Hojení segmentálního defektu kosti po implantaci autogenního spongiózního kostního štěpu ve srovnání se skafoldem z hydroxyapatitu a 0,5 % kolagenu v kombinaci s mezenchymovými kmenovými buňkami
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V současné době se soustředí pozornost na hledání možností léčby rozsáhlých defektů kostí cestou miniinvazivní osteosyntézy, implantací biomateriálů a mezenchymových kmenových buněk. Tato studie hodnotí hojení segmentálních defektů femurů miniaturních prasat na základě rentgenologického stanovení poměru kalus:kortex za 16 týdnů po ostektomii. Velikost vzniklého svalku byla statisticky významně větší (p < 0,05) u zvířat po implantaci autogenního spongiózního štěpu (skupina A, poměr kalus:kortex 1,77 +/- 0,33) ve srovnání se zvířaty po implantaci cylindrického skafoldu z hydroxyapatitu a 0,5 % kolagenu (skupina S, poměr kalus:kortex 1,08 +/- 0,13) a zvířaty ze skupiny S po transplantaci tohoto skafoldu osazeného MSCs (skupina S+MSCs, poměr kalus:kortex 1,15 +/- 0,18). Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve velikosti svalku u zvířat ze skupin S a S + MSCs. Volně vložený autogenní spongiózní štěp může, na rozdíl od skafoldu ve tvaru původního sloupce kosti, umožňovat šíření novotvořené tkáně více k periferii ostektomického defektu. Implantované cylindrické skafoldy (s a bez MSCs) podporují tvorbu svalku přímo v místě původního sloupce kosti po segmentální ostektomii femuru, a mohou být úspěšně použity v léčbě rozsáhlých kostních defektů. |
| Související projekty: |