Hojení segmentálního defektu kosti po implantaci autogenního spongiózního kostního štěpu ve srovnání se skafoldem z hydroxyapatitu a 0,5 % kolagenu v kombinaci s mezenchymovými kmenovými buňkami

Autoři

PLÁNKA Ladislav SRNEC Robert CRHA Michal PROKS Pavel VOJTOVÁ Lucy GÁL Petr NEČAS Alois

Rok publikování 2012
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis V současné době se soustředí pozornost na hledání možností léčby rozsáhlých defektů kostí cestou miniinvazivní osteosyntézy, implantací biomateriálů a mezenchymových kmenových buněk. Tato studie hodnotí hojení segmentálních defektů femurů miniaturních prasat na základě rentgenologického stanovení poměru kalus:kortex za 16 týdnů po ostektomii. Velikost vzniklého svalku byla statisticky významně větší (p < 0,05) u zvířat po implantaci autogenního spongiózního štěpu (skupina A, poměr kalus:kortex 1,77 +/- 0,33) ve srovnání se zvířaty po implantaci cylindrického skafoldu z hydroxyapatitu a 0,5 % kolagenu (skupina S, poměr kalus:kortex 1,08 +/- 0,13) a zvířaty ze skupiny S po transplantaci tohoto skafoldu osazeného MSCs (skupina S+MSCs, poměr kalus:kortex 1,15 +/- 0,18). Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve velikosti svalku u zvířat ze skupin S a S + MSCs. Volně vložený autogenní spongiózní štěp může, na rozdíl od skafoldu ve tvaru původního sloupce kosti, umožňovat šíření novotvořené tkáně více k periferii ostektomického defektu. Implantované cylindrické skafoldy (s a bez MSCs) podporují tvorbu svalku přímo v místě původního sloupce kosti po segmentální ostektomii femuru, a mohou být úspěšně použity v léčbě rozsáhlých kostních defektů.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info