4 vědkyně z MU v žebříčku Forbes 24 top českých žen ve vědě
Do žebříčku 24 top českých vědkyň časopis Forbes vybral i 4 vědkyně z Masarykovy univerzity. Dvě z nominovaných jsou svou výzkumnou i pedagogickou činností úzce propojeny s naší fakultou.
Ve středu 11. května 2022 byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášeny výsledky veřejné soutěže v Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví - EXCELES. Jde o výzvu vyhlášenou v rámci Národního plánu obnovy s cílem vytvoření Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), Národního ústavu pro léčbu metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia), Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) a Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB). Projekty budou zahájeny v červnu a červenci a budou probíhat tři a půl roku. Ve všech těchto projektech má Lékařská fakulta zastoupení svých vědeckých týmů, a to v celkové výši cca 450 milionů Kč.
SYRI:
Jediným projektem, kde bude MU figurovat jako koordinátor, je projekt SYRI, do kterého se LF MU zapojila pracovní skupinou Dr. Michala Koščíka z Ústavu veřejného zdraví a tématem Efektivity zdravotního systému, a získala podporu ve výši 12 milionů Kč. Kromě LF bude na projektu spolupracovat dalších šest fakult MU, sedm ústavů AV ČR a Univerzita Karlova. V rámci SYRI dojde k vytvoření silného konsorcia tří institucí, na jejichž půdě se realizuje špičkový sociálně vědní výzkum v řadě disciplín (ekonomie, pedagogika, sociologie, psychologie, právní věda, politologie, mediální studia, sociální geografie, veřejné zdraví), jejichž propojení umožní vytváření nového vědění, které bude mít jednak excelentní vědeckou úroveň, jednak bude prakticky využitelné v oblasti fungování veřejné správy, komunikace veřejné správy s veřejností a chování společnosti v situacích zdravotního ohrožení, efektivity zdravotní péče, životního stylu a jiných sociálně-ekonomických determinant zdravotních rizik i obnovy hospodářství po zdravotních či bezpečnostních krizích z hlediska hospodářské politiky, trhu práce a nezaměstnanosti, lidského kapitálu a vzdělávání nebo řešení nárůstu chudoby.
V ostatních projektech už je MU, potažmo LF MU, v roli spoluřešitele.
Národní ústav pro výzkum rakoviny:
V ostatních projektech už je MU, potažmo LF MU, v roli spoluřešitele. Hlavním koordinátorem pro Národní ústav pro výzkum rakoviny je Univerzita Karlova a spolupracovat na něm bude ještě dalších deset účastníků z celé České republiky. V rámci MU bude 11 týmů koordinovat Lékařská fakulta s hlavním řešitelem prof. Ondřejem Slabým. Celkem získala LF dotaci ve výši 212 milionů Kč. Cílem projektu je vytvoření celorepublikové sítě spolupracujících pracovišť provádějících špičkový výzkum v oblasti onkologie, která bude mít podobu tzv. „Národního ústavu“. Výzkum v oblasti onkologie totiž není současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích. Ustanovení tohoto ústavu bude znamenat propojení špičkové vědecké expertízy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko-zdravotnických informačních zdrojů. Tematická komplementarita jednotlivých pracovišť v rámci NÚVR umožní komplexnost přístupu nezbytnou pro moderní onkologický výzkum, koncentraci na prioritní oblasti lékařského vzdělávání a výzkumu České republiky. Onkologický výzkum se tímto stane mnohem více koordinovatelný, strategičtější a efektivnější.
Národní ústav pro neurologický výzkum:
Dalším velkým projektem je Národní ústav pro neurologický výzkum, na němž též spolupracuje jedenáct institucí z celé republiky. Hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Dotace získaná pro LF činí bezmála 72 milionů Kč. FNUSA a LF MU vstoupily do projektu společně, na základě své úzké spolupráce. Vedle brněnské platformy jsou dalšími hlavními institucemi první a druhá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zapojena jsou i další pracoviště včetně Akademie věd nebo ČVUT a VUT.
Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz. Hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace. Výzkum se zaměří zejména na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také na COVID-19 a jeho dopady na neurodegenerace.
Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění:
Projekt koordinovaný Institutem klinické a experimentální medicíny bude zahrnovat další čtyři účastnické organizace a na MU bude řešen na třech fakultách s tím, že koordinovat ho bude prof. Tomáš Freiberger. Bude vytvořeno komplexní výzkumné centrum zahrnujícího experimentální, preklinické, translační a klinické výzkumné aktivity v oblasti prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění, jejich nejčastějších rizikových faktorů jako je obezita, diabetes a dyslipidémie a jejich chronických komplikací s celkovou podporou pro LF ve výši 101 milionů Kč.
Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB):
Pátým projektem NPO, do kterého bude LF MU zapojena, je Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB) koordinovaný Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Hlavním řešitelem bude za MU doc. Pavel Plevka z CEITEC MU. Kromě CEITECu budou zapojeni dva řešitelé z LF a jeden z PřF. LF získala podporu ve výši 51 milionů Kč.
Výzkumné aktivity Národního institutu virologie a bakteriologie se zaměří na charakterizaci patogenů způsobujících stávající i nová infekční onemocnění, popis interakcí virů a bakterií s hostitelem, pochopení molekulárního mechanismu patogeneze, a vývoj proti-virových a proti-bakteriálních látek a očkování. Jednotlivé výzkumné skupiny budou pracovat na virech a bakteriích způsobujících onemocnění s významným zdravotním a ekonomickým dopadem včetně HIV-1, chřipky, klíšťové encefalitidy, hepatitidy typu B, SARS-CoV-2, enterovirů a bakterií B. pertussis, S. aureus a T. pallidum. Díky práci s patogeny, které jsou relevantní pro současnou klinickou praxi, budou mít výzkumné skupiny expertízu a vybavení pro aktuální studium nových patogenů, které by se v budoucnu mohly rozšířit v lidské populaci.
Do žebříčku 24 top českých vědkyň časopis Forbes vybral i 4 vědkyně z Masarykovy univerzity. Dvě z nominovaných jsou svou výzkumnou i pedagogickou činností úzce propojeny s naší fakultou.
Přinášíme vám výběr toho nejzajímavějšího, co se u nás ve vědě a výzkumu v červenci událo. A málo toho není, na to, že jsou prázdniny a čas dovolených.