Význam minimální zbytkové nemoci u chronické lymfocytární leukemie
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2015 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Klinická onkologie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Doi | http://dx.doi.org/10.14735/amko20153S16 |
Obor | Onkologie a hematologie |
Klíčová slova | chronic lymphocytic leukemia; minimal residual disease; prognostic factors; flow cytometry; progression-free survival |
Přiložené soubory | |
Popis | S příchodem nových a vysoce účinných léčebných postupů do terapie chronické lymfocytární leukemie nabývá na významu analýza minimální reziduální nemoci. Minimální rezi duální nemoc získává u chronické lymfocytární leukemie význam jako prediktivní faktor, nicméně její důležitost je v mnoha klinických situacích stále nejasná. Roli minimální reziduální nemoci ovlivňují především tyto faktory: metoda použitá k detekci minimální reziduální nemoci, léčebný režim, vyšetření z periferní krve vs. kostní dřeně nebo časový bod, kdy byl proveden odběr vzorku na analýzu minimální reziduální nemoci. Vysoce senzitivní metody, které dnes ke kvantifikaci minimální reziduální nemoci používáme, dosahují citlivosti 10–4–10–5. Jde o metody ASO-PCR (allele- specific oligonucleotide polymerase chain reaction) a vícebarevnou průtokovou cytometrii. Postavení minimální reziduální nemoci v běžné hematologické praxi není bohužel stále ještě jasně definováno. |