Na mladá kolena
Rozhovor s doc. MUDr. Martinem Komzákem, Ph.D. o současném stavu ortopedie a traumatologie v 65. díle podcastu STETOSKOP.
Zahradní terapie může pomoci při stresu i syndromu vyhoření
Zahradní terapie není jen prostá práce na zahradě, jak by si mnozí mohli myslet. „Je to cílená ozdravná metoda využívající pobytu v přírodě, zahradničení a práci s rostlinami a přírodninami k podpoře fyzického a psychického zdraví,“ přibližuje Ing. Zuzana Galle, DiS z Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, spoluzakladatelka Asociace zahradní terapie, která se touto metodou dlouhodobě zabývá při práci s klienty autistického spektra. „Mám i osobní zkušenost při rekonvalescenci z vyhoření,“ dodává. O zahradní terapii se lze více dozvědět na 62. výstavě Centra léčivých rostlin LF MU, která bude otevřená ve dnech od 13. června do 7. července v areálu na Údolní 74 v Brně.
Co patří mezi benefity zahradní terapie?
Aktivizuje a stimuluje smysly, zlepšuje motoriku, koncentraci, pomáhá při psychických potížích, vyhoření, závislostech i psychiatrických onemocněních. Zmírňuje projevy agresivity, působí při léčbě různých dlouhodobých onemocnění nebo zotavování se po úrazech. Podporuje komunikační i sociální schopnosti jednotlivců a podporuje pocit sounáležitosti.
Pro koho jsou aktivity spojené se zahradní terapií užitečné?
Nabízí se řada možností a aktivit vhodných pro děti, dospělé i seniory. Její léčebné účinky pociťují i jinak zdraví lidé při přepracování či stresové zátěži. Díky tomu, že zahradní terapie může probíhat jak venku, tak i v interiéru, můžeme pomáhat i lidem, kteří jsou dlouhodobě v místnostech nebo upoutáni na lůžko a do zahrady se nedostanou.
Patříte k zakladatelům Asociace zahradní terapie. Kdy a jak jste přišli na myšlenku spojit síly a společnost založit?
O pozitivních účincích pobytu v přírodě jsem věděla už od mládí – jezdila jsem na různé akce v přírodě i s lidmi s handicapem a viděla na vlastní oči, jak je pro ně prospěšný. Měla jsem velké štěstí, že jsem se ve správný čas dostala na Lipku (Brněnská enviromentální vzdělávací organizace – pozn. redakce.), kde měly kolegyně dlouhodobé zkušenosti se zahradní pedagogikou a od té je k zahradní terapii už docela malý kousek. Měla jsem možnost být u počátků setkávání zájemců o zahradní terapii, představovat a zkoušet ji v různých zařízeních a s různými typy klientů. Založení Asociace zahradní terapie v 2019 bylo přirozeným vyvrcholením předchozích aktivit, mělo být i začátkem profesionalizace této metody.
Měli jste nějaký zdroj inspirace?
Zmínky o podobném postupu léčby se dají dohledat hluboko do minulosti – využívala se ve starověkém Egyptě, mluvil o ni Hippokrates i Galén. Novodobá historie zahradní terapie se začala psát na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v USA. Už v roce 1768 psal Benjamin Rush, otec americké psychiatrie, o tom, že „rýpání se v zemi“ je lék. V roce 1880 uznal Thomas Kirkbride, zakladatel dnešní americké psychiatrické asociace, práci na zahradě za zdraví prospěšnou, v roce 1917 proběhlo v nemocnici první školení s prvky zahradnictví pro ošetřující personál. Zahradní terapie se hodně rozšířila po světových válkách jako součást ergoterapie. V roce 1955 se stala samostatným studijním oborem a v roce 1973 byla založena Americká asociace zahradní terapie AHTA. Začal vycházet vědecký časopis Journal of Therapeutic Horticulture. Západní Evropa a Asie nezůstaly rozhodně pozadu, a tak se zahradní terapie stala vědeckým oborem (téměř) po celém světě. U nás máme v tomto ohledu ještě hodně práce před sebou.
Zpátky do Česka: jaké máte zatím zkušenosti a odezvy od klientů?
To, co se mi na zahradní terapii nejvíc líbí, je široká škála jejího uplatnění – nejenom co se týká diagnóz, ale i co se týká osobnostních typů jednotlivých účastníků terapie. S někým můžete opravdu „pracovat na zahradě“, s někým na zahradě jen být, s někým o zahradě a přírodě jen mluvit a sdílet jeho vzpomínky. Všechny tyto formy evidentně pomáhají. Mám zkušenost se seniorem, který s nikým nemluvil, ale nad bylinkami se rozpovídal a vzpomínal na své mládí. Mám zkušenost se slečnou, která zapomněla na to, že je „vlastně špatná na nohy“ a radostně nosila plné konvičky vody. Znám osoby se silnou úzkostí, kterým pobyt na zahradě – chráněném místě – nesmírně pomáhal pro získání pocitu bezpečí a vnitřního klidu. Znám mladého muže, kterého práce v zahradě vrátila do normálního života po obrovském životním propadu. A mimo jiné mám osobní zkušenost s tím, jak příznivě působí kontakt s přírodou při vyhoření. Pomocí zahradní terapie můžete klienta naučit ledacos – třeba i orientaci v mapě i v čase, komunikaci s novými lidmi, péči o sebe i další dovednosti.
A co říká na zahradní terapii odborná veřejnost?
Většina klientů je opravdu nadšená. O to smutnější je, že její postavení je u nás zatím stále velmi nevyjasněné. Vlastně bych spíše měla mluvit o aktivitách s prvky zahradní terapie než o vlastní zahradní terapii, protože jakožto léčebná u nás zahradní terapie není schválena. I přes to je hodně používaná hlavně v sociální práci, několik zdravotnických zařízení už se k ní hrdě hlásí. Získat jí důstojné místo je také jedním z cílů Asociace zahradní terapie.
Na co konkrétně se mohou těšit návštěvníci výstavy v Centru léčivých rostlin?
Podařilo se nám získat venkovní výstavu o zahradní terapii a terapeutických zahradách, která vznikla v rámci projektu Therapeutic Gardens ve spolupráci organizací z Česka, Slovenska, Srbska a Maďarska. Na pěti panelech se návštěvníci seznámí se základními informacemi a o možnost využití zahrad pro zahradní terapii. U jednotlivých panelů budou i ukázky zahradně terapeutických aktivit. V budově pak návštěvníci budou mít příležitost seznámit se s možnostmi využití metody pro jednotlivé skupiny uživatelů. Spoluorganizátorem výstavy je Asociace zahradní terapie, návštěvníci se tedy dozvědí i něco o ní a jejích zakládajících členech.
