Začněme, prosím, od začátku. Mohu se zeptat, na čem jste pracovala před přerušením kariéry?
Součástí Výzkumné skupiny prof. MUDr. Kateřiny Kaňkové, Ph.D. „Molekulární patofyziologie diabetických komplikací“ na Ústavu patologické fyziologie jsem již od roku 2010, kdy jsem začínala jako PhD studentka a v současnosti působím jako odborná asistentka.
Výzkumná skupina se dlouhodobě zabývá studiem mikrovaskulárních komplikací diabetu, především diabetického onemocnění ledvin a některými dalšími souvisejícími problematikami (např. těhotenskou cukrovkou). Pilířem experimentální práce výzkumné skupiny je studium role genetické predispozice k renálnímu poškození, studium molekulárních drah zodpovědných za onemocnění ledvin v podmínkách in vitro a taky in vivo s využitím prospektivních a retrospektivních studií u pacientů s T2DM ve spolupráci s klinickými pracovišti fakultních nemocnic.
Paní doktorko, po jak dlouhé době se vracíte zpět k výzkumné činnosti?
Plnohodnotné pracovní nasazení jsem přerušila z důvodu otěhotnění na začátku roku 2018. Chvíli jsem se ještě do pracovního kolotoče zapojovala, jak mi to stav dovoloval (spíš práce „z kanceláře“, laboratorní práce je v těhotenství kontraindikována), krátce před porodem (záři 2018) jsem ale práci přerušila úplně.
Byla jste po celou dobu v úzkém kontaktu se svými kolegy z týmu?
Částečně jsem se práci vrátila přibližně 6 měsíců po porodu, ale plně to nešlo z časového hlediska a taky jsem opět podruhé otěhotněla (2020). Takže i když jsem se snažila udržovat jak profesní, tak osobní kontakt s pracovištěm a kolegy, bylo skutečně náročné sladit jak časové, tak mentální možnosti. Nicméně navštěvovala jsem pracoviště (alespoň neformálně) často, někdy i s dětmi a snažila jsem se mít alespoň přehled o postupech, novinkách a úspěších kolegů.
Je těžké se po přerušení vracet zpět do jedoucího vlaku?
Určitě ano. I když jsem se snažila udržet si přehled, četla jsem odborné publikace, komunikovala jsem s kolegy, sledovala odborné konference a meetingy (v tomto mi paradoxně pomohly covid opatření, kvůli kterým byla některá setkání online). Začít teď pracovat naplno je náročnější a chce to delší rozběh. Ale vstřícnost a opora mých kolegů z výzkumné skupiny je ohromná a díky nim to je podstatně jednodušší.
Letos jste uspěla ve GA MU Career Restart s projektem Mechanisms of renoprotective effect of SGLT2 inhibition in T2DM patients Jak jste se o grantu dozvěděla a jaký pro Vás byl proces přípravy?
O možnosti pořádat o grant mně informoval kolega Lukáš Pácal a taky mi významně pomohl se psaním grantového návrhu. Velkou inspirací a podporu mi dodávala taky vedoucí naší výzkumné skupiny prof. MUDr. Kateřina Kaňková, Ph.D., za co jim oběma moc děkuji. Základem je mít plán a vizi, čeho se bude grant týkat. Sepsat návrh, poslat a čekat na výsledek je pak jednoduché :-D
Čeho se Váš projekt týká?
Diabetické onemocnění ledvin je jednou z nejzávažnějších komplikací cukrovky (diabetes mellitus) rozvíjející se během života až u 40 % diabetiků. Onemocnění je spojeno s významnou morbiditou a mortalitou, přičemž účinná, na ledviny cílená léčba nebyla až do nedávna k dispozici. Situace se recentně radikálně změnila s nástupem léků kolektivně označovaných jako glifloziny (inhibitory glukózových transportérů v ledvině SGLT2), které mají nejen anti-diabetický efekt, ale snižují rovněž kardiovaskulární a renální riziko.
Naším cílem v projektu bude přispět k pochopení mechanismu této „ochrany“, který není doteď plně popsán. Budeme sledovat skupinu diabetických pacientů od okamžiku započetí léčby glifloziny po následujících 12 měsíců. V průběhu této doby od nich získáme biologické vzorky na biochemické a molekulární zpracování. Tato in vivo studie (živí pacienti) bude doplněna o in vitro studii - kultivace buněk na miskách s přidáním gliflozinů a studium jejich vlivu na vybrané molekulární dráhy.
Jaká je doba podpory projektu a jak Vám pomůže sladit profesní a soukromý život?
Projekt bude realizován do konce roku 2023. Finanční prostředky umožní zakoupit materiál potřebný k uskutečnění cílů. Nezanedbatelný přínos jsou také mzdové náklady. Tak krátce po porodu (12 měsíců) je na místě úvaha, jestli se mi „vyplatí odcházet od dítěte kvůli práci“. V pracovním čase musím mít zabezpečené hlídání pro děti, což není záležitost jednoduchá ani levná a bez této finanční pomoci by bylo extrémně náročné sladit mateřskou zodpovědnost a touhu vrátit se do plného pracovního nasazení.
Paní doktorko, připravila jste také několik kurzů pro program Juniorská akademie LF MU oslovující talentované středoškoláky, které na ně v tomto semestru čekají. Na co se mohou studenti ve Vašich kurzech těšit, o čem budou?
Pro Juniorskou akademii LF MU jsem připravila 5 témat, o kterých jsem přesvědčena, že budou pro studenty zajímavá a dokonce užitečná. V mých kurzech budeme mluvit o tom, jak se dědí geny, jak se podle DNA receptu "uvaří" protein, co je to buňka a co všechno se v ní děje, nebo jak se chová nádorová buňka a co ji odlišuje od zdravé sousedky. Speciálně se těším na kurz o cukrovce, protože kromě toho, že je to moje dlouholeté pracovní zaměření, je podle mně důležité informovat mladé lidi o nebezpečí a rizikových faktorech této civilizační nemoci, kterou ze svého okolí zná snad každý.
Co Vás motivuje pro výuku talentovaných středoškoláků. Jaký celkový dopad na výzkum a vědu podle Vás může mít předávání vysokoškolského učiva studentům, kteří jsou stále ještě na střední škole?
Výuka potenciálních mladých vědců nebo lékařů mě vždy bavila. Mojí snahou je odevzdat něco z toho, co na vědě baví mě, ukázat, jak může být věda zábavná, fascinující, užitečná. Je výzva přednést vysokoškolské učivo středoškolákům tak, aby téma pochopili a oblíbili si ho. A troufnu si říct, že se mi to i daří. Je velmi inspirující mluvit s mladými nadšenci, výuka je pro mě určitá forma relaxu. Zároveň věřím, že mluvíme o našich budoucích studentech, a ti pak přicházejí na fakultu lépe připraveni, ne jenom co se týče vědomostí, ale tak nějak mají lepší přehled o tom, co od univerzity čekat, jaké jsou jejich možnosti, mnozí se nadchnou pro vědu natolik, že se zapojují do výzkumu prakticky od prvního ročníku, nebo alespoň vědí, kam svůj zájem směrovat. Zejména v dnešní "dezinformační době" je důležité ukázat lidem, jak se věda dělá.
Medailonek
Mgr. Katarína Chalásová, Ph.D. ukončila Mgr. obor Molekulární biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě MU v roce 2010 a poté nastoupila na postgraduální studium na Lékařskou fakultu. Její školitelkou a od toho času i mentorkou a inspirací se stala prof. MUDr. Kateřina Kaňková, Ph.D.
Dr. Chalásová si rychle osvojila molekulární a genetické metody používané na pracovišti. Výsledky experimentů z průběhu postgraduálního studia byly pravidelně prezentovány na národních a mezinárodních konferencích a vedly k publikaci několika příspěvků v časopisech s impakt faktorem. Kromě toho byla školitelem několika pregraduálních studentů, kteří se připojili k její výzkumné skupině, a také se podílela na výuce studentů předmětu Patologická fyziologie na lékařské fakultě. V roce 2017 úspěšně obhájila disertační práci „Funkční analýza genetických variant v genech spojených s glykotoxickým poškozením“ a získala titul Ph.D.
V roce 2020 výzkumná skupina, ve které se paní doktorka angažuje, navázala spolupráci s několika mladými diabetology a kardiology z Fakultní nemocnice Brno-Bohunice a společně připravili grantový návrh. V poslední době se dr. Chalásová podílí na navázání praktického aspektu budoucí spolupráce.
Juniorská akademie LF MU
Lékařská fakulta MU přikládá spolupráci se středními školami velký význam. Proto vznikl program Juniorské akademie, který cílí na talentované středoškoláky. Kurzy se snaží tím nejzajímavějším z vysokoškolských přednášek oslovovat tyto studenty v oblasti biologie, fyziky, chemie a matematiky, rozšířit jim obzory a poskytnout vědomosti, o které tito vysoce motivovaní jedinci mají opravdový zájem. V druhém kroku má pak akademie za cíl tyto nadějné studenty přilákat ke studiu na LF MU. Juniorská akademie také mimo tuto agendu nabízí středoškolským studentům zprostředkování odborného vedení při tvorbě SOČ – středoškolské odborné činnosti.
