Část stávajících prostor Anatomického ústavu bude v případě schválení projektové žádosti upravena na operační sál a zázemí s mrazícím boxem na kadávery (těla určená k pitvě). Budované centrum bude sloužit zejména pro spolupráci fakulty s průmyslovým sektorem. V simulovaných podmínkách bude na kadáverech probíhat výzkum, vývoj a preklinické testování prototypů zdravotnických materiálů, modelů instrumentária i finálních produktů před jejich testováním v klinických podmínkách. V plánu je také pořádání vzdělávacích aktivit pro lékaře, odbornou veřejnost i průmyslový sektor ve formě specializačního vzdělávání a přenos inovativního know-how.
Dotační titul OP TAK Služby infrastruktury slouží zejména k podpoře vzniku výzkumné, vývojové a testovací infrastruktury, které je primárně určena k poskytování služeb malým a středním podnikům. Důraz je kladen na to, aby budovaná infrastruktura byla v budoucnu finančně soběstačná. Součástí projektového záměru tak bylo i vytvoření podnikatelského záměru, jehož součástí je podnikatelský plán, analýza absorpční kapacity trhu a analýza makroprostředí a konkurentů.
Vzhledem k tomu, že LF MU se běžně nezapojuje do projektů, které směřují k čistě komerčním aktivitám, neměl tým projektového oddělení ani řešitel projektu doc. MUDr. Marek Joukal Ph.D. předchozí zkušenost s tvorbou podobných dokumentů. Využili jsme tedy dobrých vztahů s Ekonomicko-správní fakultou a požádali o dodání chybějící expertízy Ing. Bc. Alena Šafrovou Drášilovou, Ph.D. z Katedry podnikové ekonomiky a managementu. Tuto mezifakultní spolupráci hodnotí tým projektového oddělení velmi pozitivně: „Formu mezifakultní spolupráce považujeme za velmi přínosnou a jsme rádi, že jsme ji mohli k dodání chybějící expertízy využít. S ohledem na znalostní potenciál jednotlivých fakult se tato forma spolupráce přímo nabízí a byli bychom rádi, pokud by se ji podařilo využívat i v budoucnu.“
Na dojmy z mezifakultní spolupráce jsme se zeptali i doktorky Šafrové Drášilové.
Jednalo se o Vaši první spolupráci s LF MU?
Ano, některé katedry ECON MUNI partnersky spolupracují s Lékařskou fakultou na různých projektech, ale spolupráce tohoto typu byla pro mě (a pokud vím i pro Katedru podnikové ekonomiky a managementu) první.
Byl tento podnikatelský plán v něčem specifický? Pokud ano, v čem?
Podnikatelské plány mají svá pravidla a víceméně jednotnou strukturu bez ohledu na odvětví, ale tento byl specifický hlavně prostředím, ve kterém bude celý projekt fungovat. Silná legislativní regulace v kombinaci s velkým inovačním potenciálem a neobvyklou konkurenční výhodou není pro standardní podnikatelské plány úplně běžná.
Jaké byly klíčové prvky podnikatelského plánu a analýz s ohledem na zajištění finanční soběstačnosti budovaného centra?
Pro podnikatelský plán je vždy důležitá poptávka, v tomto případě vzhledem k zaměření projektu zejména poptávka malých a středních podniků po službách centra. V inovativních biomedicínských technologiích je ale typická velmi rychlá koncentrace – malé podniky jsou poměrně záhy skupovány velkými nadnárodními korporáty a stávají se jejich součástí. Analýzy bylo navíc nutné provést v podstatě v globálním měřítku, protože v tomto oboru je velká mobilita zákazníků a celosvětová konkurence.
Považujete tuto formu spolupráce na přípravě projektových žádostí za přínosnou?
Protože zdroje v projektových výzvách nejsou neomezené, očekávám, že se bude ekonomické hledisko objevovat čím dál častěji a bude jedním z důležitých kritérií pro posuzování žádostí. Ekonomicko-správní fakulta může nabídnout svou odbornost v této oblasti napříč obory a fakultami a byla by velká škoda tuto možnost nevyužívat nebo se obracet na komerční partnery. Analýzy tržního potenciálu a absorpční kapacity, podnikatelské plány nebo finanční udržitelnost jsou témata, která jsou důležitá pro jakýkoliv projekt s komerčním využitím.
Celkové výdaje na vybudování infrastruktury budou činit 15,1 mil. Kč, přičemž polovina této částky by měla být v případě schválení projektové žádosti financována právě z prostředků dotačního schématu OP TAK.