Monika Kratochvílová, odborná asistentka na Fyziologickém ústavu LF MU a členka výzkumné skupiny Cancer Research Lab profesora Michala Masaříka, získala Pamětní grant Martiny Roeselové. Grant vznikl na počest této mezinárodně uznávané vědkyně v oboru fyzikální chemie, která zemřela v roce 2015. Na její odkaz navázali kolegové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří v roce 2016 uspořádali první finanční sbírku na grant pro mladé vědce-rodiče s cílem podporovat skloubení špičkové vědecké práce s péčí o předškolní děti. Od roku 2022 grant poskytuje Nadační fond IOCB Tech. Finanční příspěvek ve výši 150 000 korun doktorce Kratochvílové umožní pokračovat ve výzkumné práci a zároveň věnovat více času svým synům.

„O grantu jsem již dříve slyšela, ale opět jsem si jej připomněla díky e-mailu Grantovin. Finanční prostředky mi pomáhají zaplatit mladšímu synovi pobyt v dětské skupině LF MU. Díky tomu mám nejen větší klid na práci, ale paradoxně také více prostoru pro rodinu,“ říká Monika Kratochvílová, která se dlouhodobě věnuje vlivu kovů na vznik a vývoj nádorových onemocnění. Ve své disertační práci například prokázala, že nadbytečná suplementace zinkem může mít pro pacienty s karcinomem prostaty spíše negativní dopad, což zpochybnilo dřívější předpoklady o jeho protektivní roli. „Studium chování nádorových buněk přináší cenné informace nejen pro základní výzkum, ale také pro vývoj nových léčiv. Zároveň upozorňuji na riziko nekontrolovaného užívání potravinových doplňků. Lidé si často neuvědomují, že nadměrná suplementace může jejich zdravotní stav zhoršit,“ vysvětluje Kratochvílová.

Výzkumná skupina Michala Masaříka se neustále rozrůstá o nové členy a spolupracuje s dalšími pracovišti, včetně Fakultní nemocnice v Motole, Univerzity Karlovy nebo VŠCHT. Tyto instituce poskytují cenné vzorky a nové látky, které Monika a tým testují a ověřují jejich protinádorový potenciál. „Naše práce je týmová – sama bych nikdy nemohla dosáhnout takových výsledků. Velký dík patří mým kolegům, kteří tráví hodiny v laboratoři, zatímco já se věnuji analýzám a vizualizaci dat,“ dodává.

„To, že jsem byla vybrána, je pro mě nejen velká úleva, ale i závazek. Je vlastně velké štěstí, že jsem nemusela zcela přerušit, nebo dokonce ukončit svoji kariéru ve vědě. Mám štěstí na chápavého a vstřícného šéfa, který mi umožnil se přeorientovat z práce v laboratoři na práci za počítačem. Tu potom mohu dělat hlavně z domu. Zásluhou pana profesora Masaříka je také to, že dokázal poskládat výjimečný tým lidí, kteří si vzájemně vypomáhají a nesnaží se mezi sebou soupeřit. Jen tak jsem mohla pokračovat v práci a zapojit se do dalších projektů. Kolegové trávili čas v laboratoři experimenty a já jsem po večerech za počítačem počítala statistiku a vyráběla grafy a obrázky do společných publikací. Nemenší štěstí mám také v manželovi, mém životním partnerovi, který rozumí tomu, že i ženy na mateřské potřebují občas zapojit hlavu a tvořit něco smysluplného. Chápe, že příprava publikace občas pospíchá víc než domácí práce a že vydavatel nepočká," uzavírá Kratochvílová.

Její příběh je důkazem, že kvalitní podpora a pochopení v rodině i pracovním prostředí mohou být klíčem k úspěchu nejen ve vědě, ale i v osobním životě.