„Zjistil jsem, že i když člověk nemá potřebné vybavení, musí se s tím v kritické situaci vypořádat. Místo luxusu evropských operačních sálů jsme často improvizovali, ale nakonec se operace podařily ke spokojenosti vlastní i ku prospěchu pacienta.“ Takto shrnul své zážitky z lékařské mise v Zambii docent Milan Urík. Pro zkušeného odborníka to byla první mise v Africe, a přestože se musel vyrovnávat s naprostým nedostatkem zdrojů, mise dopadla úspěšně a poskytla tolik potřebnou pomoc desítkám pacientů.
V září 2024 se v hlavním městě Lusace odehrávala důležitá mise programu MEDEVAC, které se docent Urík účastnil spolu s lékaři, anesteziologem a dvěma sálovými sestrami z Fakultní nemocnice Motol. V tamní Univerzitní nemocnici (University Teaching Hospital) bylo hlavním cílem pomoci pacientům s onemocněními hlavy a krku, kteří se často potýkají s problémy, jaké jsou v moderní Evropě díky dostupné péči už téměř nevídané. Čeští lékaři pracovali každý den na čtyřech operačních sálech, přičemž dva byly vyhrazeny pacientům s nádory hlavy a krku, jeden pro onemocnění nosu a vedlejších nosních dutin a poslední sál pro pacienty s nemocemi uší.
Chirurgické výzvy v bojových podmínkách
„Většina pacientů trpěla rozsáhlými nádory, které se vyvinuly do takového stavu, jaký u nás již prakticky nevídáme. Často bylo nutné improvizovat – nemocnice jednoduše nemá nástroje a vybavení, na které jsme zvyklí. I přesto se nám podařilo za šest dní úspěšně odoperovat 43 pacientů,“ vysvětluje docent Urík. Zkušenost, kterou si odvezl z africké nemocnice, přirovnává k práci v polních podmínkách, kde každý úkon vyžaduje maximální soustředění a kreativitu. Nedostatek nástrojů a časté výpadky elektřiny vyžadovaly rychlé rozhodování a schopnost nalézt alternativní řešení.
Navzdory těmto obtížím byla mise nejen úspěšná, ale také velmi přínosná pro místní komunitu. Vedle přímé chirurgické pomoci se lékařský tým zaměřil také na školení místního personálu. „V Zambii je problémem nejen nedostatek zdrojů, ale i nízká úroveň zdravotnické edukace. Každý den jsme se snažili personálu ukazovat, jaké postupy na operačním sále dodržovat a jak zlepšit hygienické standardy. Každý den jsme viděli pokrok a zájem ze strany personálu, což nám dávalo pocit, že naše práce má smysl,“ dodává Urík.
Nedostupná elektřina, ale vděční pacienti
Životní podmínky v Zambii jsou pro mnoho Evropanů již prakticky nepředstavitelné. Lidé žijí ve slumech nebo v malých hliněných domech bez elektřiny a vody. „Na operačním sále se opakovaně stávalo, že personál nemohl zapojit do elektřiny potřebný přístroj, protože by museli vypnout nabíječky svých mobilních telefonů. Nejdřív jsem to nechápal, ale pak jsem se dozvěděl, že kvůli častým výpadkům elektřiny si každý zaměstnanec v nemocnici během pracovní doby dobíjí telefon, aby měl alespoň na chvíli spojení s rodinou,“ popisuje Urík s úsměvem.
Pro tým to však nebyly jediné kulturní rozdíly, na které narazil. V Zambii se hodnoty a přístup k životu zásadně liší od evropských standardů. „Kdo může chodit a hýbat rukama, je považován za zdravého. O to větší bylo naše překvapení, když se pacienti s nádory v pokročilém stadiu stále snažili chodit do práce nebo starat o rodinu,“ popisuje situaci Urík. „Chudoba jde vidět opravdu na každém kroku, navíc tam aktuálně panuje poměrně dlouhé období sucha, pro vodu si musí mnohdy chodit i několik kilometrů daleko,“ doplňuje Urík. Navzdory všem překážkám přivítali místní obyvatelé celý tým z Česka s velkou vděčností.
„Na konci mise jsme se s celým nemocničním personálem loučili velmi emotivně. Každý z nás dostal malý dárek na památku. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsme tam zanechali nejen profesionální stopu, ale i kus našich srdcí,“ vzpomíná na závěr mise docent Urík.
MEDEVAC: Program s globálním dopadem
Mise v Zambii se v programu MEDEVAC uskutečnila poprvé před rokem a bylo odoperováno 22 pacientů. Program spadá pod Ministerstvo vnitra ČR. Jeho počátky spadají do začátku 90. let, vznikl jako zdravotně-humanitární iniciativa, zaměřená na pomoc zranitelným skupinám obyvatelstva v regionech zasažených migrací, válkou či humanitární krizí. Kromě přímé lékařské péče se MEDEVAC snaží podporovat rozvoj místní zdravotnické infrastruktury a školit místní odborníky.
Každý rok probíhají mise po celém světě – od Blízkého východu až po Afriku. Cílem není jen léčit, ale také pomoci místním lékařům rozvíjet jejich dovednosti a kapacity, předávat know-how tam, kde je ho nejvíce potřeba. Program MEDEVAC tak i nadále potvrzuje své nezastupitelné místo v globální humanitární pomoci a čeští lékaři dokládají, že jsou připraveni pomáhat tam, kde to má největší dopad.
Plány do budoucna
Závěrem docent Urík dodává: „Byla to má první mise, ale rozhodně ne poslední. Mise v Zambii ukázala, že máme co nabídnout, a už teď se těším na další spolupráci. Jsme v kontaktu s místní nemocnicí a doufáme, že se v roce 2025 vrátíme, abychom pokračovali tam, kde jsme skončili. Pomáhat tam, kde je péče skutečně vzácností, je nejen naší povinností, ale i příležitostí k vlastnímu růstu.“
Použité fotografie: s laskavým svolením účastníků mise a s potvrzením použití i fotografií personálu, pacientů i z operačních sálů.
