SUBARACHNOIDÁLNÍ KRVÁCENÍ
A ZMĚNY HEMATOENCEFALICKÉ BARIÉRY PŘI ZÁNĚTLIVÉ REAKCI
Martin Kaleta - SANITAS
Cévní mozková příhoda patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a je bohužel nejčastější příčinou trvalé invalidity. Stále ale nejsou odhaleny některé faktory, které mohou zmírnit její následky na život postiženého. Ve své práci se zabývám krvácivou mozkovou příhodou, konkrétně subarachnoidálním krvácením, což je sice méně častý, ale o to mnohem závažnější typ mrtvice, který vzniká prasknutím cévy v mozku. Krvácivá mrtvice končí často fatálně, a pokud pacienti přežijí, tak mají značné následky. Naším výzkumem se snažíme napomoct tomu, aby byly tyto následky co nejmenší. Práci provádím na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na Anatomickém ústavu pod vedením jeho přednosty, pana docenta MUDr. Marka Joukala, Ph.D.
Konkrétně jsme se zaměřili na strukturální změny krevně-mozkové bariéry a na zánětlivou reakci mozku po krvácení mezi mozkové obaly. V první části práce jsem se soustředil na Claudin-5, protein těsných spojů bariéry krev-mozek. Tento protein zodpovídá za pevnost této pro funkci mozku zásadní bariéry. Hlavním cílem této práce bylo identifikovat možný farmakologický cíl cytokinu TNFα, jehož případným ovlivněním by bylo možné snížit úmrtnost a následky subarachnoidálního krvácení. Zjistili jsme, že je krevně-mozková bariéra narušena zvýšeným nitrolebním tlakem a že nárůst tohoto tlaku aktivuje zánět v mozku, což pro pacienty může znamenat velké komplikace a zhoršení jejich zdravotního stavu.
S mrtvicí jsem se poprvé blíže seznámil před 3 lety v projektu Fakultní nemocnice u sv. Anny HOBIT. Od té doby jsem ambasadorem tohoto projektu, jehož cílem je co nejvíce rozšířit povědomí o mozkové mrtvici. Většina lidí totiž nezná příznaky tohoto onemocnění. Mým největším snem je ale pomáhat lidem. Proto bych chtěl studovat na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, pokračovat s výzkumem mrtvice a někdy snad zachraňovat životy jako lékař.