Program D-SL4 Sociální lékařství 5103V054

Informace oborové rady

Platnost akreditace programu končí v r. 2016, nebude prodlužována (zažádáno o prodloužení pouze na dostudování aktuálně zapsaných studentů - max. o 4 roky).

Zápisy ze schůzí Oborové rady jsou zaměstnancům a studentům LF dostupné na dokumentovém serveru IS MU.

Profil absolventa oboru (SP) & cíle studia

Profil absolventa:
Sociální lékařství je interdisciplinárním medicínským oborem, který se zabývá zdravím populace a péčí o zdraví ve společnosti. Základní otázky oboru jsou: Jaké je zdraví lidí (celková zdravotní situace a zejména studium zdravotního stavu obyvatelstva), proč je takové (determinanty zdraví) a jakými metodami lze dosáhnout jeho zlepšení (soustava zdravotní péče). Absolvent doktorského studijního programu získá hluboké znalosti v oboru Sociální lékařství. Je schopen samostatné tvůrčí vědecké práce, tj. formulovat, analyzovat a řešit problémy v oblasti společenského zdraví, zdravotní politiky a systému péče o zdraví. Má požadované předpoklady uplatnit se na vysokých školách, ve výzkumu, ve zdravotnické praxi i v orgánech státní správy.

Cíle studia:
Cíle doktorského studijního programu Sociální lékařství lze rozdělit na:
A. kognitivní (potřebné informace a náležité vědomosti), smyslem je poskytnout informace a potřebnou orientaci v otázkách společenského zdraví, zdravotní politiky a systému péče o zdraví;
B. metodické a analytické, rozvinout schopnosti popsat, analyzovat a řešit zdravotní problémy sociálních skupin vědeckými metodami, tvůrčím, kritickým a účinným způsobem;
C. hodnotové a postojové (vzdělanostní, kulturní, etické a humanitní), přispět k formování názorů a postojů studentů i lékařů a dalších zdravotnických pracovníků s cílem posílit vědomí humánního a společenského poslání medicíny.
D. formativní (aplikační), naučit se aplikovat získané vědomosti a dovednosti ve zdravotnické praxi.

Ad A. Obsah požadovaných vědomostí lze rámcově shrnout do čtyř základních, vzájemně se překrývajících oblastí:

 

1. Společnost a zdraví
   Historický vývoj péče o zdraví a zdravotnictví, historické a ideové zdroje zdravotní politiky u nás a ve světě, politické, hodnotové a ekonomické determinanty zdravotní situace a péče o zdraví, sociologie zdraví a medicíny, historie a poslání sociálního lékařství a jeho postavení v soustavě lékařských oborů, filosofie medicíny a vědy jako východisko koncepčního myšlení ve zdravotní péči.
2. Teorie zdraví a nemoci
   Východiskem je již zmíněná široce pojímaná epidemiologie, zejména její metodický aparát;
   základní pojmy (zdraví, nemoc, přirozená historie nemoci, klasifikace nemocí), demografie, měření zdraví populace, poznatky o příčinách, projevech, následcích, rozložení a dynamice poruch zdraví v populaci, o možnostech jejich zvládnutí, společenský a ekonomický význam nemocí, zdravotní potřeba, zdravotní stav a kvalita života.
3. Systém péče o zdraví a zdravotnictví, teoretické základy a aplikace
   Obecná teorie systémů, systémové pojetí péče o zdraví a soustavy zdravotnických zařízení a služeb, včetně problémů, cílů, zdrojů, činností, kontroly i hodnocení, zdravotnický informační systém, zdravotní systémy ve světě, základy teorie řízení, články řídícího procesu, nástroje řízení a aplikace metod sociální regulace v péči o zdraví, metody zdravotnického managementu, kvalita zdravotní péče, zdravotnická ekonomie, principy zdravotního pojištění, metody a přínos výzkumu, Světová zdravotnická organizace, evropská zdravotní strategie, její pojetí, cíle, priority, struktura, metody a ukazatele, základní formy zdravotní péče (ochrana a podpora zdraví, prevence, diagnostika a terapie, rehabilitace a sociální reintegrace), zdravotní a sociální péče.
4. Soustava zdravotní péče v ČR, její historie, stav a perspektivy
   Aktuální problémy transformace zdravotní péče, základní programové dokumenty, popis a vývoj zdravotní situace (mezinárodní srovnání), hlavní zdravotní problémy a možnosti jejich zvládnutí, reformy zdravotní péče ve světě a u nás, úloha státu v péči o zdraví, veřejné zdravotnictví, management zdravotnických zařízení, zdravotní pojištění v ČR, jeho cíle, formy, možnosti a stávající problémy, privatizace zdravotnických zařízení, zdravotnická legislativa v ČR a její návaznost na EU (právní a etické aspekty zdravotní péče, soustava právních předpisů, právní odpovědnost, státní správa a samospráva), management zdravotnických zařízení, problémy hodnocení kvality zdravotnických služeb, aktuální otázky zdravotnické ekonomie, využívání informací a výsledků výzkumu.

Ad B. Základní potřebné dovednosti jsou:

1. zvládnutí základních metod měření zdravotního stavu obyvatelstva, včetně základů biostatistiky a vybraných metod deskriptivní a analytické epidemiologie; schopnost využít informací o zdravotním stavu obyvatelstva pro odhad zdravotních potřeb populace; schopnost analyzovat a využívat informace v oblasti péče o zdraví;
2. schopnost kriticky posuzovat a interpretovat odbornou literaturu;
3. pochopení přínosu jednotlivých forem zdravotní péče, organizačních, legislativních, ekonomických, správních a výchovných opatření v jejich dílčím působení i návaznosti (zdravotnické programy) a jejich základní metodické zvládnutí;
4. zvládnutí základních metod zdravotnického managementu;
5. zvládnutí principů vědeckého, pravděpodobnostního, epidemiologického, kritického a systémového myšlení.

Ad C. Morálně postojové cíle mají pomoci:

1. chápat člověka i sociální skupiny jako objekt i subjekt zdravotní péče ve vnitřně diferencované jednotě faktorů přírodních, společenských i psychických, v níž významnou roli hrají sociální a hodnotová hlediska;
2. pochopit široké humánní pojetí medicínského poslání v návaznosti na stávající sociální hodnoty a preference;
3. převzít adekvátní odpovědnost za zdraví lidí a iniciovat široce pojímané společenské aktivity přispívající k ochraně, upevnění a navrácení zdraví a ke kvalitní, účinné (medicínsky, ekonomicky i společensky) a přiměřené (ekvita) zdravotní péči.

Ad D. Základní cíle v oblasti aplikace poznatků a dovedností jsou:

1. interpretovat konkrétní soubor údajů zdravotnické statistiky;
2. samostatně navrhnout, provést a vyhodnotit jednoduchou studii o determinantách zdravotního problému a posoudit účinnost intervencí (včetně statistického zhodnocení);
3. posoudit priority zdravotní politiky a zdravotnických služeb;
4. na jednoduchém příkladu zhodnotit účinnost a kvalitu zdravotní péče;
5. získat potřebnou orientaci v soustavě zdravotnických služeb i v systému financování zdravotní péče, a to včetně chápání širších souvislostí;
6. získat dovednost v práci s právními předpisy;
7. aplikovat dílčí metody zdravotnického managementu.

Vstupní požadavky

Ke studiu oboru Sociální lékařství mohou být přijati absolventi lékařských fakult případně jiných fakult vysokých škol s podobným zaměřením.
Uchazeči jsou přijímáni na základě přijímací zkoušky, při které prokazují své odborné schopnosti pro zvolený doktorský studijní program. U přijímacího pohovoru uchazeči uvedou zaměření doktorského studia, téma disertační práce, jméno školitele a školící pracoviště. Součástí přijímací zkoušky je rovněž prokázání aktivní znalosti alespoň jednoho světového jazyka.

Studijní předměty

Studijní předměty obecné:
Student má povinnost absolvovat 3 povinné a 1 povinně volitelný předmět.

Povinné:

• Angličtina
• Etika vědecké a experimentální práce
• Získávání vědeckých informací

Povinně volitelné:

• Analýza vědeckých dat
• Rétorika. Kultura mezilidské komunikace
• Plánování, organizace a hodnocení klinických studií
• Uživatel počítačové sítě

Studijní předměty odborné:
Student má povinnost absolvovat 3 povinné a 1 povinně volitelný předmět.

Povinné:

• Teorie péče o zdraví a zdravotnictví
• Metodologie vědecké práce a statistika
• Medicínská informatika

Povinně volitelné:

• Ekonomie zdravotnictví
• Zdravotnické právo a legislativa
• Sociologie a zdraví

Další povinnosti

Studenti jsou zejména povinni plnit individuální studijní plán schválený oborovou radou, který kromě absolvování předepsaných předmětů obsahuje:

• průběžnou přípravu disertační práce,
• publikační aktivitu,
• pedagogickou činnost (nejvíce 100 hod. za standardní dobu studia),
• účast na seminářích, konferencích a jiných odborných akcích, jež souvisejí s jejich studiem.

Požadavky na státní doktorskou zkoušku

Doktorand v průběhu státní doktorské zkoušky prokazuje své znalosti z oboru Sociální lékařství. Státní doktorská zkouška zahrnuje 11 základních okruhů:

1. Sociální lékařství v soustavě lékařských věd
2. Teorie zdraví
3. Metody studia zdravotního stavu obyvatelstva
4. Základy kvantitativní epidemiologie
5. Sociální hodnoty v péči o zdraví
6. Systém péče o zdraví
7. Evropská strategie zdravotní péče
8. Zdraví, veřejnost a zdravotní politika
9. Řízení zdravotní péče
10. Optimalizace a návaznost zdravotnických služeb
11. Aktuální problémy a úkoly zdravotní péče

Tematický plán zkoušky je průběžně doplňován a konkretizován v návaznosti na aktuální vývoj a podle pracovní orientace doktorandů.

Návrh témat prací

1. Globalizace a zdraví
2. Odpovědnost a zdravotní péče
3. Zdravotní programy v evropském kontextu
4. Principy zdravotní péče
5. Rozvojové směry veřejného zdravotnictví