Unikátní Biobanka pomáhá pochopit podstatu rakoviny slinivky
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity budují unikátní Biobanku. Má pomoci pochopit rozvoj a agresivní povahu nádorových onemocnění slinivky břišní.
Podfinancování akademických pracovníků může vést k personálnímu vyprázdnění lékařských fakult, říká děkan Martin Repko
Vyjádření k systémovému problému podfinancování vysokého školství vydává Asociace děkanů lékařských fakult, jejímž předsedou je děkan Lékařské fakulty MU prof. Martin Repko. Kvůli nerovnováze v platech mezi univerzitní výukou a jiných segmentech reálně hrozí odliv kvalifikovaných odborníků, kteří budou vzdělávat budoucí lékaře, zubaře či další zdravotnické pracovníky, což s sebou přinese dlouhodobé negativní dopady v úrovni zdravotní péče a celkový pokles vzdělanosti celé společnosti.
Asociace děkanů lékařských fakult vnímá stávající veřejnou debatu o výši platů akademických pracovníků. Děkani lékařských fakult však považují za důležité upozornit, že špatná platová situace akademických pracovníků v jednotlivých oborech je příznakem hlubšího systémového problému, kterým je podfinancování vysokého školství jako celku. Vysokoškolská výuka je podfinancovaná v absolutních číslech i relativním měřítku. Celkové výdaje na výuku ve vysokém školství nestačí na udržení vysokého standardu, který česká společnost od vysokého školství očekává.
S rostoucí demografickou křivkou bude narůstat i tlak na nabírání většího počtu studentů. Česká republika si bude muset vybrat, zda v této situaci její vysoké školství bude v blízké budoucnosti charakterizováno masovou a v podstatě nekvalitní výukou studentů v oborech s velkým poměrem žáků na učitele, nebo úbytkem studentů v oborech vyžadujících individuálnější výuku s dostatečným počtem kvalifikovaných učitelů, kam lze jednoznačně zařadit lékařské a zdravotnické obory. Oboje nevyhnutelně povede k poklesu vzdělanosti celé společnosti a k chybění klíčových odborníků. Úkolem vyspělé země je v takové situaci navýšit objem prostředků vynakládaných na vysokoškolskou výuku jako celek.
Výdaje na univerzitní výuku zároveň rostou relativně pomaleji než výdaje v jiných segmentech veřejného sektoru (střední školství, zdravotnictví, výzkum, bezpečnost). Tato nerovnováha způsobuje odliv akademických pracovníků z vysokých škol, mimo jiné do zdravotnictví, středního školství, ale například i na vyšší odborné školy. V růstu výdajů je proto vnímána citelněji právě na vysokých školách, které vzdělávají odborníky pro veřejný sektor.
Asociace děkanů se kloní k finanční podpoře vysokých škol, která garantuje naplnění stávajících představ obyvatelstva o kvalitě, diverzitě a dostupnosti vysokoškolského vzdělání. Platy učitelů lékařských fakult musí proporčně odpovídat platům ve zdravotnických zařízeních, aby bylo zajištěno, že budoucí lékaře budou vychovávat špičkoví současní lékaři. V opačném případě by hrozilo personální vyprázdnění lékařských fakult se všemi dlouhodobými dopady na úroveň zdravotní péče. Zároveň však děkani lékařských fakult varují před ukvapenými změnami rozdělování prostředků v rámci vysokých škol, provedenými na základě nátlakových akcí a bez potřebné analýzy, které by vedly k destabilizaci dalších součástí univerzi
Vyjádření k debatě o platech akademických pracovníků na webu Asociace děkanů lékařských fakult ke stažení zde.
