Miniseriál: zahraniční studenti na LF MU, 2. díl

Povězte nám něco o sobě. Odkud pocházíte? Jak dlouho studujete v Brně?
Jmenuji se Jesika Agarwala a v současné době jsem studentkou čtvrtého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jsem sice původem Indka, ale narodila jsem se a vyrůstala jsem v Dubaji, kde v současné době žije i moje rodina. V Brně žiji čtvrtým rokem

Proč jste se rozhodla pro studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity? Věděl jste před příjezdem něco o univerzitě nebo o České republice?
O Masarykově univerzitě jsem doma (tj. v Dubaji) slyšela od mnoha studentů, zároveň často zmiňovali i Univerzitu Karlovu v Praze. Umístění a atmosféra Brna se mi ale zamlouvala více než Praha, město se mi navíc zdálo klidnější a přátelštější ke studentům, což jsem přesně hledala. O univerzitě samotné jsem toho mnoho nevěděla, a tak jsem se obrátila na instituci v Dubaji poskytující informační servis pro studenty, kteří chtějí studovat medicínu ve střední Evropě, a ta mi poskytla všechny informace, které jsem k dosažení svých cílů potřebovala.

Studium na lékařské fakultě je obecně dost náročné. Jak vnímáte kvalitu studia na Lékařské fakultě MU?
Rozhodně souhlasím s tím, že studium je zde docela náročné, ale učitelé i studenti vyšších ročníků se nám snaží všemožně pomáhat. Doposud jsem byla se vzděláváním, které fakulta poskytuje, velice spokojena, zejména co se týče zajištění studijních materiálů. Chápu, že klinickou praxi není vždy jednoduché ideálně zorganizovat, ale kdyby se mne na toto někdo ptal, byla by to jedna z oblastí, kde bych v budoucnu uvítala změny k lepšímu.

Jak vnímáte současnou situaci? Jste daleko od rodiny a přátel. Máte nějaký trik, který vám umožňuje současnou situaci lépe zvládat? Pomáhá vám to při studiu? Diskutujete o situaci se spolužáky?
Současná situace je opravdu zdrcující, a to nejen proto, že ráda vše plánuji, a tato nejistota ve mně tím pádem probudila jisté vlastnosti, bez kterých bych se jinak raději obešla. Díky neustálému kontaktu s přáteli a rodinou přes Skype se mi ale daří tento pocit osamělosti a nejistoty mírnit. Vědomí toho, že stejně jako já se cítí i další lidé, mi dává sílu situaci zvládat.
Učím se, byť ne stejným tempem jako předtím, ale snažím se držet krok se studijními povinnostmi. Velkou měrou se má motivace odvíjí od skutečnosti, že jako budoucí lékaři to budeme my, koho bude nejvíc zapotřebí, pokud by se taková pandemie měla opakovat (rozhodně doufám, že k tomu nikdy nedojde), a díky tomu, že dosáhnu svých cílů, pak budu umět lidem v takových situacích pomoci.
Mí spolužáci to vnímají také tak a v této nejisté době se snaží dělat vše, co je v jejich silách.

Jaká je situace ve vaší zemi? Jste v kontaktu s rodinou?
Ve Spojených arabských emirátech byla za účelem snížení šíření nákazy přijata přísná až drastická opatření, která ale všichni, zdá se, dodržují.
Každý den mluvím s rodiči deset až patnáct minut přes Skype, je to můj zdroj motivace a naděje, že se věci snad brzy zlepší.

Pandemie poukazuje na důležitou roli zdravotnictví. Český přístup se zatím jeví jako správná cesta. Myslíte si, že lze tento přístup využít i v jiných zemích?
Zajisté, zdejší opatření by určitě měla být uplatněna i v jiných zemích, aby se svět co nejdříve mohl opět postavit na nohy.

A konečně jedna osobní otázka. Jak se vám v České republice líbí? Překvapilo vás zde něco v dobrém slova smyslu? Existuje něco, čemu stále nerozumíte?
Moc se mi v Brně líbí, oceňuji, jak je toto město přátelské ke studentům a jak je levné (ve srovnání s mou rodnou Dubají). Počasí je zde velice příjemné a město samotné není například ve srovnání s Prahou přeplněné, řekla bych, že Brno je klidnější.
Překvapilo mě, kolik lidí zde začalo mluvit anglicky. Když jsem zde byla v roce 2016, komunikace byla mnohem složitější a mým jediným přítelem byl tehdy Google Translate. Dnes vidím, že anglicky mluví mnoho místních a že se nám snaží pomáhat, což považuji v tomto městě za výrazné zlepšení.

Děkujeme za rozhovor.