Téměř detektivní název nás přivede k fyzice a k našemu hostu, který strach z fyziky překonal až tak, že se mu stala celoživotní profesní náplní. Rád se studenty Lékařské fakulty diskutuje a ukazuje jim, za čím vším stojí fyzika. Zkoušení bere jako osvěžení a často padá otázka: Proč se kouří z komínů? A my se ptali, proč se musí studenti LF učit fyziku a proč se z ní skládají přijímací zkoušky? A má ve své sbírce známek Modrého mauritia? A jak se vyvinou osudy postav z jeho sci-fi románu z D1? Proč není přítelem tzv. pavěd? V dnešním díle Stetoskopu padlo mnoho dalších otázek, na které trpělivě odpovídal prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc., přednosta Biofyzikálního ústavu LF MU ve výslužbě, milý skeptik uznávající Murphyho zákony.
V rozhovoru od pana profesora uslyšíte třeba to, jaká byla jeho cesta k biofyzice. Nebyla totiž úplně přímočará. "Už humorista Jaroslav Žák si všiml toho, že zpravidla každá gymnaziální třída má nějakého svého vědce stejně jako svého básníka nebo královnu krásy. Takže zatímco ostatní se pídili po děvčatech, pokud to byly tedy hoši nebo hráli na kytaru, my jsme s nejlepším kamarádem vyráběli třaskaviny z drogistického zboží a rozebírali k tomu třeba Krebsův cyklus na gymnáziu, což jinak patří do pokročilejší biochemie. Byl jsem určitě pod vlivem širší rodiny, neboť jsem měl 2 strýce biology a další příbuzenstvo bylo stavu lékařského včetně mého otce, který byl zubním lékařem a člověkem dost širokého rozhledu alespoň na poměry, které panovaly v tehdejších Svitavách, což bylo malé město, které ještě neslo pečeť takového sudetského původu."
A zmíní také třeba to, kde přišel při výuce k andulce i s klecí. "No jistě jsem byl dost nervózní, ale já jsem nezačínal před plnými posluchárnami. Na to došlo až na chvilku těsně před rokem 89." Pro jistotu paralelně chodil navštěvovat kolegu na náslechy, aby byl lépe informován. "Během okamžitého nástupu jsem neměl čas přemýšlet nad tím, jestli mám, nebo nemám trému. Prostě jsem musel začít. Možná jsem trošku trému měl, ale byl jsem tedy věkově blízko k těm studentům a oni mě měli myslím docela rádi. Takže 1. skupina mi třeba na Vánoce dala andulku i s klecí," vzpomíná na své začátky přednášení před plnou posluchárnou prof. Mornstein.
Přejeme příjemný poslech a děkujeme za Vaše uši.