Studium v Ph.D. programu Biomedicínské vědy je výzvou!

Ph.D. program v Biomedicínských vědách na Biologickém ústavu LF MU patří mezi nejprestižnější programy pro doktorandy na MU. Na programu se jako školitelé podílejí vynikající vědci z teoretických ústavů fakulty, což společně s inspirativním a internacionalizovaným prostředím moderního Univerzitního kampusu Bohunice vytváří optimální podmínky pro vědeckou práci a nadaným studentům umožňuje plnohodnotný start jejich vědecké dráhy. Není proto překvapivé, že o studium projevují zájem studenti z celého světa a konkurence je veliká.

O popis programu jsme poprosili jeho koordinátorku Mgr. Dominikou Hobzovou. Zkušenosti studentů vám představíme v blízké budoucnosti v mini seriálu.

"Je to výzva, ale chci to zvládnout," zaznívá asi nejčastěji, když se našich doktorandů ptáme, jak jde Ph.D. studium. A že se ptáme! Přijetím do Ph.D. programu Biomedicínské vědy totiž doktorandy čekají minimálně jednou ročně rozhovory s mentory, pravidelné bilancování se školiteli a také obhájení práce na Ph.D. projektu v rámci výroční Ph.D. konference.

Proč se to všechno děje? Doktorandi občas tvrdí, že proto "aby nás dost vystresovali”. A možná mají i trochu pravdu. Protože život vědce bývá někdy boj se stresem. Za tím vším nám jde ale hlavně o každého jednoho z nich. Pokud se už zkraje studia ukáže, že Ph.D. projekt nemá jasné cíle nebo že spolupráce v rámci výzkumné skupiny není ideální, má jak doktorand, tak školitel právo požádat o změnu. V průběhu prvního roku tak může doktorand vyzkoušet spolupráci v jiném týmu a do konce prvního roku fixně definovat, kde a na jakém tématu bude pracovat. Jedná se o výjimky, ale důležitá je možnost volby.

Za úspěch potom považujeme, pokud doktorand úspěšně obhájí a jeho další kroky následují na jinou prestižní instituci, než je jeho alma mater. Sledování toho, kam se naši absolventi posouvají, je pro nás jedním z hlavních indikátorů kvality. A proto víme, že 74 % absolventů předchozí akreditace, na kterou Biomedicínské vědy navazují, našlo uplatnění v akademické sféře a 26 % v komerční. V zahraničí do dvou let po obhajobě našlo uplatnění něco málo víc jak třetina (37 %).

Také nás zajímá, proč se k nám hlásí a jestli o Ph.D. už při přijímacím řízení přemýšlí jako o startu vědecké kariéry. Motivace je jedním z klíčových hledisek, které se v rámci přijímacího řízení hodnotí. Důvody mají různé a je zajímavé, že na rozdíl o českých a slovenských doktorandů, které dost často osloví školitel sám, u mezinárodních doktorandů jsou hlavními důvody "mezinárodní vizibilita výzkumné skupiny a rád bych se stal jejím členem" nebo "články výzkumné skupiny v prestižních časopisech, kde chci jednou publikovat také". Podíl zahraničních doktorandů je v současné chvíli 21 % a s přijetím nových doktorandů do akademického roku 2020/2021 se zvedne na 25 %. Podíl zahraničních školitelů je 10 %. Komunikačním jazykem v rámci programu je proto automaticky angličtina. Přijímací řízení, roční prezentace, obhajoby a disertační práce jsou až na výjimky v anglickém jazyce. Neděláme proto rozdíly jak v komunikaci, tak ani ve financování, a to nehledě na státní dotace doktorandy. Doktorand je ze zákona studentem, ale neexistuje jediný, který by neměl na pracovišti úvazek nebo nebyl kofinancován z různých zdrojů. Oborová rada Masarykovy univerzity pro program Biomedicínské vědy nastavila 20 tis. Kč měsíčně jako minimum, které musí dostat každý.

Rovný přístup a možnost volby tak doktorandům vyvažují nároky na kvalitu a odpovědnost, které jsou na ně po celou dobu Ph.D. kladeny. Předčasná ukončení studia sledujeme. 40 % doktorandů v programu neukončí studium úspěšně. Většina ale odchází v průběhu prvního nebo druhého roku. Pokud ale na Ph.D. nahlížíme jako na start kariéry, je takové procento pochopitelné. V produktivním věku, ve kterém doktorandi jsou, tedy v době, kdy jde o stabilizaci a finanční nezávislost, je příjem důležitým faktorem, který ovlivňuje mnoho rozhodnutí. Takže ano, je to výzva.