Chronické srdeční selhání
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Chronické srdeční selhání (CHSS) se v evropských zemích vyskytuje u 1-2 % populace s výrazným nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Přestože prognóza srdečního selhání má zlepšující se tendenci, zůstává stále velmi špatná. Léčba chronického srdečního selhání zahrnuje úpravu životního stylu, farmako-logickou a nefarmakologickou léčbu. Základem farmakologické léčby je blokáda systému renin-angiotenzin-aldo-steron ACE-inhibitory nebo antagonisty receptoru i pro angiotenzin II, ke kterým můžeme přidat blokátory aldosteronu. Kombinace ACE-I a sartanú se nedoporučuje. Novinkou jsou tzv. blokátory neprilysinu. U všech nemocných přidáváme betablokátory, pokud je nemocný toleruje. U nemocných s fibrilací síní podáváme digoxin a nemocných se sinusovým rytmem a zvýšenou tepovou frekvencí If blokátor ivabradin. Diuretika jsou indikována všem symptoma-tickým nemocným, u mírnějších forem thiazidová, u těžších kličková. Anti-koagulační léčba je indikována u nemocných s fibrilací síní, antiagregační a hypolipidemická léčba se řídí doporučeními pro léčbu ischemické choroby srdeční. Nefarmakologická léčba zahrnuje především srdeční resynchronizační léčbu a im-plantabilní kardiovertery-defibrilátory. Jako most k transplantaci se používají mechanické srdeční podpory. |