Nově popsaná genetická mutace může vést k novým možnostem léčby Alzheimerovy choroby

Výzkumná skupina Dáši Bohačiakové z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zaznamenala další úspěch v pátrání po původu Alzheimerovy choroby. Členové skupiny Jan Raška, Petr Fojtík, Veronika Pospíšilová a Simona Bártová přispěli ke vzniku studie realizované v mezinárodní spolupráci zejména s dánskými kolegy z Aarhuské univerzity, která identifikovala klíčovou genetickou mutaci ovlivňující vznik i progresi onemocnění, publikoval prestižní žurnál Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vznik tzv. familiární formy Alzheimerovy choroby, projevující se v nižším věku než forma sporadická, je způsoben genetickými faktory. V poslední době přibývalo důkazů, že vedle „tradičních“ genů jako jsou APP, PSEN1 a PSEN2 hraje v rozvoji familiární Alzheimerovy choroby roli také gen SORL1. Jeho mutace mohou narušovat produkci a funkci proteinu SORLA a tím negativně ovlivňovat procesy v mozkových buňkách a zvyšovat riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Výzkum brněnských vědců tuto roli nyní potvrdil.

Z více než pěti set variant genu se studie zaměřila konkrétně na tu s označením p.Y1816C, která byla zjištěna u tří rodin z Itálie, Nizozemska a Španělska, v nichž nositelé této varianty trpěli časnou formou Alzheimerovy choroby. „Charakterizovali jsme mutaci p.Y1816C a důsledně popsali její funkci i to, jakým způsobem ovlivňuje funkci lidských neuronů vytvořených z kmenových buněk. Za normálních okolností totiž SORLA protein vytváří dimery nezbytné pro správný transport materiálů uvnitř buňky. Daná mutace však tomuto procesu brání,“ přibližuje výzkum doktorka Dáša Bohačiaková. „Nově vzniklé neurony pak při existenci mutace vykazovaly charakteristické znaky Alzheimerovy choroby. Studie tak poskytuje genetické i funkční důkazy, že daná varianta SORL1 genu je příčinným faktorem onemocnění.“

Výzkum přispívá k lepšímu porozumění genetickým faktorům a molekulárním mechanismům Alzheimerovy choroby. Identifikace a studium konkrétních genetických variant ovlivňujících její rozvoj může v budoucnu vést k včasnější a lepší diagnostice i účinnější léčbě, což by mohlo výrazně zlepšit kvalitu života pacientů. A nejen těch s Alzheimerovou chorobou – jiné studie totiž naznačují, že SORL1 gen má vliv i na vznik některých dalších neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby.

Příspěvek brněnských vědců navíc ukazuje, že defekty způsobené mutací p.Y1816C mohou být alespoň částečně napraveny modifikací příslušného proteinového receptoru, a ještě víc tak podtrhuje význam včasné diagnostiky. „Jestliže víme, že konkrétní genová mutace má příčinný vliv na vznik Alzheimerovy choroby a budeme vědět i to, že v rodině je opakovaný výskyt onemocnění, budeme se na tuto mutaci moct včas zaměřit a zpřesnit genetický screening i diagnostiku. Studie konkrétních genových variant také může potenciálně vést k vývoji nových terapeutických přístupů cílících specificky na tyto mutace,“ naznačuje další směr výzkumu a možnosti pronikání personalizované léčby také do oblasti neurologie doktorka Bohačiaková.