Při rekonstrukci sklepů v brněnské ulici Staňkova byl archeology Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Brno odkryt hromadných hrob obsahující části dvanácti lidských koster. Kosterní pozůstatky zkoumal tým pod vedením dr. Kateřiny Vymazalové z výzkumné skupiny lékařské antropologie a klinické anatomie Anatomického ústavu LF MU.
Během více než rok trvajícího výzkumu bylo možné konstatovat, že se jedná o muže ve věku od 20 do 30 let s průměrnou tělesnou výškou 167,6 cm. Podrobná paleopatologická analýza odhalila na jednotlivých kostrách například tříštivou zlomeninu pažní kosti způsobenou pravděpodobně střelným poraněním nebo chirurgický zákrok – amputaci dolní končetiny v oblasti stehna. „Na základě výsledků této analýzy a kontextu nálezu, jsme vyslovili hypotézu, že by se mohlo jednat o vojáky, kteří bojovali v bitvě u Slavkova, a kteří pravděpodobně zemřeli v dočasné polní nemocnici v Brně,“ řekla RNDr. Kateřina Vymazalová, Ph.D. z Anatomického ústavu LF MU.
Také degenerativní změny na páteři a kostech dolních končetin svědčí o obrovské fyzické zátěži, které byli studovaní jedinci zřejmě vystaveni při nošení výzbroje při dlouhých pochodech v těžké vojenské obuvi. Pomocí radiokarbonové metody byly kostry datovány do počátku 19. století, kdy ve střední Evropě probíhaly napoleonské války. Hypotézu potvrdila také analýza zubního kamene, ve kterém byly nalezeny stopy síry a dusíku, tedy složek střelného prachu. Genetická analýza mitochondriální DNA odhalila tři různé haploskupiny, které se v různých částech Evropy vyskytují s různou frekvencí.
Je tedy pravděpodobné, že se jedná o oběti bitvy Tří císařů, která se konala v nedalekém Slavkově u Brna dne 2. prosince 1805.
Zkouškové období může být pro mnoho studentů i akademiků vyčerpávající. Ústav lékařské psychologie a etiky LF MU v novém roce uspořádá třetí ročník webinářů, které přinesou inspiraci, praktické tipy a relaxační techniky, které vám pomohou zvládnout toto náročné období s větším klidem a vyrovnaností.
V 75. díle podcastu STETOSKOP se ponoříme s Dášou Bohačiakovou do fascinujícího světa neurobiologie, kde se budoucnost léčby rodí z miniaturních modelů mozku. Její výzkumná skupina se zabývá Alzheimerovou chorobou a nedávno dosáhl významného posunu v chápání této zákeřné nemoci.
