Chceš studovat na MED MUNI? Už si můžeš podat přihlášku!
Kdo z vás rozšíří řady studentů, kteří vidí svou budoucnost ve zdravotnictví? Chceš pomáhat lidem a zajímáš se o lidské zdraví?
Lektorka latinského kurzu Lingua Anatomica odpovídá na nejčastější otázky
Pokud patříte mezi sledovatele našich sociálních sítí a odebíráte náš newsletter, určitě víte, že pro vás letos již po 3. chystáme intenzivní kurz lékařské latiny. Kurzem vás provede paní Dr. Pořízková, která pro vás zodpověděla několik nejčastějších otázek týkajících se kurzu Lingua Anatomica - přípravka na prvák. Začtěte se do nového rozhovoru s naší milou lektorkou, díky které už pro vás nebude lékařská terminologie prvního ročníku strašákem!
1. Jaký je hlavní cíl kurzu Lingua Anatomica a jak se liší od jiných kurzů latiny?
Náš kurz se zaměřuje na jazykovou přípravu ke studiu odborných předmětů v rámci lékařských i nelékařských zdravotnických studijních programů, a to zejména předmětu anatomie, jak už z jeho názvu vyplývá. Nejedná se o studium latinského jazyka jako takového, necílíme tedy na přípravu ke studiu antických nebo středověkých latinských textů. Jedinečná koncepce tohoto jazykového kurzu vychází z našich dlouholetých zkušeností – studenti, kteří jsou vybaveni alespoň základními znalostmi latinské lékařské terminologie, mají vstup do studia mnohem snazší, lépe a rychleji se v látce orientují. Mechanické učení dlouhých seznamů odborných termínů sotva zakládá schopnost pojmům porozumět a daný jev náležitě terminologicky popsat. Pokud se přesuneme do oblasti praktických zkušeností, pak dovednost slovně označit a popsat místo, podstatu či charakter problému u nemocného či zraněného člověka patří mezi klíčové jazykové kompetence každého lékaře.
2. Jaké jsou nejdůležitější základy latiny, které studenti získají na tomto kurzu a jak je mohou uplatnit při studiu medicíny?
Jedná se o odbornou terminologii, ta ze své podstaty zahrnuje jednoslovné výrazy a nominální slovní spojení (tj. spojení podstatných a přídavných jmen), rozsah probírané gramatiky je tedy velmi omezený, a to pouze na nominativ a genitiv jednotného a množného čísla. Pokud odhlédneme od tohoto formálního hlediska, důležitější je pro nás snaha vést studenta ke schopnosti orientovat se významu a funkci jednotlivých slov, z něhož se termín skládá, jde nám o to, aby student rozuměl jazykovým principům pojmenovávání.
3. Jaké jsou nejzajímavější souvislosti mezi latinským jazykem a anatomickými termíny, které studenti na kurzu objeví?
Anatomické názvosloví je na mezinárodní úrovni primárně latinské, k němu sekundárně vznikají většinou neúplné překlady do jednotlivých národních jazyků. Ani v České republice dosud neexistuje česká anatomická nomenklatura, a nemyslím si, že by bylo reálné a smysluplné ji někdy v budoucnu v kompletní podobě sestavit. Jednoduše pro to, že pro celou řadu lékařských pojmů nejsou zaužívaná česká pojmenování, a pokud latinský termín doslovně přeložíte do češtiny, pak to může být významově zavádějící. Odborné termíny přitom musí být jednoznačné a jasné (jako příklad lze uvést doslovný překlad anatomického termínu radix sympathica jako „sympatický kořen“, nebo patologického termínu cor pulmonale jako „plicní srdce“). Na druhou stranu, pro dnešní generaci studentů lékařských fakult představují i některé starší české anatomické termíny, např. hlezenní kost, okovec či ochrustavice, víceméně neznámé výrazy. To nejzajímavější z celého kurzu tedy spočívá v naší snaze zprostředkovat zájemcům alespoň základní vhled do toho, proč a jak vybrané latinské termíny vznikly, s čímž souvisí i krátká exkurze do historie jazyka medicíny a etymologie anatomických termínů, která je sama o sobě velmi poutavá. Zjistíte, že v celé řadě případů se jedná o obrazná pojmenování, tzv. metafory, které původně označují věci známé z běžného života (rostliny, zvířata, nástroje nebo jejich části).
4. Jak se lekce na kurzu Lingua Anatomica strukturovaně skládají a zapojují se studenti do výuky?
Jednotlivé lekce nemají zcela totožnou strukturu, ale dá se obecně říct, že obvykle začínají stručným shrnutím minulé látky a jejím následným procvičením ve formě interaktivního kvízu. Poté lektorka velmi krátce představí nové téma (s pomocí prezentace nebo jiných vizualizačních prvků), často v přímé interakci s účastníky kurzu, tedy i takovým způsobem, aby např. dříve neznámé jazykové pravidlo studenti sami rozpoznali. Snažíme se tuto část proložit i různými zajímavostmi z historie lékařské terminologie nebo ze současné praxe klinického lékaře. Po výkladu je zařazena drobná aktivita, aby si studenti mohli sami ověřit, zda vysvětlení lektorky porozuměli správně, a lekci uzavírají shrnující procvičovací aktivity v různých on-line aplikacích (nejčastěji je využívaný Quizlet, který se mezi našimi studenty těší asi největší oblibě). Některé aktivity probíhají formou soutěže mezi účastníky kurzu, ale pokud se do soupeření někomu nechce, nebo upřednostní svůj klid a prostor pro přemýšlení, může vystupovat anonymně a úkoly si řešit dle svého tempa. Lektorka odpovědi a řešení studentů monitoruje a průběžně vysvětluje, na co je třeba dávat největší pozor a v čem se nejčastěji chybuje. Snažíme se do kvízů zapojit i typické chyby lékařů v textech zdravotnické dokumentace a částečně upozornit i na problematiku užívání zkratek a zkrácených výrazů. Nejde nám tedy o holý výklad gramatiky a lexika, ale o systematický popis latinské lékařské terminologie ve všech jejích zásadních souvislostech.
5. Jaký je předpokládaný časový rozvrh kurzu Lingua Anatomica? Jaké jsou požadavky na časovou investici ze strany studentů?
Dá se říci, že počítáme i s variantou, že se účastník kurzu na jednotlivé lekce nebude připravovat vůbec a veškerá jeho investice bude spočívat pouze v aktivním zapojení do samotné lekce. I pro takové případy je kurz koncipován jako převážně interaktivní. Platí však, že čím více se budete připravovat, tím více si ze samotné hodiny odnesete. Látka jednotlivých lekcí je probírána v rozumném rozsahu, např. z hlediska nové slovní zásoby se snažíme držet optimálního limitu 50 nových slov na 1 týden. Studenti mají k dispozici nahrávky výkladových prezentací lektorky, procvičovací kvízy v různých aplikacích, které si mohou opakovaně plnit ze svého počítače nebo mobilu kdykoli mimo samotnou lekci a také doplňující cvičení ve formátu vhodném k vytištění. Samozřejmou součástí naší podpory je u všech cvičení i klíč ke správnému řešení. Pro sdílení všech materiálů i odkazů na jednotlivé aplikace, v nichž mají studenti kvízy spuštěné, jsme zvolili platformu Google Classroom. Z hlediska vhodného učebního stylu ráda doporučím (i na základě vlastních zkušeností) pravidlo, které platí obecně pro studium kteréhokoli cizího jazyka – raději 10 minut přípravy každý den než dvě hodiny intenzivního učení před samotnou lekcí.
6. Jaká je podpora dostupná pro studenty během kurzu Lingua Anatomica? Je možné se obrátit na lektora nebo administrátory kurzu s dotazy nebo problémy?
Ano, je možné se v podstatě kdykoli v průběhu kurzu nebo i po něm spojit zvlášť s lektorkou, příp. i s administrátory prostřednictvím elektronické pošty. Někteří studenti volí raději samostatnou on-line konzultaci na jedné z videokonferenčních platforem (např. MS Teams, Zoom), i toto nabízíme jako součást podpory našeho kurzu. Stačí se jen předem domluvit na vhodném termínu. Pokud by měl někdo ze zájemců o tento kurz dotaz již teď, nebo z nějakého důvodu váhá, zda si jej zvolit, prosím, aby se mi ozval e-mailem na adresu porizkova@med.muni.cz 😊
7. Latinská slova nebo slovní spojení nacházíme i v běžném životě, máte nějaké oblíbené slovní spojení, nebo výraz?
Určitě by bylo možné jich uvést hned několik, jako první mne ale napadlo Carpe diem, tedy „užívej dne“ ve smyslu „nepromarni čas“. Mezi mediky na naší lékařské fakultě se prý tento známý citát užívá v mírně pozměněné podobě i jako pozdrav Carpe noctem, tedy s lehkou nadsázkou poukazující na potřebu studia i do pozdních nočních hodin. To podstatné je ve spojení řečeno – člověk by si měl každý den uvědomit, že uplynulý čas vrátit nelze, a je velká škoda jej neprožít plnohodnotně a smysluplně.
