"Tato práce je součástí mého doktorského projektu v rámci programu Biomedicínské vědy na Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Pod vedením dr. Lukáše Čajánka se naše aktuálně pětičlenná skupina zaměřuje na molekulárně biologický výzkum buněčných organel, nezbytných jak pro správný embryonální vývoj, tak pro samotnou životaschopnost a dělení většiny lidských buněk. Konkrétně se jedná o centrozom a primární cilium – dynamické buněčné struktury důležité pro klidovou I reprodukční fázi života buněk. Primární cilium si lze zjednodušeně představit jako anténu pro příjem informací z jejího okolí, kterou buňka vystavuje na svém povrchu mezi jednotlivými děleními. Samotná tvorba primárního cilia je obrovsky složitý orchestr velkého množství různých typů proteinů, proto o něm doposud zdaleka nevíme vše. Cílem mého projektu bylo pokusit se objevit nový protein podílející se na tvorbě primárního cilia a následně odhalit, jakou úlohu ve zmiňovaném „orchestru" hraje. To se nám nakonec podařilo v případě proteinu KIF14. O tomto proteinu se již vědělo, že se podílí na řízení dělení buněk, ovšem jeho role v tvorbě cilií známa nebyla. Naše práce odhalila, že tento protein hraje v tvorbě primárních cilií naprosto klíčovou úlohu. Díky tomu byly naše do jisté míry překvapivé výsledky publikovány v jednom z nejprestižnějších zahraničních časopisů zaměřených na buněčnou biologii – Journal of Cell Biology. Naše práce zde objasňuje roli tohoto proteinu v různých typech buněk. Detailně popisuje zejména vliv genetické modifikace vedoucí ke snížení množství tohoto proteinu v buňkách na defekty v tvorbě primárního cilia, ale také na jeho správnou signální funkci. Během tohoto čtyřletého výzkumu jsme spolupracovali i se sdílenými laboratořemi CEITEC MU zaměřenými na proteomiku nebo buněčné zobrazovaní v Brně, a také s laboratořemi pro výzkum vrozených vad ledvin Pařížské univerzity a Diderot univerzity v Paříži," přiblížila Mgr. Petra Pejšková.