Na Vědecké snídani v pondělí 20. května přivítal Tomáš Kašpárek vzácného hosta, rektora Masarykovy univerzity, profesora Martin Bareše. V uvolněné atmosféře diskutovali o počátcích jeho kariéry, zkušenostech ze zahraničního pobytu v USA, balancování mezi pracovním a rodinným životem, i o plánech do budoucna.
Svou kariéru zahájil jako lékař na začátku 90. let na I. neurologické klinice LF MU FN u sv. Anny pod vedením významných osobností. Jednou z nich byl Ivan Rektor, jehož výzkum byl orientován na epilepsii a pohybové poruchy. Vždy kladl důraz na špičkovou klinickou i výzkumnou úroveň, což přimělo mnoho jeho kolegů buď vyniknout, nebo kvůli vysokým nárokům odejít. Martin Bareš řekl: "Ivan Rektor byl velmi specifickou osobností, která nás tlačila jak k výzkumné, tak ke klinické kariéře, což bylo náročné, ale pro náš rozvoj zásadní."
Během doktorského studia strávil Martin Bareš krátké pobyty mimo jiné ve Slovinsku, Nizozemsku, Itálii a Německu. Po doktorátu zvažoval své další kroky, a nakonec získal Fulbrightovo stipendium na Departments of Neuroscience and Neurology, University of Minnesota, Minneapolis. V roce 2003 se s rodinou přestěhoval do Minnesoty, kde musel překonat počáteční nervozitu i nedostatek sebevědomí. Poté, co získal pozici postdoka v týmu zaměřeném na neurozobrazovací metody, jeho sebedůvěra vzrostla. Tyto zkušenosti položily mimo jiné základy pro myšlenku budoucí akreditace doktorského studia neurověd a zavedení pozice postdoka na Masarykově univerzitě. Při reflexi tohoto období Martin Bareš prohlásil: "Český vzdělávací systém a výzkumné zázemí nás nepřipravily na americké standardy, ale byla to cenná lekce."
Inspirován americkou zkušeností se Martin Bareš spoluzasadil o vznik Simulačního centra LF MU a sehrál klíčovou roli při rozšiřování univerzitního kampusu v Bohunicích, integraci postdoktorandských pozic a rozvoj oboru neurověd. Tuto inspiraci shrnul Martin Bareš do jedné věty: "SIMU je tady, postdoktorandi jsou tady a kampus se rozšiřuje. Je to o velkém myšlení a odvážných krocích."
Tomáš Kašpárek se dále dotázal na motivaci Martina Bareše, tehdy klinického lékaře, k usilování o Fulbrightovo stipendium. Martin Bareš zmínil svou soutěživou povahu a touhu vyzkoušet si své schopnosti. Navzdory finančním problémům byla tato zkušenost pro něj transformující. Umožnila mu navázat a udržovat spolupráci s americkými kolegy, publikovat s nimi články, posílat do Minnesoty své postdoky a sdílet své znalosti s mladšími generacemi. "Mým největším konkurentem jsem já sám," řekl Martin Bareš. "Možná právě to je mým hnacím motorem. Chtěl jsem se naučit něco nového a zjistit, zda mohu být úspěšný."
Martin Bareš vyprávěl o počátečních potížích při slaďování klinických povinností a výzkumné činnosti, kdy se často cítil přetížený. Nyní však tyto výzvy považuje za klíčové pro svůj rozvoj. Při zvládání náročné kariéry byla a je pro něj zásadní podpora rodiny. "Někdy jsem byl opravdu deprimovaný a unavený, ale dnes to vnímám jako součást svého kariérního rozvoje," svěřil se.
Dále náš host také uznal, že je důležité stanovit si hranice, aby zvládl svou pracovní zátěž. Odstoupil z několika rolí a soustředí se na své univerzitní povinnosti a budoucí profesní rozvoj. "Bez nastavení určitých pravidel a osvěžení, jako byl např. MUNI DAY, bych nepřežil," přiznal.
Martin Bareš vyjádřil přání vrátit se po skončení ve funkci rektora ke klinické práci a výuce. V budoucnu se chce věnovat doktorandům a přispívat k péči o pacienty ve FN u sv. Anny a nadále se věnovat vzdělávání budoucích lékařů a vědců. "Chtěl bych být zcela na I. neurologické klinice, starat se o pacienty s poruchami hybnosti a mentorovat doktorandy," řekl.
Při shrnutí dojmů o své cestě zdůraznil význam demokracie a vlastní služby a povzbudil ostatní, aby "mysleli ve velkém a dokázali cokoli". Jeho příběh je příkladem toho, jak odhodlání, vize a podpora silné komunity mohou vést k významnému pokroku v lékařském vzdělávání a výzkumu. "Je výsadou demokracie, že se obyčejný kluk z Brna mohl stát rektorem," uzavřel. "Je to o službě, přístupu a víře, že každý může dosáhnout velkých věcí."
Vedoucí výzkumné skupiny z Centra excelence CREATIC Lenka Zdražilová Dubská, v rozhovoru pro DVTV o protinádorových imunoterapiích, vývoji moderních léčiv a personalizované medicíně. Její tým je zároveň součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny, jehož vznik umožnila podpora z Národního plánu obnovy.
Významný pokrok v dalším vývoji léčiv na kožní melanom zaznamenal tým výzkumné skupiny Stjepana Uldrijana z Biologického ústavu LF MU. Popsali nové mechanismy řídící dělení buněk kožních melanomů. Jejich výzkum by mohl znamenal významný pokrok v budoucím vývoji léčiv , které brzdí dělení nádorových buněk zásahem jejich signálních drah. Výzkumná skupina je zapojena rovněž do Národního ústavu pro výzkum rakoviny, podpořeného z Národního plánu obnovy.
