14. 12. 2024

Co obézní děti láká na sladkostech nebo fast-foodu a jak podle toho dělat zdravé jídlo? Právě to zjišťují vědci z Mendelovy univerzity a Masarykovy univerzity, mezi nimi doktorka Leona Mužíková, působící na Katedře tělesné výchovy a výchovy ke zdraví Pedagogické fakulty MU a Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty MU. Reportáž o projektu, jehož výstupem by měly být webové stránky i mobilní aplikace podporující zdravé stravování dětí, přinesl Český rozhlas v magazínu Experiment.

13. 12. 2024

Profesor Zdeněk Ráčil se v necelých čtyřiceti letech stal profesorem, uznávaným odborníkem na leukemii. Ale pak odjel do Ugandy, kde léčí děti postižené srpkovitou anémií, dědičnou nemocí, jež deformuje červené krvinky. Aby jim mohl pomáhat zadarmo, působí jako praktický lékař ve Křtinách a na Fyziologickém ústavu LF MU. Své zkušenosti z Afriky přibližuje v rozhovoru na iDNES.cz.

13. 12. 2024

V Národním muzeu v Praze se uskutečnilo rozsáhlé simulační cvičení zdravotníků, které mělo za cíl proškolit v reálném prostředí lékaře a záchranáře v postupech během mimořádných událostí spojených s kritickými stavy v těhotenství. Národní muzeum se do akcí Integrovaného záchranného systému zapojuje pravidelně, aby zajistilo co nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany svých návštěvníků. Do akce v nevšedním prostředí se zapojili i členové Ústavu simulační medicíny LF MU, včetně přednosty, profesora Petra Štourače. Reportáž přinesl Blesk, Nová večerní Praha, portál All news nebo Life4You.

11. 12. 2024

Jak učit medicínu a vychovávat mladé lékaře v 21. století – právě tímto tématem se zabývalo XLIII. Setkání klubu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. „Zkrátit dobu studia nelze, ale můžeme se bavit o tom, jak mohou být lékaři rychleji atestovaní a plně zapojení do praxe,“ zaznělo kromě jiného z úst profesora Martina Repka, děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který na akci nechyběl. Podrobněji na Zdravotnickém deníku.

5. 12. 2024

Vánoce víc než kterékoliv jiné svátky roku ovlivňují fyziologické pochody v těle. Upozorňují na to specialisté na srdce, kteří v průběhu prosince a ledna pozorují hned několik fenoménů. „Významný nárůst hospitalizací pro srdeční selhání a kardiovaskulární onemocnění zaznamenáváme bezprostředně po vánočních svátcích, a to zejména u starších osob,“ říká přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU, profesor Jan Krejčí. Více na iDNES.cz.

4. 12. 2024

Studenti spolku Medici na ulici ve své brněnské pobočce ošetřují lidi bez domova v novém prostoru v Mlýnské ulici. To jim zdarma poskytlo město. Zázemí v novém prostoru využívají studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně od tohoto týdne. Více na webu Zprávy ze zdravotnictví.

4. 12. 2024

Online magazín Inspirante.cz zaměřený na zdravotní, sociální a vzdělávací oblast, který je součástí neziskové organizace Revenium, pomáhá šířit informace o nově akreditovaném navazujícím magisterském studijním programu LF MU Neurovědy.

4. 12. 2024

„Děti mívají úplně jiné příznaky než dospělí,“ říká profesor Jaroslav Štěrba v rozhovoru pro Novinky.cz, v němž vysvětluje, jak se liší rakovina u dětí a dospělých, nebo proč se musí na její léčbu často pořádat sbírky. „Pojišťovny se chovají nějakým způsobem, podle pravidel, která jim dali politici. A ti se zase schovávají za stanoviska různě motivovaných právníků, kteří říkají, že to nejde. Čili otázka je, zda chceme děti léčit dobře, nebo je léčit podle zákonů a pravidel vyhovujících průmyslové výrobě.“

Další rozhovor s profesorem Štěrbou v těchto dnech vyšel také na Medical Tribune.

29. 11. 2024

„Stres potkává všechny organismy na planetě a zajišťuje jejich přežití,“ říká vědkyně a expertka na zkoumání stresu, doktorka Lucie Ráčková z I. neurologické kliniky FN USA a LF MU, která měřila jeho působení například na polární misi na Antarktidě. O svém výzkumu hovořila i v podcastu Spotlight na Aktuálně.cz.

28. 11. 2024

Zhlédnutí více než šesti stovek videí bylo potřeba k tomu, aby tým složený z vědců a odborníků z kliniky asistované reprodukce zjistil, co se děje v oplozeném vajíčku a jak by ta nejranější fáze vývoje měla ideálně vypadat, aby se narodilo zdravé dítě. Jejich poznatky, které publikoval vědecký časopis Nature Communications, mohou využít lékaři v centrech asistované reprodukce, když vybírají nejlepší embrya k vložení do dělohy. Doktorka Zuzana Holubcová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Hospodářské noviny popisuje, jak výzkum probíhal.

27. 11. 2024

Čeští vědci učinili nedávno dva zásadní objevy týkající se závažných neurologických onemocnění. Jednak popsali mutaci genu způsobující Alzheimerovu chorobu (což je první krok na cestě ke vzniku léku), jednak vyvinuli aplikaci, která dokáže odhalit Parkinsonovu nemoc pouze na základě telefonického hovoru. O výzkumu, do něhož je zapojena Výzkumná skupina Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie LF MU se můžete dočíst na webu Flowee,v týdeníku Květy, ve Chvilce pro tebe nebo na webu Trendyzdraví.cz.

24. 11. 2024

Folikulární lymfom je nádorové onemocnění krve. Český rozhlas Dvojka ho přibližuje ve své rozhovorové sérii Moci bez nemoci, do níž si pozval doktora Františka Folbera z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU. Doktor Folber je vedoucím nového CAR-T programu, buněčné terapie, která je připravována jen v několika laboratořích na světě.

22. 11. 2024

Dlouhodobé používání roušek a respirátorů v době pandemie covidu vedlo u většiny zdravotníků k dermatologickým komplikacím různého typu. Vyplývá to ze studie mezi zhruba tisícovkou zdravotníků Národního institutu SYRI. „Naše studie prokázala velmi výrazný vliv používání ochranných prostředků na řadu zdravotních komplikací,“ říká magistra Natália Antalová z Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Více v magazínu Ze zdravotnictví, na portálech Zdravé zprávy nebo Brňan.

22. 11. 2024

Chvála od kolegů z jiných fakult vždy potěší. Tak jako třeba ta od profesora Davida Netuky, přednosty Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v rozhovoru pro magazín Hrot: „Simulační centrum pod Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně je opravdu nádhernou ukázkou toho, co dnes můžeme umět simulovat a kde můžeme živé pacienty nahradit různými moderními technologiemi, aby si medici mohli určité věci nejdříve osahat. Sám jsem měl tu čest v několika kurzech vyučovat a bylo to nesmírně zajímavé.“

21. 11. 2024

Při boji s dětskou obezitou školákům rozhodně nepomůže jen úprava jídelníčku. Problémem značné části z nich je totiž takzvané emoční jedení či přejídání. Jinými slovy zajídají nudu, starosti, smutek a rozrušení. Pokud mají české děti zhubnout, bude nutné jim dopřát nejen dietnější stravu a pohyb, ale musí být i odolnější vůči stresu. O výzkumu, na kterém spolupracují vědci Lékařské fakulty MU, Mendelovy univerzity a pracovníci Státního zdravotnho ústavu, se můžete dočíst na Novinkách.

20. 11. 2024

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity budují unikátní Biobanku. Má pomoci pochopit rozvoj a agresivní povahu nádorových onemocnění slinivky břišní. O projektu, jehož řešitelem je docent Petr Vaňhara z Ústavu histologie a embryologie LF MU, se na svých sociálních sítích zmiňuje Česká televize, zprávu doručil i Český rozhlas nebo portály Brňan, Sciencemag a Náš region.

20. 11. 2024

Brněnští vědci popsali mutaci genu, která způsobuje Alzheimerovu nemoc. Objev by měl v budoucnu vést k vývoji léků nebo terapeutických metod, které by vzplanutí nemoci zabránily nebo její rozvoj alespoň zbrzdily. K počinu týmu pod vedením doktorky Dáši Bohačiakové se v listopadu vrátili například CNN Prima News, Regionální televize jih, Magazín healthcomm, Metro nebo Zprávy z Moravy.

19. 11. 2024

„Každá rakovina je unikátní, proto je tak těžké najít cílený lék, ale vždy bude léčba koktejl. V české vědě vidím obrovský pokrok, zahraniční zkušenost je ale důležitá, abychom znovu nevymýšleli kolo a znali osvědčené postupy,“ říká v rozhovoru pro DVTV doktor Zdeněk Adrysík, molekulární biolog z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU, který se po 15 letech v zahraničí, zejména z USA, vrátil do Česka. „Než jsem do USA odjel, měl jsem vnitřní limity, ale byla to chyba, americké sky is the limit je smysluplný přístup ve ve vědě i v životě.“

18. 11. 2024

Počet přijatých na vysokoškolský obor všeobecná sestra se od příštího roku navýší. A nejen jich. Navýšení se bude týkat taky dětských sester, porodních asistentek, nutričních terapeutů, zdravotnických záchranářů a radiologických asistentů. Článek v magazínu Ze zdravotnictví cituje jak profesora Ladislava Duška, tak profesorku a proděkanku Andreu Pokornou.

14. 11. 2024

Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo je schopno dát vzniknout těhotenství, které je zakončeno příchodem dítěte na svět. Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. O aktuálním výzkumu vědců z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU poodhalujícím tajemství vzniku nového lidského života píše v listopadovém čísle i měsíčník 21. století.

14. 11. 2024

Stále existují druhy rakoviny, se kterými si medicína neví rady. Platí to například u typů, které se mohou opakovaně vracet, často v odolnější a rezistentnější formě, než když trápily nemocného poprvé. Nebo u těch, které dokážou obejít náš imunitní systém. „Naším dlouhodobým cílem, kterému jsem se věnovala i během svého pobytu ve Švýcarsku, je pochopit buněčné mechanismy, jak se rakovina mění a stává rezistentnější, a tu změnu využít,“ říká doktorka Lenka Bešše z Biologického ústavu LF MU v rozhovoru pro portál CzechCrunch.

13. 11. 2024

Nové mechanismy řídící dělení nádorových buněk objevili při studiu kožních melanomů vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zhoubný melanom představuje jednu z nejagresivnějších onkologických diagnóz, kterou si v Česku vyslechne kolem 2500 lidí ročně. Výzkumníkům pod vedením docenta Stjepana Uldrijana z Biologického útavu LF MU se podařilo popsat mechanismus kontrolující dělení nádorových buněk u melanomů, a tedy „najít cíl“, kam by měla mířit budoucí léčiva. O jejich počinu informují Novinky, Právo, Universitas nebo magazín Wired, jehož autorka Pavla Hubálková zprávu zařadila i do svého pravidelného newsletteru Píšu o vědě.

13. 11. 2024

Krátkou reportáž o novém studijním programu Neurovědy, do kterého se bude možné v rámci navazujícího magisterského studia hlásit od akademického roku 2025/2026 přinesla v Událostech v regionech Česká televize.

Do prvního ročníku Lékařská fakulta Masarykovy univerzity přijme dvacet studentů, kteří se budou zabývat například výzkumem Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby nebo třeba epilepsie.

Informace o novém studijním programu dodatečně přinesl i magazín Universitas.

12. 11. 2024

„Vyvinout léčivo trvá dlouho, i desítky let, jsou ale novější technologie, včetně umělé inteligence, tak se výzkum akceleruje, a teď je mnohem rychlejší než v předchozích letech. Člověk ve výzkumu dělá řadu experimentů, u kterých předpokládá, že mu potvrdí nějakou hypotézu, ale to se nemusí stát, ale podstatná věc je se z toho poučit. Řada badatelů ale prochází slepými uličkami, protože nemají možnost se dozvědět, že tudy cesta nevede, negativní výsledky zůstávají v šuplíkách,“ říká imunoložka profesorka Lenka Zdražilová Dubská z Lékařské fakulty MU v DVTV.

12. 11. 2024

Simulační medicína přináší zásadní změnu ve vzdělávání budoucích lékařů. Profesor Petr Štourač, přednosta Ústavu simulační medicíny LF MU, zdůrazňuje, že klíčem k modernizaci není měnit, co učíme, ale jak učíme. Na 48. ročníku Brněnských onkologických dnů představil konkrétní předpoklady pro začlenění simulačních metod, které studentům umožňují získat praktické dovednosti bez rizika pro ně nebo pro pacienty, do kurikula. Zdůraznil nutnost investovat do vzdělávání lektorů a překonat obvyklé překážky, jako je nedostatek financí či personálu, s argumentem, že kvalitní výuka závisí především na metodice a angažovanosti učitelů, nikoli na drahém vybavení. Více na Medical Tribune.

9. 11. 2024

Na Masarykově onkologickém ústavu začínají pracovat s konceptem lesní terapie ve virtuálním prostoru. Pacientům v čekárně má pomáhat snižovat napětí a stres. Jak v reportáži České televize říká docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky, ukazuje se, že u onkologických pacientů má lesní terapie jednoznačně pozitivní efekt. Pacienti benefitují ze zvýšené aktivity NK Buněk a současně se zvyšuje aktivita některých protinádorových proteinů a snižuje se aktivita stresových hormonů.

9. 11. 2024

Vědci z Brna popsali mutaci genu, která je původcem Alzheimerovy choroby. Výzkum choroby v Brně probíhá na kmenových buňkách, ze kterých vědci vypěstují v laboratoři lidské neurony i takzvané minimozečky. K výzkumu doktorky Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie LF MU se v uplynulých dnech vrátil Český rozhlas, magazín Pro prarodiče anebo Brněnská drbna.

8. 11. 2024

Česká republika čelí vážnému nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků, což může mít negativní dopad na kvalitu a zajištění zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství proto plánují navýšit vzdělávací kapacity, aby bylo zaměstnanců v ohrožených profesích dost i v budoucnu. Podle profesorky Andrei Pokorné, která je zároveň místopředsedkyní Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí, je kromě jiného třeba také zlepšit odměňování akademických pracovníků, kteří studenty vedou. Více na Epoch Times.

5. 11. 2024

Simulační medicína přináší zásadní změnu ve vzdělávání budoucích lékařů. Profesor Petr Štourač, přednosta Ústavu simulační medicíny LF MU, zdůrazňuje, že klíčem k modernizaci není měnit, co učíme, ale jak učíme. Na 48. ročníku Brněnských onkologických dnů představil konkrétní předpoklady pro začlenění simulačních metod, které studentům umožňují získat praktické dovednosti bez rizika pro ně nebo pro pacienty, do kurikula. Zdůraznil nutnost investovat do vzdělávání lektorů a překonat obvyklé překážky, jako je nedostatek financí či personálu, s argumentem, že kvalitní výuka závisí především na metodice a angažovanosti učitelů, nikoli na drahém vybavení. Více v materiálu Medical Tribune.

5. 11. 2024

Budoucí a v Evropě unikátní vědecké pracoviště s názvem BioPharma Hub, které má začít fungovat v polovině roku 2026, vyrůstá v brněnských Bohunicích. Komplex bude po dokončení sloužit Masarykově univerzitě, přičemž zázemí v něm najdou Farmaceutická fakulta, Preklinické centrum a Centrum molekulární medicíny. O aktuálním stavu probíhající stavby informovaly Novinky.

1. 11. 2024

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity otevře od příštího akademického roku nový navazující magisterský program Neurovědy. V Česku jde o první takový program, univerzita reaguje na rychle se rozvíjející obor. Neurovědám se studenti brněnské univerzity mohou v současnosti věnovat v doktorském oboru. O novince informoval server iDnes, tištěná MF Dnes, deník Právo, studentský Stisk, Učitelské noviny, portál VysokéŠkoly.cz, Zdravé zprávy, ale ohlas zaznamenal i příspěvek České televize a zmínka padla i ve zpravodajství Českého rozhlasu.

31. 10. 2024

Chladnější a deštivé počasí, které můžeme očekávat v podzimních dnech, k tomu viry, bakterie, změna času, případně stres. To vše jsou faktory, které mohou silně ovlivnit imunitu organismu. Zásady, které napomohou vytvořit imunitní štít proti tradičním podzimním nemocem ve vysílání České televize připomenul docent Jindřich Fiala, zástupce přednosty Ústavu veřejného zdraví, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

31. 10. 2024

Ve středu 30. října zemřel náhle ve věku 69 let senátor, lékař, bývalý ředitel fakultních nemocnic v Brně Roman Kraus. V Senátu ČR vedl Výbor pro zdravotnictví. „Z lidské stránky jsem ho mohl blíže poznat v době, kdy se mi dostalo cti stát se jeho operatérem. Byl laskavý, férový a otevřený,“ sděluje ve vzpomínce na něj pro MF Dnes děkan Lékařské fakulty Martin Repko.

O smrti Romana Krause informoval taky portál města Brna, Medical Tribune nebo Zdravé zprávy.

30. 10. 2024

Duševní stav Čechů, zejména dětí a mladistvých, se každým rokem horší, zatímco čekací lhůty u psychiatrů i psychologů zůstávají dlouhé. A Ministerstvo zdravotnictví vedené Vlastimilem Válkem podle kritiků v posledních měsících jen prezentuje kosmetické úpravy a v plánované reformě psychiatrické péče fakticky nepokračuje. Na čem skutečná proměna psychiatrie v Česku stojí a k jakým změnám už došlo? A na co stát nyní čeká? To v rozhovoru s Hospodářskými novinami popisuje ministrův poradce pro duševní péči, profesor Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky LF MU.

30. 10. 2024

Na letošním 56. kongresu dětských onkologů, který se uskutečnil v USA ve dnech 17.–20. října za účasti několika tisíc odborníků z celého světa a kde bylo prezentováno 621 sdělení formou přednášek a posterů, zaznělo i 23 speciálních sdělení. Autorem jednoho z nich byl i profesor Jaroslav Štěrba, jak si všiml Medical Tribune.

30. 10. 2024

Tuzemské pacientské organizace mají od letoška možnost se oficiálně vzdělávat v prestižním programu EUPATI – Evropská pacientská akademie pro terapeutické inovace. Ta na území EU sdružuje již 24 národních platforem, do nichž je zapojeno více než padesát národních nebo zastřešujících evropských pacientských organizací. Nově i ty z Česka.

„Platforma EUPATI je mimo jiné jedinečná v tom, že spojuje všechny klíčové zúčastněné strany – pacienty, zdravotníky, akademiky, farmaceutické společnosti a regulátory. Absolventi tak mají jedinečnou příležitost naslouchat a diskutovat s lidmi, kteří zastupují různé perspektivy a získávají tak komplexní pohled na celý proces vývoje léčiv. Tato interakce je klíčová pro porozumění tomu, jak je možné efektivně spolupracovat napříč různými sektory,“ říká doktorka Lenka Součková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity pro Medical Tribune.

28. 10. 2024

Šest mladých talentů a tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, dostali z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové prestižní ocenění Praemium Academiae 2024 a prémii Lumina quaeruntur. Mezi nimi i doktor Pavel Krejčí z Biologického ústavu LF MU, který se dlouhodobě věnuje výzkumu achondroplazie. Více na Novinkách nebo v rozhovoru na Vědavýzkum.cz.

27. 10. 2024

26. 10. 2024

Evelína Voleská má sice pořád ještě před maturitou, na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity se však už věnuje výzkumu. Za svou práci zabývající se neuropatickou bolestí byla letos oceněna cenou Česká hlavička. Jejího úspěchu si všiml i Český rozhlas, který s nadanou studentkou přinesl rozhovor.

26. 10. 2024

Deník sleduje pátrání po původu kosterních pozůstatků, které ještě donedávna na ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti sloužily jako výukový materiál, aniž by kdokoliv tušil, že jsou ve skutečnosti pravé. Výzkum, jemuž se věnují sami žáci, vede doktorka Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

25. 10. 2024

Deník se věnuje projektům, které byly vybudovány s pomocí fondů EU. Jedním z nich je i Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

23. 10. 2024

Magazín vysokých škol Universitas připomněl dvě z důležitých medicínských a výzkumných témat letošního roku: Prostřednictvím rozhovoru s doktorem Michalem Eidem význam a vznik Centra precizní medicíny a taky objev genetické mutace ovlivňující vznik Alzheimerovy choroby, o který se postarala doktorka Dáša Bohačiaková z Ústavu histologie a embryologie a její tým.

20. 10. 2024

Profesor Jiří Vorlíček, přední český onkolog a v letech 1997-2003 děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, 24. října 2024 oslaví kulaté osmdesáté narozeniny. „Celý život jsem se věnoval onkologickým pacientům, někdy toho bylo moc, ale bylo to úžasné," ohlíží se za svou bohatou kariérou v článku na online portálu Brňan. Vzpomínku mu však věnoval i magazín Týden.cz.

18. 10. 2024

Délka i kvalita spánku se s narůstajícím věkem mění, ale je chybou si myslet, že nekvalitní spánek je ve stáří normální. Co můžeme udělat pro dobrý spánek a kdy už se jedná o spánkovou poruchu, vysvětluje v rozhovoru pro České důchody doktorka Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

16. 10. 2024

Přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU, profesor Jaroslav Štěrba, dostal příležitost přednášet na významném a velmi prestižním kongresu, který pořádá Mezinárodní společností pro dětskou onkologii. Jeho účast potvrzuje vysokou úroveň české onkologie. Viz Brněnská drbna.

14. 10. 2024

Česku chybí psychiatři a pokud se nepodaří nadchnout pro obor mediky, budou chybět i v budoucnu. Před tím varuje Česká psychiatrická společnost, která spustila nový projekt 100 ročně. Do oboru tak chce přivést mladé lékaře – stovku za rok – a ukázat jim, že právě psychiatrie je perspektivní a pověry, které kolem ní panují, možná už vůbec neplatí.

Pro Českou televizi téma komentoval přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, profesor Tomáš Kašpárek (od času cca 33:00). O chystaných změnách v psychoterapeutické péči psal v jednom a druhém článku taky Zdravotnický deník.

14. 10. 2024

Už déle než rok stojí v čele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Helena Rögnerová. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ji jmenoval do funkce jako krizovou manažerku v souvislosti s kauzou IKEM. Ačkoliv měla institut vést pouze „dočasně“, resort ale výběrové řízení na ředitele zatím nechystá. Pro iRozhlas.cz se ke kauze vyjadřuje taky doktor Michal Koščík, proděkan pro personální záležitosti, vnitřní organizaci a legislativu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

10. 10. 2024

Česká psychiatrická společnost u příležitosti světového dne duševního zdraví přichází s iniciativou 100 ročně. Chce motivovat více mediků ke studiu psychiatrie. „Lidé si velmi těžko představují, jak vypadá práce současného psychiatra, co to znamená setkávat se s lidmi s duševním onemocněním. A kolem toho oboru panuje spousta pověr a představ z minulosti,“ říká v rozhovoru na Českém rozhlasu koordinátor kampaně a přednosta psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, profesor Tomáš Kašpárek. A Tomáše Kašpárka v článku o stavu české psychiatrie citují taky magazín Epoch Times nebo Týden.

9. 10. 2024

Pacientů s Covidem 19 je v Česku nejvíc od začátku roku. Poměr pozitivních testů, které lékaři provedli u lidí s podezřením na nákazu, se dostal v průměru ke 30 procentům. Denně přibývá přes 1300 nových případů. Aktuální situaci komentoval ve Studiu ČT 24 přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno a LF MU, profesor Petr Husa.

8. 10. 2024

Letošní Nobelovu cenu za medicínu dostali dva vědci za objev základního principu regulace genové aktivity. Popsali mikroRNA – dlouho opomíjenou část lidského genomu –, o které se dnes ví, že hraje klíčovou roli v řadě procesů našeho těla. K čemu mikroRNA slouží, pro magazín WIRED vysvětluje molekulární biolog a přednosta Biologického ústavu LF MU, profesor Ondřej Slabý.

8. 10. 2024

Rakovina patří mezi nejobávanější onemocnění současnosti. Na nějaký druh karcinomu zemře každých 20 minut v Česku jeden člověk. Některým pacientům v pokročilém stadiu nemoci může pomoci nový trend v léčbě – precizní medicína. Pro magazín Svět ženy o ní hovořil přednosta Biologického ústavu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, profesor Ondřej Slabý.

6. 10. 2024

V areálu univerzitního kampusu se 6. října konal další ročník akce Etika on Run, charitativního happeningu na podporu lidí s Downovým syndromem. Pozvánku na něj do svého vysílání zařadil i Český rozhlas Brno.

6. 10. 2024

Děti tráví stále více času v online světě a stále méně venku, v přírodě. I to je jeden z důvodů, proč Ministerstvo životního prostředí aktuálně vyčlenilo sedmdesát milionů korun na environmentální vzdělávání i na podporu ekologické osvěty. Jejím specifikem je lesní terapie – s kořeny v Japonsku, avšak stále oblíbenější i u nás. V reportáži České televize o pozitivním vlivu přírody na náš organismus a zejména psychiku hovořil i docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky.

4. 10. 2024

V září se v africké Zambii uskutečnila lékařská mise MEDEVAC, které se účastnil také přednosta kliniky dětské otorhinolaryngologie Fakultní nemocnice (FN) Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, docent Milan Urík, a to spolu s kolegy z pražské FN Motol. O misi zaměřené na pacienty s nemocemi v oblasti hlavy a krku, informovaly i Novinky.cz. Více si můžete přečíst na našem webu.

4. 10. 2024

Profesorka Šárka Pospíšilová z Ústavu lékařské genetiky a genomiky FN Brno a LF MU byla hostem pořadu České televize Sama doma. Diváky zasvětila do oboru molekulární genetiky. Pořad najdete v archivu ČT.

3. 10. 2024

Cena České hlavičky je prestižní ocenění udělované mladým vědcům za jejich přínosy v různých oblastech vědy a techniky, kteří přispívají k lepšímu pochopení světa a zlepšení kvality lidského života. Jednu z cen získala také studentka Evelína Voleská, která se na LF MU věnovala výzkumu neuropatické bolesti.

Záznam přenosu České televize z předávání Českých hlaviček si můžete pustit zde, na portálu VědaVýzkum.cz najdete souhrnný článek a na našem webu rozhovor s talentovanou studentkou.

2. 10. 2024

Většina lidí se snaží nad smrtí příliš nepřemýšlet. O to méně se v každodennosti zajímá o téma sebevražd, které západní společnost stále vnímá jako odsouzeníhodnou, „špatnou smrt“. Když ale přijdeme o blízkého v důsledku jeho sebevraždy, začneme si o tématu zjišťovat víc, a skoro ihned dostaneme manuál k tomu, jak jsme měli a mohli tragické události předejít. Je ale tento požadavek fér? A kde jsou hranice prevence? Na začátku září čelila jedna rodina, lékařská komunita i veřejnost smutné zprávě...

Docent Miroslav Světlák a doktor Adam Suchý z Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky LF MU jsou citováni v článku magazínu Moje psychologie, který podnítila sebevražda jejich kolegy, psychologa Radka Ptáčka.

1. 10. 2024

Se začátkem nového akademického roku u nás pokračuje integrace uprchlíků z Ukrajiny na tuzemských vysokých školách a výzkumných institucích. Kolik vědců u nás našlo uplatnění? Na jakých pozicích vysoké školy Ukrajince zaměstnávají? Na jaké překážky narážejí a jak pomohla přítomnost zaměstnanců z Ukrajiny českým univerzitám a výzkumným institucím?

Článek na dané téma, reflektující také zkušenosti z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, si můžete přečíst na portále VědaVýzkum.cz.

29. 9. 2024

Docent Jiří Slíva, je přednostou Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jeho almou mater však je Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. V podcastu Seznam Zpráv MUDR.ování hovořil o novodobé civilizační chorobě v podobě ztukovatění jater.

28. 9. 2024

Odborníci Masarykovy univerzity z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty vytvořili databázi všech středověkých rukopisných herbářů České republiky. Soupis obsahuje přibližně 120 středověkých rukopisných herbářů. O jejich počinu nazvaném Herbaria Manuscripta informuje portál VědaVýzkum.cz, Brňan, Blesk, Novinky.cz nebo Český rozhlas.

27. 9. 2024

Noc vědců letos na Masarykovu univerzitu přilákala kolem osmi tisíc návštěvníků, z toho tři a půl tisíce jich zamířily na univerzitní kampus, kde pro ně bylo připraveno na osmdesát pracovišť – čtrnáct z nich v režii lékařské fakulty.

Na naše vědecké počiny se dorazila podívat i Česká televize, která přinesla reportáž v hlavních Událostech, živý vstup v Událostech v regionech a také příspěvek ve Studiu ČT 24. Na všechny se můžete podívat pod příslušnými odkazy!

26. 9. 2024

Komu patří a ze které doby pocházejí kosterní pozůstatky, podle nichž se na Základní škole UNESCO v Uherském Hradišti učili žaci v přírodopisu celé roky stavbu lidského těla? Po tom začínají v těchto dnech pátrat vědci z Masarykovy univerzity, ale také dvě skupiny tamních školáků pod dohledem dvou kantorů. Jedním z nich je doktorka Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu LF MU. Více si můžete přečíst na webu Deníku nebo iDnes.

23. 9. 2024

Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny. Tak jako u jiných typů onkologických onemocnění, i u zhoubných onemocnění krve je klíčové včasné rozpoznání diagnózy. Je proto důležité všímat si svého těla a příznaků, jež mohou na nemoc ukazovat. Článek na webu Svět ženy cituje i profesora Michaela Doubka, zástupce přednosty Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU.

21. 9. 2024

Třetí zářijový víkend ovládly mediální prostor volby a témata s nimi spjatá. Do diskuze ve Studiu ČT 24 se coby osobnost ze světa zdravotnictví zapojil i přednosta Ústavu simulační medicíny LF MU, profesor Petr Štourač.

„Nám se podařilo na lékařské fakultě vytvořit unikátní tým mnoha odborností, které jsou inspirací nejen samy sobě, našim studentům, ale právě i našim zahraničním partnerům. (…) Není pak náhoda, že jezdí právě k nám, protože v současné době poskytujeme obrovský objem výuky, máme za sebou mnoho kurzů a ovlivňujeme tak nejenom jihomoravské zdravotnictví, ale troufnu si neskromně říct, že míříme i za hranice,“ říká v rozhovoru, který si celý můžete poslechnout zde.

19. 9. 2025

Deník N přinesl rozsáhlý reportážní článek na téma Paliativní péče. Cituje v něm i docenta Jana Malásku z Ústavu simulační medicíny LF MU. „O předmět paliativní medicína je mezi studenty velký zájem, který převyšuje kapacitu 120 míst. I proto jej chceme zavést jako povinný,“ přidává do něj perspektivu z naší fakulty.

18. 9. 2024

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek předal v pondělí 16. září v prostorách Strakovy akademie Cenu vlády nadanému studentovi za rok 2023. Jednou z oceněných je i studentka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Tereza Šustrová. O jejím úspěchu si můžete přečíst v magazínu Wired anebo zde, na webu vlády.

16. 9. 2024

Zefektivnit české zdravotnictví pomocí nových elektronických nástrojů včetně umělé inteligence má za cíl nový projekt brněnských vědců z Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu ve spolupráci s inovativními firmami. Hlavním úkolem je posílit datově podložené rozhodování v oblasti prevence a poskytování zdravotní a sociální péče a připravit eHealth programy pro podporu zdravotního stavu různých populačních skupin. Přečíst si o něm můžete na Info.Dnes.cz.

13. 9. 2024

Výzkumná skupina Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zaznamenala další úspěch v pátrání po původu Alzheimerovy choroby. Členové skupiny Jan Raška, Petr Fojtík, Veronika Pospíšilová a Simona Bártová přispěli ke vzniku studie realizované v mezinárodní spolupráci zejména s dánskými kolegy z Aarhuské univerzity, která identifikovala klíčovou genetickou mutaci ovlivňující vznik i progresi onemocnění, publikoval prestižní žurnál Proceedings of the National Academy of Sciences.

O počinu informovaly například Novinky.cz, Právo, doktor Jan Raška o výzkumu hovořil také v pořadu Věda Plus na Českém rozhlasu Plus.

12. 9. 2024

Týdeník Květy publikuje sérii „…a nad námi je už jen Bůh“, v níž představuje špičkové české lékaře, jejichž práce je vysoce oceňována i daleko za našimi hranicemi. Jedním z nich je i profesor Michael Doubek z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU.

11. 9. 2024

Medická organizace SpoluSafe, která upozorňuje na rizika spjatá s lidským papilomavirem a zároveň na vhodnou prevenci, pořádá 20. září druhý ročník osvětové akce Safe RUN. Přečíst si o ní můžete mimo jiné na portálu uLékaře.cz.

10. 9. 2024

Vede předporodní kurzy, spravuje sociální sítě, ale hlavně pomáhá na svět novorozencům. Julie Bischofová, absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se rozhodla své zkušenosti z práce porodní asistentky sdílet. Dnes na Instagramu Deník porodní báby radí hlavně ženám a snaží se o osvětu. Svoje aktivity představuje v rozhovoru pro Ona Dnes na iDnes.cz.

10. 9. 2024

Docent Leoš Křen je přednostou Ústavu patologie Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Krom toho však vede i Oddělení patologie Nemocnice Boskovice. Co všechno jeho práce obnáší, přibližuje v rozhovoru pro magazín MyFace, přinášející čtení pro volný čas z Blanenska, Boskovicka a okolí.

9. 9. 2024

Události, komentáře České televize se 9. září věnovaly prvnímu ministerskému návrhu úhrad za zdravotní péči na příští rok. Resort nechce příliš přidávat i kvůli letošnímu plošnému přidání zdravotníkům v nemocnicích. Na zdravotní služby chce přidat z veřejného pojištění o 16,5 miliardy korun víc než letos, tedy o 3 %. Podle části poskytovatelů péče je to však málo. O tématu ve studiu diskutovali ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a Julius Špičák, místopředseda výboru pro zdravotnictví. Se svým komentářem pak debatu na dálku doplnil taky doktor Michal Koščík, přednosta Ústavu veřejného zdraví LF MU. Na záznam se můžete podívat na webu České televize.

8. 9. 2024

„Kritických okamžiků je během početí celá řada, embryo musí hodně přesvědčovat matku, aby si jej nechala, protože polovina genů je otcových a imunita je naladěná na to vyloučit všechno cizí,” říká doktorka Zuzana Holubcová. Spolu s kolegy z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně několik let sledovala proces prvního embryonálního dělení, což je klíčový okamžik vývoje lidského zárodku. „Zjistili jsme, že toto dělení není náhodně orientované v prostoru a že nejlepším východiskem pro správné rozdělení chromozomů je kolmost. Pokud není dodržena, hrozí, že některý chromozom někam uteče.” Předplácíte-li si DVTV, můžete si celý rozhovor poslechnout zde.

Další rozhovor na dané téma přinesl také webový magazín Flowee.cz.

7. 9. 2024

Na Základní škole UNESCO v Uherském Hradišti řeší kuriózní situaci. Po desetiletích zjistili, že kosti využívané k výuce přírodopisu jsou pravé. Z výuky je proto stáhli a pustili se do výzkumu, komu vlastně patří. Výzkum vede doktorka Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu LF MU. Více se můžete dočíst v článku Deníku nebo v Blesku.

5. 9. 2024

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) má od srpna nové vedení. Přednostou ICRC byl zvolen profesor Michal Masařík, vědec zabývající se nádorovou biologií a vedoucí výzkumné skupiny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Kam by chtěl svým působením ICRC posunout a kde vidí největší mezery instituce? Jakým způsobem by chtěl posilovat její značku a na co by se chtěl zaměřit bezprostředně po svém nástupu? To přibližuje v rozhovoru zveřejněném na webu Vědavýzkum.cz.

4. 9. 2024

Na 4. září připadá Světový den boje s leukémií, což je označení pro onemocnění, jejichž společným znakem je porucha funkce kostní dřeně a krve. Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny. Díky moderním lékům a novým metodám přežívá čím dál více nemocných. Je to i díky vědcům a vědkyním z Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno, a výzkumné skupiny Lékařská genomika Národního ústavu pro výzkum rakoviny a Centra molekulární medicíny CEITEC Masarykovy univerzity, o jejichž práci píše magazín Žena-in.

4. 9. 2024

Mnoho žen si už neumí život bez hormonální antikoncepce představit. Pokud však ještě plánují dítě, často řeší, jak dlouho po vysazení se mohou začít snažit počít. „Zkoušet to mohou hned, rozhodně nemusí ženy čekat na ‚čištění organismu‘, jak se často domnívají,“ říká v rozhovoru pro iDnes doktor Jan Greguš – gynekolog, absolvent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, ale také filozof působící na fakultě filozofické.

1. 9. 2024

V polovině března si doktorka Kateřina Snopková přebrala Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci. Mikrobioložka zvítězila s prací s názvem Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů. Její úspěch připomíná magazín Vědavýzkum.cz.

30. 8. 2024

Studentka Tereza Šustrová letos nastupuje teprve do prvního ročníku studia Všeobecného lékařství, prostředí fakulty a kampusu však už dobře zná. Už jako středoškolačka tu realizovala výzkum, o němž informoval dokonce i prestižní žurnál Nature. Příběh talentované teenagerky přináší lifestylový magazín Czech Crunch.

27. 8. 2024

Neurochirurgové z Fakultní nemocnice Brno a Univerzitní nemocnice Ženeva provedli v červnu unikátní operaci mozku půlročního dítěte. Miminko se narodilo v lednu s diagnostikovanou hemimegaencefalií, při které jedna z mozkových hemisfér abnormálně roste, což mu způsobovalo až sto epileptických záchvatů denně. Lékaři proto část hemisféry mozku odpojili. Nyní se mu podle odborníků daří a předpokládají jeho velmi dobrý psychomotorický vývoj, řekl přednosta neurochirurgické kliniky, profesor Martin Smrčka. Více se můžete dočíst na webu České televize, Českého rozhlasu nebo na Novinkách. Informaci o unikátní operaci však přinesla taky Brněnská drbna, iDnes, Blesk nebo Deník.

21. 8. 2024

Vědci vyvinuli protinádorové vakcíny přímo na míru některým dětským pacientům a ověřili, že dobře fungují asi v polovině případů. Riziko úmrtí se zároveň u části z nich snížilo o víc než 80 %. O výzkumu informovali v článku, který zveřejnil prestižní odborný časopis International Journal Of Cancer.

Profesor Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU, o tématu hovořil na ČT 24. Zprávu si můžete přečíst na i na webu České televize, o úspěchu však informovaly také magazín Žena-in, MF Dnes, Novinky.cz, Brňan, Blesk nebo Lidové noviny.

20. 8. 2024

Portál Vědavýzkum.cz přinesl reportážní článek o univerzitních botanických zahradách. Nechybí v něm ani zmínka o Centru léčivých rostlin LF MU.

15. 8. 2024

Doktorka Lenka Bešše, která od letošního roku na Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, vede vlastní výzkumnou skupinu, byla hostem podcastu o vědě proti rakovině Mezi buňky, v produkci Národního ústavu pro výzkum rakoviny.

12. 8. 2024

Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo má potenciál vést k příchodu nového člověka na svět. Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. Výzkum vědců z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil, že úspěšnost ovlivňuje mimo jiné způsob, kterým se buňky krátce po oplození budou dělit.

Doktorka Zuzana Holubcová o počinu hovořila v České televizi, v pořadu Věda plus na Českém rozhlasu nebo na Rádiu Čas. Textové výstupy přinesly Novinky, iDnes, MF Dnes, Metro, Brňan, Brněnská drbna, Brno Today, Maminka.cz, Medicína.cz, Zdravé zprávy, magazín 21. století nebo Zdraví Život.

9. 8. 2024

Ve výběrovém řízení na přednostu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, zvítězil profesor Michal Masařík. Do funkce nastoupil se začátkem srpna. O změně ve vedení ICRC psal i Zdravotnický deník.

8. 8. 2024

Světová zdravotnická organizace varuje před bakterií Klebsiella, která je čím dál odolnější proti i těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se taky šíří víc, než si zdravotníci po celém světě myslí. Bakterie samotná je prakticky všudypřítomná a nachází se i v lidském trávicím traktu. Problém ale nastává ve chvíli, kdy pronikne do plic lidí s oslabenou imunitou. Proti některým kmenům tohoto mikrobu totiž nepomáhají ani tzv. antibiotika poslední záchrany.

Téma v rozhovoru na ČT 24 komentoval přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno a LF MU, profesor Petr Husa.

4. 8. 2024

Syndrom vyhoření ohrožuje čím dál více lidí a zdaleka se netýká jen manažerů v nejvyšších pozicích. Jak syndrom vyhoření ovlivňuje naše psychické i fyzické zdraví? Jak proti němu bojovat a jak nespadnout do začarovaného kruhu absolutního vyčerpání? O tom všem – a o dalších věcech – v podcastu Seznam Zpráv MUDr.ování mluvila absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, psychiatrička Alina Kulakovská.

30. 7. 2024

Ve věku 80 let 24. července zemřel docent Zdeněk Gregor, uznávaný cévní chirurg a odborník na transplantaci jater, který svůj profesní život spojil s Fakultní nemocnicí u svaté Anny a Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. O jeho smrti informovala i MF Dnes nebo deník Metro.

27. 7. 2024

Profesorka Julie Dobrovolná se dlouhodobě zabývá výzkumem stresu. Se svými kolegy v rámci spin-off společnosti Masarykovy univerzity Entrant vyvinuli prototyp zařízení měřícího tělesné funkce člověka v nejrůznějších situacích, na jejichž základě vypočítává míru stresu svého nositele. Přístroj by mohl najít uplatnění například u astronautů. Redaktor Radiožurnálu Michal Šafařík se s ním prozatím vydal do ulic Brna. Reportáž odvysílanou v magazínu Experiment si můžete poslechnout zde anebo přečíst zde.

25. 7. 2024

Oteklé nohy, metličky a křečové žíly nejsou právě to, co by ženy chtěly na svých nohou vidět. Jediným způsobem, jak zabránit dalšímu zhoršování, je včasná prevence hned při raných příznacích. Měsíčník Zdraví ve svém článku věnovaném křečovým žílám cituje doktora Roberta Vlachovského z II. chirurgické kliniky FN USA a LF MU.

24. 7. 2024

V červenci u nás rezonovalo téma precizní medicíny, respektive precizní onkologie. Na začátku byl rozhovor s onkologem Michalem Eidem, na konci návštěva Lucie Výborné přímo v kampusu. Poslechněte si její povídání s profesorem Ondřejem Slabým o tom, že naprostou většinu pacientů s nádorovým onemocněním už dnes dokážeme vyléčit.

Krom Českého rozhlasu Radiožurnálu zaujal i v české mutaci magazínu The Epoch Times. A náš původní rozhovor s doktorem Eidem doputoval i do Šaliny!

24. 7. 2024

Podpořit pohyb a zdravější způsob života žáků má za cíl projekt, jehož pilotní část odstartuje na podzim tohoto roku. Zástupci Jihomoravského kraje, Lékařské fakulty a Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, Masarykova onkologického ústavu, Fakultní nemocnice Brno a České školní inspekce 24. července 2024 podepsali memorandum o vzájemné spolupráci na projektu Aktivní škola.

Reportáž věnovanou nové iniciativě a obecně prevenci dětské obezity přinesla Česká televize. Vystupuje v ní mimo jiné přednosta Všeobecné interní kliniky FN Brno a LF MU profesor Ondřej Ludka. O projektu se však můžete dočíst také na BrněnskoDnes.cz.

20. 7. 2024

Jeho příběh začíná jako řada jiných. Vilík se narodil jako zdánlivě zdravé miminko. Jenže časem si jeho rodiče všimli, že se nevyvíjí úplně tak, jak by měl. Genová vyšetření odhalila velmi vzácnou nemoc - spastickou paraplegii. V Česku ani v Evropě na ni v současnosti léčba není, jediná šance je genová terapie v nemocnici v australském Brisbane. Právě pacienti jako Vilík by snad v dohledné budoucnosti nemuseli kvůli léčbě cestovat za hranice. Pomoct s jejich léčbou by mělo pomáhat centrum excelence CREATIC a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.

Vilíkův příběh přinesly Novinky, iDnes, Brněnská Drbna, CNN Prima News nebo Události České televize, v jejíž reportáži figuruje také ředitelka centra CREATIC docentka Regina Demlová.

19. 7. 2024

Doktor Karel Kalla je nejdéle sloužícím primářem v historii pelhřimovské nemocnice, kde neuvěřitelných 46 let vedl oddělení klinické biochemie. A pozor, i dnes, ve svých 87 letech, zůstává stále aktivní – vede v nemocnici lipidovou ambulanci. Je hrdým otcem tří dcer a dědečkem pěti vnoučat.

Rozhovor s tímto výjimečným absolventem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přinesla MF Dnes, webový iDnes, Metro nebo Impuls. Těší nás, že naše Příběhy obyčejného lékařství mohly posloužit jako inspirace.

 

17. 7. 2024

Lukáš Roubík, který na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 2008 absolvoval obor Výživa člověka, patří i díky účinkování v televizních pořadech k nejznámějším výživovým poradcům v zemi. V aktuálním rozhovoru pro MF Dnes odpovídá na nejčastější mýty ohledně diet nebo opravdu účinného hubnutí.

16. 7. 2024

Dvě třetiny lidí žijících v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany jsou přesvědčeni o tom, že mají dostatek spolehlivých informací o provozu elektráren a jejich bezpečnosti. V prvním průzkumu svého druhu to zjistili vědci z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI. Více v Lidových novinách anebo v rozhovoru s doktorem Alešem Peřinou na Českém rozhlasu.

13. 7. 2024

Brněnští vědci začali na 3D tiskárně vyrábět keramické implantáty, které budou sloužit jako zdroj materiálu a lešení pro hojící se kosti. Pomůžou pacientům s poraněnou páteří nebo třeba dětem s rozštěpem patra. Reportáž z laboratoří CEITEC VUT přinesl na Českém rozhlasu magazín Experiment, expertní vhled do problematiky medicínských implantátů pak formou rozhovoru doplnil děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a přednosta ortopedické kliniky, profesor Martin Repko.

Celý díl magazínu Experiment si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu.

12. 7. 2024

Mezinárodní centrum klinického výzkumu v červenci navštívil filipínský senátor Robinhood Padilla. Přijel načerpat poznatky se zaváděním léčebného konopí, které by chtěl prosadit i ve své zemi, která má sice v léčivé účinky rostlin tradiční důvěru, ve využití léčebného konopí se však Filipínci učí od západu. Více na iDNES.cz.

8. 7. 2024

Červencové teploty stoupají nad 30°C a meteorologové varují před zátěží organismu, rizikem přehřátí a dehydratací. O vlivech vysokých teplot na lidské tělo i možnostech první pomoci v případě zdravotních obtíží pro ČT 24 hovořila profesorka Kateřina Kaňková, přednostka Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Na vstup se můžete podívat zde.

7. 7. 2024

Do 25 let se má počet lidí v Česku nad 65 let zdvojnásobit. Z prognóz vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, z nichž by mělo asi 350 tisíc být závislých na péči jiných osob nebo institucí. Jaký zdravotnický systém bychom v té době měli mít? V pořadu Leonardo Plus na ČRo Plus vysvětluje expert na efektivitu zdravotního systému a přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně doktor Michal Koščík.

„České zdravotnictví nikdy nebylo v lepší formě – nikdy nemělo víc zaměstnanců a lepší vybavení, ale zároveň před ním stojí mnohem větší výzva. Pokud chceme stávající model zdravotnictví zachovat, tak musíme počítat s tím, že bude stát hodně,“ upozorňuje.

6. 7. 2024

Vertikála je pořad na ČRo Plus, jehož hosty spojuje duchovní vnímání světa a je pořadem pro posluchače, kteří jsou ochotni naslouchat druhým a přemýšlet i o názorech, jež jim nejsou vlastní, bez averzí a předsudků. Docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky, v něm představoval mindfulness, tedy schopnost plně se věnovat přítomnému okamžiku. „Začal jsem se jí zabývat už někdy v pubertě, kdy mě hodně zajímal buddhismus a fascinovala mě východní spiritualita, byť mindfulness nemá s náboženstvím nic společného,“ říká. Poslechněte si celý rozhovor.

4. 7. 2024

V Brně byla slavnostně zahájena stavba Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. V sídle za 2,4 miliardy korun se budou první pacienti léčit na začátku roku 2026. Zprávu ze slavnostního poklepání základního kamene přinesl Zdravotnický deník.

28. 6. 2024

Zlínský kraj odstartoval projekt Medikem na zkoušku, který má za cíl vzbudit u studentů medicíny zájem o praktické lékařství. Do prvního ročníku se přihlásilo dvanáct studentů, kteří v průběhu léta absolvují stáže ve Zlíně, v Kroměříži a v Uherském Hradišti. Jako první na ni nastoupila studentka pátého ročníku studijního programu Všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity Helena Vaňková. Všímá si například online magazín Moderní obec nebo Náš region.

27. 6. 2024

Přednosta Kliniky dětské neurologie FN Brno a LF MU, doktor Ondřej Horák, komentuje v Deníku článek na téma epilepsie, kterou v nějaké formě v Česku trpí na sto tisíc lidí, z toho třetina jsou děti. Epileptické záchvaty se mohou projevit křečemi nebo brněním končetin, podle Horáka však některé přidružené symptomy mohou představovat ještě vážnější problém. „Mezi nejčastější patří úzkosti, deprese, poruchy paměti, zhoršené soustředění a nekvalitní spánek,“ upřesňuje.

23. 6. 2024

Profesor Ivan Rektor z I. neurologické kliniky FN USA a LF MU se posledních několik let věnuje výzkumu dědičnosti stresu. Za tímto účelem zkoumal tři generace lidí – jednak ty, kteří přežili holokaust, a pak jejich potomky v první i druhé generaci. Hluboké stopy způsobené prožitým válečným utrpením se podle zjištění jeho týmu dokonce přepisují i do mozků dalších generací. Více v obsáhlém rozhovoru pro magazín Téma.

„Psychologické testy ukázaly vyšší hladinu stresu oproti kontrolním osobám u všech tří generací. Výsledky magnetické rezonance odhalily u lidí přeživších holokaust změny struktur v mozku související se stresem, jež u kontrolní skupiny patrné nejsou. To znamená, že sedmdesát až pětasedmdesát let po válce mají tito lidé zúžené části mozkové kůry související se zpracováním stresu a emocí.“

22. 6. 2024

Pět z osmi lékařských fakult v zemi letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nejvíce studentů se letos přihlásilo na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde je počet přihlášek rok od roku rekordní a nejvyšší napříč fakultami Masarykovy univerzity. Letos tam přijali 3402 přihlášek na všeobecné a 1416 na zubní lékařství. Kapacity jsou však 430, respektive 55 studentů. Více na webu České televize.

20. 6. 2024

Areál kampusu do dvou let rozšíří tzv. BioPharma Hub. Sloužit bude zejména Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity pro výuku a taky vývoj nových léků. Své místo v něm však najdou i fakulty lékařská a přírodovědecká. Miliardový projekt v pořadu Věda Plus na ČRo Plus představil děkan farmaceutické fakulty, profesor David Vetchý.

19. 6. 2024

MF Dnes v seriálu Stoleté mordy vzpomíná na v pořadí patnáctého děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, profesora Huberta Procházku, přednostu psychiatrické kliniky. Den před jeho padesátými narozeninami, 18. října 1935, ho v centru Brna zastřelil jeden z jeho schizofrenických pacientů…

17. 6. 2024

17. 6. 2024

Úspěšnější boj s chronickou lymfocytární leukémií (CLL), kterou v ČR ročně onemocní 600 lidí, by měla umožnit nová kultivační metoda pro studium a testování léčiv na toto onemocnění. Vyvinul ji výzkumný tým vědců z CEITECu Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITECu Vysokého učení technického v Brně. Více na Novinkách nebo na VědaVýzkum.cz.

14. 6. 2024

Do kampaně Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Darujeme o105 na podporu dárcovství krve se zapojilo 275 dárců krve, skoro třetina jich šla darovat krev poprvé. Podařilo se tak získat 124 litrů krve.

O výsledcích kampaně a akci Daruj krev, Brno!, na níž byly výsledky oficiálně prezentovány, informovaly kromě ČTK také online magazíny Brňan, Brno Today, Med News nebo blogovací platforma Seznam Médium. Reportáž z akce při příležitosti Světového dne dárců krve přinesla v brněnských Událostech v regionech taky Česká televize.

13. 6. 2024

České zdravotnictví má značné rezervy v podpoře rodin s dětmi s nejtěžšími zdravotními komplikacemi. Výzkum Národního institutu SYRI ukázal, že téměř třetina rodin nemá žádnou pomoc, polovina rodičů se musí spoléhat na pomoc blízkých. Od veřejných a neziskových organizací dostává pomoc necelých 10 % rodin. Mezi rodiči je přitom po odlehčovacích a zdravotních službách v domácím prostředí velká poptávka. Situaci v rozhovoru pro Český rozhlas komentoval doktor Michal Koščík, přednostu Ústavu veřejného zdraví, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

13. 6. 2024

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit.

V reportáži České televize se k tématu z pozice předsedy Asociace děkanů lékařských fakult vyjadřoval taky děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, profesor Martin Repko.

9. 6. 2024

„Mám štěstí, že můžu dělat obor, který se posouvá dopředu. Jsme schopni pomoci většině klientů,“ říká doktor Martin Maděrka v rozhovoru pro lifestyle magazín Flowee. Doktor Maděrka je specialistou na umělé oplodnění, kterého k jeho kariéře nasměrovalo studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

8. 6. 2024

Vzniku rakoviny by mohlo být možné zabránit ještě předtím, než se zhoubné buňky začnou tvořit. Takovou naději dává nový obří projekt s názvem Salvage za více než 488 milionů korun, na který získal peníze z evropských fondů Masarykův onkologický ústav ve spolupráci s nemocnicemi a univerzitami. Podrobnosti o něm přináší MF Dnes.

6. 6. 2024

Letošní první ročník FAST RUN MUNI byla opravdu jízda. Na akci se sjeli žáci z desítek středních škol, aby zabojovali v soutěži, kde hrála roli nejen rychlost, ale i vědomosti. Na běžecké trase dlouhé přes 2 km čekalo soutěžící 6 interaktivních stanovišť, na kterých ověřili své znalosti při záchraně lidského života. Takhle se akci věnoval Český rozhlas Brno.

3. 6. 2024

Díky webu Pozitivní zprávy mediálním prostorem opět proletělo téma mozkových organoidů, s jejichž pomocí výzkumná skupina doktorky Dáši Bohačiakové zkoumá vznik Alzheimerovy choroby.

30. 5. 2024

Natálie Spurná a Štěpán Nechuta získali titul MUDr. teprve před nedávnem. Avšak už jako čerství absolventi studijního programu Všeobecné lékařství byli hosty pořadu Apetýt na Českém rozhlasu Brno. Vyprávěli o svých studiích na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, dvouletém intenzivním kontaktu s paliativní medicínou i o roli lékaře v 21. století. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

29. 5. 2024

Evropská unie čelí krizi v oblasti duševního zdraví. V roce 2023 měla zhruba polovina Evropanů zkušenost s psychickými potížemi. S jejich nárůstem se potýká i Česká republika. O tom, jak na naše duševní zdraví dopadají krize jako je pandemie či válka, a jaká odborníci hledají řešení, hovořil v rozhovoru pro ČT24 profesor Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU. Na rozhovor se můžete podívat zde.

29. 5. 2024

Profesor Ondřej Slabý, přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, patří kromě jiného mezi průkopníky konceptu precizní onkologie. Aktuálně stanul ve vedení Centra precizní medicíny, oficiálně otevřeného začátkem května v rámci struktury FN Brno. „Asi vás zklamu, ale zázračná pilulka na rakovinu vynalezena nikdy nebude,“ říká v rozhovoru pro magazín Žena-in.

28. 5. 2024

Portál Vědavýzkum.cz publikoval článek o možnostech, které nabízí tuzemské univerzity a výzkumná pracoviště motivovaným studentům a žákům ze středních i základních škol, a o tom, jak se mohou zapojit do vědeckého výzkumu nebo si vyzkoušet studium na vysoké škole. Velký prostor v něm dostala i Juniorská akademie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

26. 5. 2024

Profesor Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU, který radí ministrovi zdravotnictví s péčí o duševní zdraví, v rozhovoru pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz přiznává, že reforma psychiatrické péče je pomalá. „Personální stav je takový, že je obtížné udržet základní páteř a chybí tady kdokoli, kdo by měl ambici, chuť, volnou kapacitu další služby zřizovat,“ popisuje lékař s tím, že se situace začne zlepšovat nejdřív za pět let, když přibude více psychiatrů.

24. 5. 2024

Tým vědců z Vídeňské, Helsinské a brněnské Masarykovy univerzity popsal vývoj štětin mořských mnohoštětinatých červů. Mechanismus připomínající 3D tisk může v budoucnu najít využití i v recyklačním průmyslu při práci s přírodně rozložitelnými obaly.

Za Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity se do výzkumu zapojil docent Jaromír Gumulec z Ústavu patologické fyziologie. Víc o projektu se můžete dočíst na Novinkách nebo v Právu.

22. 5. 2024

Lidé trpící migrénami si často své problémy nechávají pro sebe, vyplývá to z nového průzkumu pacientské organizace migréna Help, která se ptala na zkušenosti víc než 500 respondentů. S nepochopením se setkávají u svých blízkých i u lékařského personálu, to pak zhoršuje možnosti účinné léčby. Hostem Studia 6 České televize právě k tomuto tématu byl doktor Pavel Řehulka, vedoucí centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

17. 5. 2024

Více lůžek, prostornější a komfortnější pokoje, kratší doba čekání na operace. To nabídne nové Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které nyní vzniká v areálu Fakultní nemocnice Brno. Odborně propojené bude i s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. Více v Deníku.

15. 5. 2024

Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy Univerzity vyvinuli model melanomu, zhoubného nádoru kůže, který spontánně metastázuje do lymfatických uzlin a plic. Model umožní velmi přesnou experimentální analýzu progrese rakoviny a významně zjednoduší testování nových léčiv. Více na SCIENCEmag.cz.

13. 5. 2024

Masarykova univerzita bude vychovávat nové experty v oblasti farmaceutického průmyslu, čímž chce podpořit dlouhodobou lékovou soběstačnost České republiky. Unikátní vzdělávací a výzkumná infrastruktura s názvem BioPharma Hub, která bude čítat 15 190 metrů čtverečních, má být dokončena v polovině roku 2026. O tom, čím vším může projekt českému zdravotnictví přispět, si Zdravotnický deník povídal s ředitelem Strategického rozvojového projektu MU 2021+ Davidem Póčem.

10. 5. 2024

Magazín vysokých škol Universitas při příležitosti Mezinárodního dne sester zveřejnil text o tom, jak se nároky na vykonávání sesterské profese zvyšují. Jak fyzické, tak ty psychické. „Sledujeme zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů. Což je samozřejmě dobře, ale tím pádem mají pacienti i jejich rodiny vyšší informační nároky na nás, na sestry a další zdravotnické pracovníky. Zároveň se zkracuje doba hospitalizace a na pacienta není tolik času, takže ty nároky na to, kolik by toho měl pečující odborník vědět, obecně rostou,“ říká v něm profesorka Andrea Pokorná, proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie.

9. 5. 2024

Není leukemie jako leukemie. Jaký je mezi jednotlivými typy rozdíl? Co je hlavní příčinou pozvolna rostoucí incidence leukemie v Česku v posledních 30 letech? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru pro online magazín ČLK Naše zdravotnictví přední český lékař a vědec v oboru hematologické onkologie profesor Michael Doubek z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno.

9. 5. 2024

Proč je důležité brát děti k zubaři už od útlého věku? Jaké výzvy přináší současná situace v dětské stomatologii v Česku? Jak lze efektivně využívat principy celostní medicíny v péči o dutinu ústní? To jsou jen některá témata, která v podcastu Na vlně zdraví komentovala doktorka Karin Klimo Kaňovská ze Stomatologické kliniky FN USA a LF MU.

7. 5. 2024

Spotřební koš, který stanovuje předepsané množství potravin pro děti a dle kterého se vaří ve školních jídelnách prochází po třiceti letech proměnou. Součástí pracovní skupiny, která na jeho aktualizaci pracuje, je také magistr Martin Krobot z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Předně se dle něj ve školních jídelnách zvýší počty bezmasých dnů, navýší se množství luštěnin, kvalitních tuků i ryb a zavede se nová skupina celozrnných obilovin, kterou doteď spotřební koš ani neznal. „Nepůjde o to, že by děti nově dostávaly pouze celozrnný chléb. Spíše o to zařadit třeba míchané přílohy, použít je jako zavářku do polévky nebo použít část celozrnné mouky při přípravě dezertů,“ říká Martin Krobot. Více v Hospodářských novinách.

6. 5. 2024

Správné mytí rukou brání šíření mnoha smrtelných nemocí, podle Světové zdravotnické organizace si však většina z nás myje ruce špatně. K osvětě v dané oblasti slouží i Světový den hygieny rukou, který každoročně připadá na 5. května. V areálu kampusu se uskutečnil v režii studentské organizace IFMSA a koordinátor akce, Jozef Diškanec, o důležitosti mytí rukou mluvil i na ČRo Plus.

4. 5. 2024

Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity vyvinuli model melanomu, zhoubného nádoru kůže, který spontánně metastázuje do lymfatických uzlin a plic. Model umožní přesnou experimentální analýzu progrese rakoviny a významně zjednoduší testování nových léčiv. Více na Brňanovi nebo Náš region.

4. 5. 2024

Dle nejnovější studie byla strava pravěkých lidí daleko pestřejší, než se dosud uvažovalo. Téma pravěké stravy ve Studiu 6 na ČT 24 komentovala paleontoložka a osteoložka, doktorka Miriam Nývltová Fišáková, z fyziologického ústavu. Na záznam se můžete podívat zde.

4. 5. 2024

Doktor Michal Koščík, přednosta ústavu veřejného zdraví, pro Novinky.cz komentuje první verzi plánu na záchranu českého zdravotnictví, představenou Ministerstvem zdravotnictví ČR. „Podle mě je to spíš komunikační nástroj, kde máte přehled o tom, co ministerstvo zdravotnictví dělá a do konce funkčního období dělat bude. Není to strategický dokument, na němž by byla shoda. Působí to na mě jako kvazivýroční zpráva,“ říká.

29. 4. 2024

Za deset let Agentura pro zdravotnický výzkum ČR rozdělila téměř 12 miliard korun na aplikované bádání v medicíně. Její předseda Ondřej Slabý, jinak také přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, pro týdeník Euro hovoří o plánech, patentech i spolupráci s firmami. Článek si můžete přečíst zde.

25. 4. 2024

Tři mezinárodní výzkumné týmy v Brně vyvíjejí počítačový nástroj, který bude pomáhat vyhodnocovat rizika u pacientů s chronickým srdečním selháním. Software financovaný Evropskou komisí bude zpracovávat velké množství dat pacientů. Zvládnout by měl i analýzu pokročilých zobrazovacích technik, jako jsou CT skeny nebo EKG. O projektu, do kterého je zapojeno Mezinárodní centrum klinického výzkumu, píše deník Právo.

25. 4. 2024

Hostem v pořadu Apetýt na ČRo Brno byla 25. dubna doktorka Lenka Ťoukálková – pediatrička, zakladatelka dětské gastroenterologie na Zlínsku a také absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity z roku 1977.

25. 4. 2024

MUDr. Dominik Raszka absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v roce 2013. Jedenáct let poté se stal primářem Ortopedické ambulance Nemocnice Karviná-Ráj. Při té příležitosti měsíčník Deníku Zdraví přinesl jeho profil.

23. 4. 2024

„Snažíme se lidi naučit uvědomit si, že když jeden den selžu, tak je to přirozená součást lidského života, ale že v každé minutě anebo v každém následujícím dni mám zase příležitost to udělat nějak jinak,“ říká přednosta ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky, docent Miroslav Světlák, který si dal po roce repete jako host Lucie Výborné na Českém rozhlase. Celý rozhovor si můžete poslechnout v archivu pořadu.

18. 4. 2024

Televizní noviny TV Nova v rámci série reportáží o úspěšných projektech, které vznikly díky financování z evropských peněz, zavítaly do Brna, do Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V reportáži vystupují studenti, vyučující, ředitel SIMU magistr Jan Dvořáček, vedoucí Ústavu simulační medicíny, profesor Petr Štourač, ale také inženýrka Jitka Blažková, vedoucí Oddělení projektové podpory. „Ta dotace pomohla neskutečně, protože jsme dostali 95 % financí,“ říká v reportáži Jitka Blažková.

Na reportáž se můžete podívat v archivu TV Nova (v čase od 15:00).

18. 4. 2024

Doktorka Pavlína Klusáčková byla ve čtvrtek, 18. dubna, hostem pořadu ČT Sama doma, kde vystupovala jako expertka na mindfulness a odpovídala i na četné dotazy diváků. A i když sama působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na dotazy, kde se technikám mindfulness naučit, odkazovala na odborníky z Ústavu psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Tam určitě najdou lidi, u kterých se nemůžou splést, a kteří jsou zárukou kvality!“ Není nad expertní kolegiální referenci!

17. 4. 2024

Fakultní nemocnice u svaté Anny začala prodávat vlastní léčebné konopí. Léky z konopí tu lékaři předepisují už několik let, až nyní se však v jejich výzkumu a výrobě stala nemocnice zcela samostatnou, a to jako vůbec první zdravotnické zařízení v Česku. Léčebné konopí získávají pacienti ve formě tobolek.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm svatoanenské nemocnice a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, má jako jedno z mála licenci k pěstování konopí pro léčebné použití. ČRo Plus přinesl k tématu mimo jiné rozhovor s vedoucím výzkumu, doktorem Václavem Trojanem, věnovala se mu však taky Česká televize, Novinky.cz, Impuls.cz, Metro, Brňan, Zdravotnický deník nebo Právo.

9. 4. 2024

Kdo je inženýrka Veronika Kamenská, technička interaktivní výuky na SIMU, studentka simulace v medicíně a čerstvá držitelka Ceny Wernera von Siemense? Taky tvůrkyně aplikace Nepanikař, pomáhající lidem bojujícím s úzkostí, depresí a dalšími psychickými problémy, stříbrná na mistrovství světa v para-karate a taky šestinásobná mistryně Evropy v yoyování! Více na vedavyzkum.cz.

8. 4. 2024

Výzkumné týmy z Mezinárodního centra klinického výzkumu se podílejí na vývoji nástroje umělé inteligence, který bude v budoucnu pomáhat nejenom kardiologům individuálně vyhodnocovat rizika jednotlivých pacientů s chronickým srdečním selháním. Projekt AI4HF financovaný Evropskou komisí bude zpracovávat pacientská data ve velkém množství, zvládnout by měl i analýzu pokročilých zobrazovacích technik, jako jsou CT-skeny nebo EKG. Největším přínosem softwaru bude zrychlení práce lékařů prvního kontaktu a ambulantních kardiologů. Více na Novinky.cz nebo zpravyzmoravy.cz.

8. 4. 2024

Sepse neboli otrava krve může potkat každého z nás. Z banální oděrky, nachlazení nebo plánované operace se může během několika dní stát boj o život. Přežít sepsi ale nestačí, po odeznění akutní fáze se pacienti potýkají s řadou dlouhodobých následků. Na jejich prevenci a lepší léčbu sepse se teď zaměřuje mezinárodní výzkum BEATsep, který představuje magazín Wired.

8. 4. 2024

Výzkum tzv. bakteriocinů coby potenciální alternativy antibiotik, které na mnohé nemoci přestávají účinkovat, zaujal vědeckou redakci Českého rozhlasu. Reportáž z laboratoří Mikrobiologického ústavu, kde se mu věnuje doktorka Kateřina Snopková, oceněná před nedávnem i cenou Wernera von Siemense, a profesor David Šmajs, si můžete poslechnout nebo přečíst na webu Rozhlasu. Ve vysílání ji vhodně doplnil ještě rozhovor o antibiotické rezistenci s doktorem Jakubem Tremlem z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.

6. 4. 2024

4. 4. 2024

Aplikaci MOÚ MindCare, která je dílem odborníků z Masarykova onkologického ústavu a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, za dva roky od jejího uvedení využilo 640 onkologických pacientů. Těm všem projekt pomáhá zvládat jejich psychické obtíže, které mohou být na léčbu navázané. Reportáž o MOÚ MindCare začátkem dubna přinesla Česká televize.

4. 4. 2024

Doktor Pavel Krejčí z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se dlouhodobě věnuje výzkumu achondroplazie neboli genetické růstové poruchy někdy označované také jako trpaslictví. „Věřím, že se nakonec podaří najít optimální terapeutickou kombinaci a odhadem za dvacet let dokážeme pacienty s achondroplazií vyléčit. Pak už si budeme o trpaslících číst jen v Tolkienových příbězích,“ říká v rozhovoru pro Medical Tribune.

28. 3. 2024

Doktorka Pavla Linhartová z Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU v rozhovoru pro Deník N popisuje, s čím se potýkají pacienti s hraniční poruchou osobnosti, jak probíhá léčba i jak jim může pomoci okolí. Lidé s touto diagnózou neumějí zacházet s emocemi, přebírají identitu druhých a až deset procent z nich dokoná sebevraždu.

27. 3. 2024

V pouhých 56 letech zemřel docent Tomáš Kára. Kardiolog a expert na spánkovou medicínu, který stál u zrodu Mezinárodního centra klinického výzkumu. Kromě Brna působil také na americké Mayo Clinic, na níž zajišťoval stáže desítkám českých kolegů. V lednu 2024 získal Cenu města Brna v oblasti lékařské vědy a farmacie. O smrti docenta Káry, který byl rovněž absolventem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, informovala i Česká televize, Seznam Zprávy, TV Nova nebo CNN Prima News.

25. 3. 2024

Profesor Michael Doubek z Ústavu lékařské genetiky a genomiky, respektive Interní hematologické a onkologické kliniky spolu s kolegyní, profesorkou Šárkou Pospíšilovou, vystupují v seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí, a odpovídají na otázku, Proč je tak složité najít lék na rakovinu. „Rakovina není jedna jediná nemoc, ale široká kategorie nemocí, které se liší podle typu, místa vzniku, genetických změn a odpovědí na léčbu. U jednotlivých typů rakoviny jsou změny v nádorových buňkách rozdílné. Defekty v DNA nádorových buněk se dokonce liší i u pacientů s jedním typem nádoru, a navíc se mění v průběhu onemocnění. Proto je nemožné najít na rakovinu univerzální lék,“ zdůrazňují.

24. 3. 2024

Očista, půst nebo detox. S jarem opět přicházejí rady a návody, jak očistit naše tělo od škodlivin, případně jak snížit váhu. Vedou detoxikační kůry opravdu ke zdravějšímu organismu, nebo je to jen reklamní trik? Na to v reportáži Českého rozhlasu odpovídala magistra Erika Čermáková z Ústavu veřejného zdraví LF MU.

23. 3. 2024

S onemocněním, kdy srdce nestíhá přečerpávat krev tak, jak je potřeba, se u nás léčí zhruba 350 tisíc lidí. A u více než poloviny pacientů se srdečním selháním tkví problém v tom, že mají v krvi nedostatek železa – selhávání srdce se při takovém stavu totiž zrychluje. „V jejich případě se železo ale nedá doplnit čokoládou nebo steakem ani potravinovými doplňky, protože se kvůli jejich onemocnění nevstřebá. Potřebný efekt má jen infuze přímo do žíly,“ vysvětluje profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Více v obsáhlém rozhovoru týdeníku Téma nebo na iDnes.

22. 3. 2024

Masarykova univerzita obdržela celkem 41 754 přihlášek do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů, které si podalo 24 905 uchazečů. Největší zájem je přitom o medicínu - na lékařské fakultě jsme evidovali přesně 8593 přihlášek. Více na Brňanovi.

22. 3. 2024

Na 22. března připadá Světový den ústního zdraví. Český rozhlas Brno si při té příležitosti do pořadu Host Dne na Moravě pozval zástupkyni přednosty stomatologické kliniky pro dentální hygienu, docentku Lenku Roubalíkovou. „K péči o zuby by měli rodiče vést své děti od počátku. Důležitá je důslednost,“ říká. Celý rozhovor si můžete poslechnout v archivu ČRo Brno.

20. 3. 2024

Doktorka Zuzana Gattnarová je primářka oddělení Patologie Městské nemocnice Ostrava. A také absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde studovala do roku 1997. „Člověk by měl vždy zůstat člověkem. Jak při biopsiích, kdy má lékař myslet na to, že za vším je život konkrétního člověka, tak i během pitvy, kdy se chováme pietně,“ říká v rozhovoru pro týdeník Vlasta.

18. 3. 2024

Český Siemens udělil Ceny Wernera von Siemense za rok 2023 studentům, mladým vědcům a pedagogům. Vítězné práce z technických a přírodovědných oborů byly uděleny v kategoriích Nejlepší výsledek základního výzkumu, Nejlepší diplomová práce, Nejlepší disertační práce a Nejlepší pedagogický pracovník. V předposlední uvedené kategorii zabodovala doktorka Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence

Více v reportáži ČT, na webu ČT 24, v hlavních Událostech ČT, na ČRo Brno v pořadu Host Dne na Moravě, magazínu Vesmír, v Hospodářských novinách, na vedavyzkum.cz, idnes, Život v Česku, Vše o průmyslu, Metro nebo Volty.cz.

18. 3. 2024

V laboratořích Ústavu histologie a embryologie může být těsno, štáb České televize se do nich ale ještě vlezl. Podívejte se na reportáž o výzkumu prvotních příčin Alzheimerovy choroby, které na „minimozečcích“ neboli cerebrálních organoidech zkoumá tým doktorky Dáši Bohačiakové.

V březnu výzkum doktorky Bohačiakové rezonoval také v měsíčníku Premium Guide.

16. 3. 2024

To se ti tak zdá něco extrémně vzrušujícího, až se to prostě stane. Ejakulace ve spánku. Problém, který je v mužském světě prakticky tabu, popsal lifestylový magazín pro moderní generaci Refresher. Odborné hledisko mu k tomu poskytl doktor Matej Husár z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno a LF MU.

15. 3. 2024

Doktor Petr Handlos absolvoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 2008 studijní program Všeobecné lékařství, později si tu udělal také doktorát. Za prací se však vrátil do rodného Moravskoslezského kraje, kde působí jako přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava a funguje tedy i jako soudní znalec u případů násilných trestných činů končících smrtí. „K mrtvole jsem už jel i dvakrát za den,“ říká v rozhovoru pro týdeník 5plus2.

15. 3. 2024

Doktor Vladimír Kojecký pracuje jako primář interního oddělení a gastroenterolog v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, stále však vyučuje i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, které je sám absolvent. V Deníku N v rozsáhlém rozhovoru přibližuje chorobu pro západní civilizaci typickou – syndrom dráždivého tračníku.

14. 3. 2024

Patofyzioložka profesorka Julie Dobrovolná je jednou z žen, které vytrvaly ve své vědecké kariéře. U příležitosti letošního únorového Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě jí na toto téma vyšel komentář v magazínu Forbes, začátkem března však o své kariéře hovořila také v pořadu Host Dne na Moravě na ČRo Brno. A o pár dní později o svém dlouhodobém výzkumu stresu hovořila na webovém magazínu Žena/Aktuálně.cz. „Ležet mrtvolně na gauči je úplně v pořádku,“ říká.

14. 3. 2024

Doktor Jan Frič a doktorka Marcela Hortová Kohoutková z Mezinárodního centra klinického výzkumu byli při příležitosti Světového dne ledvin v Dobrém ránu České televize představit projekt BEATsep, který se věnuje výzkumu sepse a septického šoku. Na jejich vstupy se můžete podívat v online archivu ČT.

14. 3. 2024

Profesor Robert Mikulík strávil většinu své profesní ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, od léta 2023 však zastává funkci primáře Neurologického oddělení krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Nadále však zůstává vedoucím cerebrovaskulárního výzkumného týmu v Mezinárodním centru klinického výzkumu i vyučujícím na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, přičemž ze spolupráce na ose Zlín-Brno loni vzešla informační brožura pro pacienty po cévní mozkové příhodě. Právě o ní hovořil v pořadu Apetýt na ČRo.

11. 3. 2024

V pondělí, 11. března, byla slavnostním poklepáním základního kamene oficiálně zahájena stavba BioPharma Hubu. Druhý nejdražší projekt v historii Masarykovy univerzity propojuje zejména farmaceutickou, lékařskou a přírodovědeckou fakultu a do budoucna má zajistit kromě jiného vývoj léků i jejich rychlejší uvádění na trh. Více o projektu strategického významu pro celou Českou republiku v Událostech v regionech ČT, v Deníku, Právu, na Novinkách, na Brněnské drbně, na Vědavýzkum.cz nebo v tištěném měsíčníku Centrum News.

8. 3. 2024

Filmovým Oscarům dominovalo drama Oppenheimer, které získalo celkem sedm sošek. Aktuální číslo magazínu Téma při té příležitosti přináší rozhovor s přednostou Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu, profesorem Pavlem Šlampou.

„Zabývám se stejně jako on ionizujícím zářením, ale úplně v jiném směru. My ho využíváme především k léčbě zhoubných názorů,“ říká profesor Šlampa v článku nazvaném „Záření ve službách války i medicíny“, v němž se věnuje i brněnskému rodákovi, na kterého filmový Oppenheimer poněkud pozapomněl, George Placzkovi. „Placzek k tomu dal teoretické podklady, ať už jde o léčbu, nebo diagnostiku.“

7. 3. 2024

Brněnští památkáři se snaží zachránit aulu z roku 1921, která původně sloužila jako posluchárna Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Dnes patří Výtvarné fakultě VUT a i když se dochovala v téměř nezměněné podobě, stejně jako zbytek areálu VUT ji čeká přestavba. Památkáři jsou však proti. Podívejte se na reportáž z míst, kde se učily první generace brněnských mediků... anebo si o kauze přečtěte na Seznam Zprávách.

7. 3. 2024

Česká televize přinesla reportáž věnovanou rozvoji tuzemských univerzit. Prostor v ní dostal pohled do historie, na stavbu Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích, který měl dle původních plánů vypadat úplně jinak a stát úplně někde jinde…

Na celou reportáž se můžete podívat zde.

6. 3. 2024

Zákaz držení a prodeje produktů s HHC byl 6. března hlavním tématem brněnských Událostí v regionech. K účinkům nově zakázaných chemických kanabinoidů, ale i jejich dosud nezakázaných alternativ se pro Českou televizi vyjádřil docent Leoš Landa z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Na reportáž se můžete podívat v archivu ČT.

3. 3. 2024

Výzkum doktorky Dáši Bohačiakové a jejích kolegů postavený na práci s cerebrálními organoidy, na nichž sledují vývoj Alzheimerovy choroby, dál poutá pozornost. Na stránkách Českého rozhlasu si můžete poslechnout reportáž přímo z laboratoře vysílanou ve vědeckém magazínu Experiment, Novinky.cz pro změnu publikovaly rozhovor s doktorkou Bohačiakovou. „Zmutovaný protein, který způsobuje genetickou formu Alzheimerovy nemoci, štěpí další proteiny, a ty štěpí další, čímž spouštějí různé signální dráhy. Na jednu z těchto drah se teď chceme zaměřit. Předpokládáme, že je ovlivněna genetickou mutací, kterou jsme zkoumali. Zatím ale nevíme proč,“ předesílá v něm doktora Bohačiaková. Rozhovor posloužil také jako součást materiálu o Alzheimerově chorobě v deníku Právo.

1. 3. 2024

Ještě nemá ani maturitu, ale výsledky jejího výzkumu ze středoškolské odborné činnosti byly publikované v prestižním vědeckém časopise. „V laboratoři jsem začínala pracovat jako student prvního ročníku gymnázia, ale určitě jsem spolužáky nepřevyšovala o víc než jeden vzoreček aminokyseliny,” říká 19letá gymnazistka Tereza Šustrová. V Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU zkoumala procesy bioluminiscence a se svým projektem zvítězila jednak v celonárodním kole SOČ, ale získala také ocenění Česká hlavička. V současnosti je na LF MU zapsána do přípravného kurzu. Její úspěchy neunikly DVTV – na část rozhovoru s ní se můžete podívat na Streamu, celý je k dispozici na DVTV za paywallem.

29. 2. 2024

Pozitivní vliv malého množství alkoholu na zdraví je podle lékařů mýtus, který vyvrací nové studie. U dlouhodobého nadměrného pití jsou prokázané negativní účinky, například na srdce. I toto je jedno z témat Dne I. interní kardioangiologické kliniky FN USA a LF MU, na který zve v MF Dnes a na webu Centrum News její přednosta, profesor Jan Krejčí. O akci informoval třeba též brněnský měsíčník Šalina.

27. 2. 2024

Brněnští vědci budou spolu s evropskými odborníky příštích pět let zkoumat následky sepse. Tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal na projekt evropský grant přesahující sto osmdesát milionů korun. Výzkum bude koordinovat v šesti evropských zemích. Snahou je kromě jiného naučit umělou inteligenci, aby uměla předpovídat rozvoj následků po prodělání sepse. Více na webu ČT24 nebo na vedavyzkum.cz.

24. 2. 2024

Luciferázy, které by už brzy mohly být účinným prostředkem zobrazovacích metod ve zdravotnictví, rezonovaly i ve vysílání Českého rozhlasu. Projektu, který je společným úsilím Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se věnoval ve zpravodajství, formou ranního rozhovoru, ale také ve víkendovém magazínu Experiment.

22. 2. 2024

Zakladatelka Centra paliativní péče Brno, doktorka Regina Slámová, absolvovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 1994. Dodnes také působí na ambulanci paliativní medicíny Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno. Zázraky medicíny, speciál magazínu 100+1, s ní přinesl rozhovor o tom, v čem se paliativní péče zlepšuje, kdy může nemocný nabízenou péči odmítnout či o tom, jakou podporu může domácí hospic nabídnout pečujícím. Přečíst si ho můžete zde.

21. 2. 2024

Nejmodernější světové metody a technologie využívá kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z první chirurgické kliniky FNUSA a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity využili při řešení defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku. Více v Deníku.

20. 2. 2024

Jak souvisí stav těla se stavem duše? Jak je možné pomáhat na dálku? Jaký je rozdíl mezi léčbou nemoci a léčbou pacienta? Jaké zázraky dokáží lékaři? Jaká léčba má budoucnost? To jsou jen některé z otázek, na které se pokusil odpovědět 86. díl měsíčníku České televize Fokus Václava Moravce. V úterý, 20. února, byl v přímém přenosu vysílán z knihovny univerzitního kampusu Masarykovy univerzity. 

Mezi hosty byli mimo jiné docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky, profesor Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie, a docentka Lenka Zdražilová Dubská coby zástupkyně centra excelence CREATIC a Katedry laboratorních metod. V doprovodných reportážích byla představena e-Health aplikace MOÚ MindCare či start-up Carebot, vyvíjející stejnojmenný diagnostický nástroj využívající umělou inteligenci, do něhož je zapojen také spin-off Masarykovy univerzity, Institut biostatistiky a analýz.

Na Fokus Václava Moravce nazvaný Hranice medicíny se můžete podívat v archivu pořadu na webu České televize.

20. 2. 2024

Boj proti dezinformacím je jednou ze společenských rolí univerzity, a tedy i fakulty. Přednosta Kliniky infekčních chorob, profesor Petr Husa, pro projekt agentury AFP Na pravou míru, komentuje příspěvky šířící se na sociálních sítích, dle kterých ptačí chřipku nezpůsobuje virus, ale jde o projev „detoxu organismu“.

18. 2. 2024

Do 25 let se má počet lidí v Česku nad 65 let zdvojnásobit. Z prognóz vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, z nichž by mělo asi 350 tisíc být závislých na péči jiných osob nebo institucí. Jaký zdravotnický systém bychom v dané době mít, v pořadu Leonardo Plus na ČRo Plus diskutoval doktor Michal Koščík, přednosta Ústavu veřejného zdraví a proděkan pro personální záležitosti, vnitřní organizaci a legislativu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. 

16. 2. 2024

Profesor Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU, byl spolu s předsedou organizace Fuck Cancer hostem Dobrého rána České televize. Únor je totiž měsícem boje proti rakovině a v Česku lékaři ročně odhalí okolo 80 tisíc zhoubných nádorů, z toho asi dva tisíce u dětí a mladých do 30 let věku.

15. 2. 2024

Cerebrální organoidy pěstované na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity slouží k výzkumu Alzheimerovy nemoci. Vědci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.

O aktuálním pokroku ve výzkumu, kterému se na Ústavu histologie a embryologie věnuje Výzkumná skupina Dáši Bohačiakové, referovali na ČT 24, ČRo Brno či na Novinkách, ale také Universitas, Vědavýzkum.cz, Zprávy z Moravy, Region24 nebo magazín Ze Zdravotnictví.

13. 2. 2024

NZIP, tedy Národní zdravotnický informační portál je místem soustředícím informace o českém zdravotnictví pro širokou veřejnost – strukturované, validní a přehledné. „Základ NZIP tvoří klasické edukační a popularizační články o nemocech, lécích, zdravotní péči, životním stylu a podobně. Vedle nich tu uživatel najde také rady a doporučení, co dělat v určitých životních situacích souvisejících se zdravím. Třeba, když hledá pomoc s péčí o seniora, očekává narození potomka, nebo se chystá na nějaký zákrok do nemocnice,“ říká doktor Martin Komenda, koordinátor NZIP, v rozhovoru pro magazín Českého statistického úřadu Statistika & My.

13. 2. 2024

Britští vědci vyvíjejí vůbec první antikoncepční pilulku pro muže. Preklinická fáze jejího testování na myších ukazuje 99% účinnost a hlavně nulové vedlejší účinky. K tématu, jemuž se věnují Hospodářské noviny, přispěla také doktorka Xenie Budínská, která se vlivům antikoncepce věnuje na Fyziologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

13. 2. 2024

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je velice časté onemocnění, zůstává však často poddiagnostikováno a lékaři hodnoceno jako nezávažné. „Přitom recentní práce ukázaly, že právě chronické žilní onemocnění může být pomyslným ‚oknem do celého kardiovaskulárního systému‘ a může nám pomoci odhalit další nemoci,“ upozorňuje doktor Jan Novák, z Angiologické ambulance II. interní kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. O jeho přednášce na webináři Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP referuje Medical Tribune.

12. 2. 2024

Se smutkem, který nastává po ztrátě blízkého člověka, se každý pere jinak. Někdo zvládne truchlením projít sám, jiný potřebuje třeba pomoc psychologa či psychoterapeuta. Jde každopádně o jednu z největších životních zkoušek. Může člověk na smutek i zemřít? Na tuto otázku odpovídá v dalším dílu seriálu 100 otázek a odpovědí Deníku docent Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

11. 2. 2024

„Vědcům z Brna se podařilo odhalit jeden přírodní zázrak,“ těmito slovy začíná reportáž v Televizních novinách TV Nova o „krevetích zkumavkách“ neboli o výzkumu luciferázy, enzymu, který dává organismům schopnost bioluminiscence. Třeba krevetám. Jak mořské luciferázy fungují, bylo až donedávna záhadou. Už není. I díky výzkumu, do kterého se v přírodovědecko-lékařské kooperaci zapojil taky doktor Tomáš Bárta z Ústavu histologie a embryologie. Na reportáž se můžete podívat v archivu TV Nova (začíná v čase 16:22).

11. 2. 2024

Archiv ČT24 druhý únorový víkend přinesl kompilaci dobových reportáží Elixíry života spjatý s farmacií a medicínou. Objevila se v ní i reportáž z Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity z roku 1979. „Cesta mnohých cenných surovin pro náš farmaceutický průmysl začíná právě v Brně,“ konstatovala tehdy autorka reportáže, na kterou se můžete podívat zde.

6. 2. 2024

Být ve stresu je přirozené. Necítit v životě negativní emoce je nemocnější, než je s plným vědomím cítit a pracovat s nimi, tvrdí klinický psycholog a psychoterapeut Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Zároveň určitě existují ti, kteří si nepřipouštějí, co se ve světě děje, a to dělají aktivně a řeknou si: ,Tohle nemůžu vyřešit, tak si to k sobě nepustím.‘ Pak je spousta lidí, které svět nezajímá, protože řeší úplně jiné své potřeby – ale tady bude mnoho těch, kdo proto jen nemají slova.“

Miroslav Světlák byl hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus na ČRo Plus. To nejdůležitější z rozhovoru si můžete přečíst zde anebo si ho můžete pustit jako podcast na YouTube.

5. 2. 2024

Masarykova univerzita a spolu s ní i lékařská fakulta si letos připomínají 105 let od svého založení. Na fakultě jsme při té příležitosti zahájili několik výročních akcí, hlavně však Darujeme o105. Cílem je získat pro transfuzní oddělení dvou brněnských fakultních nemocnic 105 dárců krve, v ideálním případě prvodárců.

Děkujeme České televizi, která nás v této snaze podpořila reportáží pro Události v regionech a také několika příspěvky v odpoledním vysílání ČT24, včetně živého vstupu z Transfuzního oddělení FN Brno.

1. 2. 2024

Výuka zubního lékařství je dlouhodobě podfinancovaná kvůli menšímu počtu zahraničních studentů, jejichž školné výukové programy dotovalo. Je proto třeba tuto výuku zařadit do programu vládní podpory, tvrdí děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a předseda Asociace děkanů lékařských fakult, profesor Martin Repko. On i další děkani pro Zdravotnický deník odpovídají, zda je napadá i nějaký jiný způsob, jakým lze situaci zlepšit. V další části seriálu se děkani vyjadřují například také ke slučování lékařských fakult nebo k rozevírání mzdových nůžek.

30. 1. 2024

Projekt FitSleep, na kterém na půdě LF MU ve spolupráci s oběma fakultními nemocnicemi, respektive jejich spánkovými laboratořemi, pracuje kanadský vědec Adam Williamson, má nakročeno k tomu, aby přinesl revoluci v léčbě obstrukční spánkové apnoe. Zařízení fungující na neinvazivní stimulaci podjazykového nervu by mohlo být na trhu teoreticky už za dva roky. „Technologie samotná, a to víme určitě, funguje. Vydali jsme o tom publikace, do testování jsme už zapojili lidské účastníky, pacienty,“ říká Adam Williamson.

Reportáž o projektu FitSleep přinesla Česká televize, Magazín Experiment Českého rozhlasu ji doplnil také rozhovorem s profesorem Ondřejem Ludkou, vedoucím Spánkového centra FN Brno. Kromě dvou veřejnoprávních médií a ČTK však téma zaujalo také redakce magazínů Universitas, Wired, Ze zdravotnictví, Science Mag, Věda Výzkum či regionálních Šalina, Brňan, Novinykraje, BrněnskoDnes a Náš Region.

27. 1. 2024

Brněnští vědci odhalili strukturu nejzářivějšího enzymu, tzv. luciferázy. Naučili se jej rozsvítit ještě intenzivněji, a dokonce vpravit do lidské buňky, což otevírá nové možnosti využití v širokém spektru aplikací. Nové poznatky mohou najít uplatnění v dalším výzkumu lidských buněk, při testování nových léčiv, v nádorové biologii nebo při studiu exprese genů.

Vedoucím výzkumu je inženýr Martin Marek, vedoucí pracoviště Strukturní biologie přírodovědecké fakulty, podílí se však na něm také výzkumná skupina Tomáše Bárty z Ústavu histologie a embryologie lékařské fakulty.

Inženýr Marek projekt představil ve Studiu 6 České televize, věnovaly se mu však taky Novinky, Regionální televize jih, Vědavýzkum.cz, Zprávy z Moravy, Šalina, The Epoch Times, Ekolist nebo Brněnská drbna.

20. 1. 2024

Navštívit lékařské laboratoře, zkusit sešít ránu po chirurgickém zákroku, případně si prohlédnout anatomické muzeum. To vše nabídl Den otevřených dveří Lékařské fakulty v kampusu Masarykovy univerzity v brněnských Bohunicích. Těší nás, že zaujal i v redakci Deníku.

19. 1. 2023

„Kdyby to bylo možné, okamžitě bych zdanila cukr v nápojích. Vždyť jedna plechovka limonády obsahuje klidně deset lžiček cukru. Už to pochopilo dvanáct evropských zemí, ale nedělám si iluze, že bychom se brzy připojili,“ říká rozhodně profesorka Zuzana Derflerová Brázdilová z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Rozhovor s naší přední odbornicí na výživu o tom, jak dlouho člověk vydrží bez jídla, co by měl jíst, aby nebyl reprezentantem obézního národa a jak se jídlo stalo nástrojem války, si můžete přečíst na webu Aktuálně.cz.

16. 1. 2024

Zrak a nošení vhodných brýlí. Věděli jste, že dlouhodobé nošení brýlí koupených v drogerii anebo na tržnici může zrak poškodit? Jak tedy vybrat ty správné brýle, včetně kontaktních čoček, to v pořadu Dobré ráno ve vysílání ČT radil přednosta Katedry optometrie a ortoptiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, docent Pavel Beneš.

Na záznam pořadu se můžete podívat v archivu pořadu České televize.

15. 1. 2024

Příznaky deprese už trpí třetina národa, příčiny jsou přitom různé. Podle psychiatrů jsou problémy nejpalčivější za posledních devět let. Špatné zprávy přicházejí zejména od nejmladší generace. Druhá část Otázek Václava Moravce vysílaných 14. ledna 2024 dostala název Čas nemocných duší. Hosty byli doktor Martin Hollý z Centra duševní rehabilitace v Berouně a profesor Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU.

Pořad je dostupný v archivu České televize a komu se nechce poslouchat, může si to nejdůležitější přečíst na webu ČT 24 a diskuze zaujala taky ve Zdravotnickém deníku.

14. 1. 2024

Výstavba památníku dárcům těl bude i letos tématem. Hned zkraje roku se mu věnovali Novinky,  TV Brno 1, Brněnská drbna, Brno Today, Právo, Brňan, Noviny Kraje, Zprávy z Moravy a informace o probíhající finanční sbírce na Doniu se objevila také v lednovém čísle magazínu České  lékařské komory Tempus medicorum.

13. 1. 2023

Rozsáhlý globální výzkum o vztahu k vlastnímu tělu, na němž se za české psychology podílela docentka Alena Slezáčková z Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky LF MU, posloužil jako odrazový můstek pro čtivý text v magazínu VíkendDNES. „Neměli bychom k sobě být nekritičtí, neměli bychom rezignovat na cíl něco u sebe zlepšit. Zároveň je dobré si říct, že každý jsme něčím krásný. Protože bezesporu jsme,“ říká Alena Slezáčková. Přečtěte si celý článek.

Tématu se dodatečně chopil taky Brňan.

12. 1. 2023

Ve dnech 15. a 16. února se v Univerzitním kampusu Brno-Bohunice uskuteční třetí ročník Konference CzecHopes pro středoškoláky. Studenti si budou moci vybrat ze široké nabídky praktických workshopů zahrnujících témata od přetavení nápadu ve start-up až po práci v laboratoři. V 18 přednáškách pak uslyší příběhy svých vrstevníků nebo nedávných studentů, kteří jsou úspěšní ve svých oborech.

Pozvánka na akci se objevila v magazínech... Šalina (!) a Zahradnictví (!!)

10. 1. 2024

O chystaných kurzech neurorehabilitace na LF MU psalo v souvislosti s výstavbou sanatoria Pálava Právo.

10. 1. 2024

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vyzval k očkování proti covidu-19. Pomáhá prý předcházet vážnému průběhu onemocnění a je levnější. Za antivirové léky určené pro rizikové skupiny pacientů loni Česko zaplatilo víc než miliardu korun. Třetí posilující dávku má podle aktuálních dat ministerstva asi jen 240 tisíc lidí, tu čtvrtou jen 17 tisíc.

Více k tématu v dopoledním vysílání na ČT24 pověděla doktorka Bohdana Rezková, zástupkyně přednosty Ústavu veřejného zdraví LF MU. Na záznam se můžete podívat zde.

4. 1. 2024

Přednostka Farmakologického ústavu LF MU doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D. byla hostem pořadu Den na Moravě na ČRo Brno. Tématem čtvrthodinového rozhovoru, který si můžete poslechnout zde, bylo centrum CREATIC, zaměřené na výzkum a vývoj léků na vzácná onemocnění. Svůj provoz zahájilo se startem nového roku.

3. 1. 2023

Mgr. Lukáš Vacek z Mikrobiologického ústavu LF MU se spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty podílí na vývoji dekontaminační komory, která likviduje bakterie i na teplocitných materiálech, aniž by je poničila. Patogeny totiž nezabíjí vysokou teplotou, ale s pomocí plynů. Více v reportáži Českého rozhlasu.

2. 1. 2024

Nemocnice bez pacientů za víc než miliardu. Ne, není to další z mnoha přešlapů minulých vlád, ale projekt, který Česko dostal mezi světovou špičku simulační medicíny. Od prvních chvil za ním stojí profesor Petr Štourač, který byl také průvodcem redaktorovi magazínu Forbes Ondřeji Kinkorovi, který v lednovém čísle přinesl reportáž ze SIMU.