Zajímavá mafická žíla ze štoly Holedná – Bosonohy (brněnský masiv): přechodný petrografický typ mezi typickými mikrodiority a lamprofyry
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Zprávy o geologických výzkumech v roce 2011 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Geologie a mineralogie |
| Klíčová slova | poikilitic spessartite;mineral composition;magnesiumhastingsite;Brno Batholith; Moravo-Silesian Region |
| Popis | Při ražbě vodohospodářské štoly Holedná – Bosonohy, která prochází metabazitovou zónou brněnského masivu, byla odebrána zajímavá mafická žíla. Tuto žílu jsme měli možnost petrograficky studovat. Význam žíly spatřujeme především v té skutečnosti, že jde o přechodný petrografický typ, který propojuje typické mikrodiority a amfibolické lamprofyry, jaké známe například z moravskoslezské oblasti. Přes toto přechodné petrografické postavení je podle našeho názoru nejvhodnější klasifikovat studovanou žílu jako spessartit. Vyšší obsahy Al a jeho rozpočtená distribuce mezi tetraedrickou a oktaedrickou pozicí studovaných amfibolů indikuje, že k počátečnímu růstu amfibolů holokrystalické základní hmoty docházelo již za spodnokorových podmínek. Průměrné vypočtené hodnoty se pohybují v závislosti na použité rovnici mezi 5,7 kbar (Johnson a Rutherford 1989) a 7,3 kbar (Schmidt 1992). Uvažujeme-li variský tlakový gradient dané oblasti na 270 barů s 1 km hloubky (např. Slobodník et al. 2006) dostaneme hloubky mezi 21 a 27 km. Uvedené hloubky se překrývají s umístěním tzv. horké zóny, která se podle Annena et al. (2006) nachází mezi Konrádovou a Mohorovičičovou diskontinuitou. V této zóně patrně došlo k nárůstů aktivity H2O v tavenině, který umožnil krystalizaci amfibolů základní hmoty. |
| Související projekty: |