Až nezůstane kámen na kameni: kulturní dědictví království středověké Arménie

Varování

Publikace nespadá pod Lékařskou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ACHVERDJANOVÁ Gajane FOLETTI Ivan

Rok publikování 2023
Druh Uspořádání výstavy
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Z pohledu běžného turisty jsou dnes památky středověké Arménie dechberoucí zkušeností: často se nachází v pohádkové krajině, uprostřed luk a hor. Pro našince, který byl vychováván čtením romantických autorů, a zároveň formován krajinomalbou posledních dvou století, je neméně svůdný fakt, že většina staveb je v ruinách. Ruiny, které jsou pro nás Čechy a Moravany spojeny s nostalgií, kterou krásně ztělesňují malby Josefa Lady. Příběh, který však za těmito stavbami stojí má jen velmi málo společného s dějinami střední Evropy. Na většině památek se totiž nepodepsal zub času, ale jde o výsledky stále ještě relativně nedávných destrukcí vojenskou technikou. Chrámy a kláštery, které se dnes nachází na Tureckém území totiž nebyli ničeny omylem. Podle všech indicií se jednalo o chladnokrevné rozhodnutí turecké armády, která si z těchto dechberoucích památek – které vznikly v období od 7. do 13. století – udělala terče na vojenský výcvik. Bohužel nešlo o rozhodnutí náhodné: potom co osmanská říše vyvraždila v regionu asi 1‘500‘000 civilistů v roce 1915, se Turecká republika rozhodla tyto zločiny proti lidskosti negovat. Ničit umělecké památky se tak stal způsob, jak vymazávat paměť na to, že v regionu kdysi žili Arméni. Ani ruiny dochované v arménské republice však bohužel nesvědčí o pomalém toku času, který opotřebovává památky minulosti. Mnoho staveb bylo totiž poničeno během tragického zemětřesení, které tehdejší Arménskou sovětskou republiku zasáhlo v roce 1988. Příběhy arménských chrámů jsou tak často pamětí na utrpení a smutek. Z mého pohledu je však tyto památky možné také považovat za znamení naděje. Především proto, že jejich kvalita a krása jsou vidět nehledě na všechny útrapy, které jim poslední století způsobilo. Druhým silným argumentem je fakt, že tyto stavby jsou svědectvím o neuvěřitelné otevřenosti Arménské kultury: jsou důkazem o tom, jak intenzivně pojila tato kultura Asii a Evropu po staletí, jak silně recipovala různé kulturní trendy. Je možné říct, že arménská středověká kultura byl doslova mostem mezi kontinenty. V poslední řadě je zásadní připomenout, že právě umění a literatura jsou je to co dovolilo arménské kultuře přežít až do našich dnů. I v dobách, kdy arménský stát neexistoval, bylo právě umění a literatura, kteří udržovali arménskou identitu. V dnešní těžké době, to ukazuje na význam a důležitost kultury pro náš svět.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info