Věda, rodina a rovnováha: Monika Kratochvílová získala podporu pro svou kariéru i péči o děti

Pamětní grant Martiny Roeselové, zaměřený na podporu vědců-rodičů, letos získala také RNDr. Monika Kratochvílová, Ph.D. Grant jí umožní zajistit péči o mladšího syna v dětské skupině, aby mohla pokračovat v přínosném výzkumu nádorových buněk. Jak sama říká, ocenění je pro ni velkou úlevou i závazkem.

6. 12. 2024 Jana Majerová

Monika Kratochvílová, foto: Dominik Hajko
Bez popisku

Monika Kratochvílová, odborná asistentka na Fyziologickém ústavu LF MU a členka výzkumné skupiny Cancer Research Lab profesora Michala Masaříka, získala Pamětní grant Martiny Roeselové. Grant vznikl na počest této mezinárodně uznávané vědkyně v oboru fyzikální chemie, která zemřela v roce 2015. Na její odkaz navázali kolegové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří v roce 2016 uspořádali první finanční sbírku na grant pro mladé vědce-rodiče s cílem podporovat skloubení špičkové vědecké práce s péčí o předškolní děti. Od roku 2022 grant poskytuje Nadační fond IOCB Tech. Finanční příspěvek ve výši 150 000 korun doktorce Kratochvílové umožní pokračovat ve výzkumné práci a zároveň věnovat více času svým synům.

„O grantu jsem již dříve slyšela, ale opět jsem si jej připomněla díky e-mailu Grantovin. Finanční prostředky mi pomáhají zaplatit mladšímu synovi pobyt v dětské skupině LF MU. Díky tomu mám nejen větší klid na práci, ale paradoxně také více prostoru pro rodinu,“ říká Monika Kratochvílová, která se dlouhodobě věnuje vlivu kovů na vznik a vývoj nádorových onemocnění. Ve své disertační práci například prokázala, že nadbytečná suplementace zinkem může mít pro pacienty s karcinomem prostaty spíše negativní dopad, což zpochybnilo dřívější předpoklady o jeho protektivní roli. „Studium chování nádorových buněk přináší cenné informace nejen pro základní výzkum, ale také pro vývoj nových léčiv. Zároveň upozorňuji na riziko nekontrolovaného užívání potravinových doplňků. Lidé si často neuvědomují, že nadměrná suplementace může jejich zdravotní stav zhoršit,“ vysvětluje Kratochvílová.

Výzkumná skupina Michala Masaříka se neustále rozrůstá o nové členy a spolupracuje s dalšími pracovišti, včetně Fakultní nemocnice v Motole, Univerzity Karlovy nebo VŠCHT. Tyto instituce poskytují cenné vzorky a nové látky, které Monika a tým testují a ověřují jejich protinádorový potenciál. „Naše práce je týmová – sama bych nikdy nemohla dosáhnout takových výsledků. Velký dík patří mým kolegům, kteří tráví hodiny v laboratoři, zatímco já se věnuji analýzám a vizualizaci dat,“ dodává.

Bez popisku

„To, že jsem byla vybrána, je pro mě nejen velká úleva, ale i závazek. Je vlastně velké štěstí, že jsem nemusela zcela přerušit, nebo dokonce ukončit svoji kariéru ve vědě. Mám štěstí na chápavého a vstřícného šéfa, který mi umožnil se přeorientovat z práce v laboratoři na práci za počítačem. Tu potom mohu dělat hlavně z domu. Zásluhou pana profesora Masaříka je také to, že dokázal poskládat výjimečný tým lidí, kteří si vzájemně vypomáhají a nesnaží se mezi sebou soupeřit. Jen tak jsem mohla pokračovat v práci a zapojit se do dalších projektů. Kolegové trávili čas v laboratoři experimenty a já jsem po večerech za počítačem počítala statistiku a vyráběla grafy a obrázky do společných publikací. Nemenší štěstí mám také v manželovi, mém životním partnerovi, který rozumí tomu, že i ženy na mateřské potřebují občas zapojit hlavu a tvořit něco smysluplného. Chápe, že příprava publikace občas pospíchá víc než domácí práce a že vydavatel nepočká," uzavírá Kratochvílová.

Její příběh je důkazem, že kvalitní podpora a pochopení v rodině i pracovním prostředí mohou být klíčem k úspěchu nejen ve vědě, ale i v osobním životě.

RNDr. Monika Kratochvílová, Ph.D.

Monika Kratochvílová je postdoktorandkou ve výzkumné skupině Michala Masaříka v Ústavu fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a také matkou dvou chlapců. Po studiu biochemie na Přírodovědecké fakultě se v rámci svého doktorského studia věnovala metalomice nádorových onemocnění a snažila se objasnit, jaké efekty mohou mít změny v homeostáze zinku, mědi a železa na vznik a progresi nádorového onemocnění. V současné době se biologii nádorových onemocnění věnuje za počítačem, a to z pohledu hodnocení velkých souborů dat, což je činnost, která se dá zvládnout i z domova s dětmi. Pamětní grant jí pomůže vrátit se k experimentální práci v laboratoři. Hlavními tématy budou nejen kovy, ale také mikroprostředí nádoru a komunikace buněk.

Tisková zpráva Nadačního fondu IOCB Tech


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info