Management terapie u pacienta s imunitně podmíněnou kolitidou při léčbě BRAF/MEK inhibitory
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Východisko: Terapie pomoci checkpoint inhibitorů způsobila revoluci v léčbě mnoha malignit. Na druhou stranu může být tato léčba spojena s imunitně podmíněnými nežádoucími účinky, které se projevují zánětlivou až toxickou reakcí v organismu. I když přesný mechanismus tohoto nežádoucího účinku není znám, napodobuje svými projevy autoimunitní onemocnění. V rámci gastrointestinálního traktu se setkáváme s projevy gastritidy, enteritidy, kolitidy, které při progresi stavu můžou vyústit až v náhlou příhodu břišní. Cíl:Přednáška prezentuje raritní příčinu fulminantní kolitidy s recidivující hemodynamicky významnou enteroragií u 76letého pacienta s diseminovaným melanomem, léčeným Enkorafenibem a Binimetinibem po dobu 13 měsíců. Přestože mezi běžné komplikace cílené léčby patří průjmy, těžká fulminantní kolitida spojena s život ohrožujícím krvácením byla pozorována jen v ojedinělých případech. Při příjmu v laboratoři dominovala anémie, akutní renální selhání, iontový rozvrat, výrazná elevace zánětlivých parametrů a hypoalbuminémie. Na CT byla patrná pankolitida. Stav byl dále komplikován katetrovou a mykotickou sepsí. Pro recidivující enteroragii bylo provedeno kolonoskopické vyšetření s nálezem plochých plazivých ulcerací s bílou spodinou a ostře ohraničenými okraji od hepatické flexury po cékum. Levá strana tračníku byla bez patologie. Histologicky byla sliznice fokálně ulcerovaná, se známkami mírné inflamace a obrazem sugestivním z ischemického postižení, vysoce suspektní z kolitidy asociované s léčbou BRAF/MEK. Na základě výsledku histologie byla zahájena intravenózní kortikoterapie s úpravou antimykotické a antibiotické terapie. Léčba Enkorafenibem i Binimetinibem byla přechodně vysazena. Postupně došlo ke stabilizaci klinického stavu, dávka kortikoidů byla redukována a do medikace opět navrácen Enkorafenib i Binimetinib, ale jen v polovičním dávkování. Pacient byl po 66-denní hospitalizaci propuštěn do domácí péče. Po 3 měsících od propuštění byl pacient zcela bez potíží, bez metastatických ložisek, či patrného postižení kolon dle PET/CT. Závěr:S pokrokem onkologické terapie, pomoci inhibitorů imunitních kontrolních bodů (Immune checkpoint inhibitors – ICI) a monoklonálních protilátek, se stále častěji můžeme v klinické praxi setkat s jejími komplikacemi. Proto těžké formy imunitně podmíněné kolitidy, doprovázené hemodynamicky významnou enteroragii se staly součástí diferenciální diagnostiky „akutního břicha“. Na správném zhodnocení účinnosti léčby a načasování případné operace závisí morbidita a mortalita nemocných. |