Hravá výuka latiny pro středoškoláky na MED MUNI. Učte se snáze další jazyky, studujte prameny v originále a využijte ji při přijímačkách!

Paní doktorko, k čemu všemu se hodí znalost latiny? Kde ji můžeme využít?

Odvážím se odpovědět, že prakticky kdykoli a za jakékoli komunikační situace může být znalost latiny užitečná. Můžeme začít tím, že z latiny se vyvinuly románské jazyky a že silně ovlivnila i další evropské jazyky (především angličtinu). Pokud umíte latinsky, je pro Vás učení se každému dalšímu z uvedených jazyků mnohem jednodušší: řadu zákonitostí vnímáte svým způsobem jako samozřejmost, mnohem rychleji pronikáte do architektury jeho výrazových prostředků. Jako další příklad lze uvést internacionalismy, přejímání celé řady latinských slov do národních jazyků, obzvlášť viditelné je to pak v oblasti akademického jazyka a jazyka pro specifické odborné účely (včetně např. akademického psaní v angličtině), kde znalost latinského lexika značně usnadní orientaci v odborných termínech. Pokud se zaměříte na historické obory, pak znalost latiny Vám umožní studovat prameny psané v tomto jazyce přímou, nezprostředkovanou cestou. Lze také uvést, že schopnost adekvátně uplatnit některé z celé řady ustálených latinských spojení nebo citátů v kterémkoli evropském jazyce je dodnes považována za jistou známku vzdělanosti (humanity) mluvčího. Totéž platí i pro akademický text. Specifickou oblast pak představuje odborná komunikace, obzvláště v lékařském prostředí, v němž je potřeba i některé eticky problematické či emociálně citlivé skutečnosti pojmenovat odborným, laikovi netransparentním výrazem (např. pokud je pacient psychicky labilní nebo úzkostlivý, otylý, ale může si za to sám, komunikačně problematický, či v jiných situacích, např. při léčbě poranění způsobených pokusem o sebevraždu). Samotný klinický termín pro smrt pacienta Exitus letalis je v určitém smyslu eufemismem a metaforou (exitus „odchod“; u výrazu letalis se jako jeden z možných etymologických výkladů uvádí i souvislost s podsvětní řekou Léthé). Na druhou stranu latinu využijete i v domácím prostředí, např. vyslovením sakra v případě, že chcete vyjádřit svou nelibost (toto slovo pochází z latinského adjektiva, které původně označuje „to posvátné“, tj. to, co se nesmí vyslovit).

Co je při studiu latiny podle Vás nejtěžší. Na čem studenti nejčastěji vyhoří nebo se zaseknou?

Vzhledem k tomu, že se v současné době nejvíce zabývám výukou latinské lékařské terminologie, zaměřím se ve své odpovědi na tuto oblast. Asi největší problém pro studenty dle mých zkušeností představuje způsob jak rozpoznat, resp. zapamatovat si u konkrétních latinských substantiv jejich gramatický rod. Snažíme se vést studenty k tomu, aby se v rámci nové slovní zásoby neučili pouze jednoslovné výrazy vytržené z kontextu, navíc s pomocí jednoslovného českého ekvivalentu (který může být i zavádějící, jedná-li se v češtině o homonymum), ale aby se zaměřili i na jejich typické kolokace, tedy spojení s adjektivem, z jehož zakončení rod rozpoznají. Např. latinský výraz pro hlavu caput je neutrum, což lze jednoduše demonstrovat v označení dlouhé hlavy bicepsu - caput longum musculi bicipitis brachii, jeden z prvních termínů, které se studenti naučí v rámci předmětu anatomie. Gramatický rod se dá většinou poznat i z formy latinského substantiva, resp. podle jeho typického sufixu.

Další velký problém představují zdánlivě synonymní výrazy pro některé anatomické struktury, např. pro otvor se používá termín foramen, hiatus, apertura i aditus. V mnohých případech se sémantický rozdíl v jejich použití dá vysvětlit konkrétním popisem jednotlivých struktur a zobecněným odlišením jednoho pojmu od druhého, ale ne vždy je to tak snadné a bez úzké spolupráce s odborníkem z oblasti anatomie obvykle neřešitelné.

V minulém semestru jste vedla velmi úspěšný kurz Terminologických dílen. Co bylo cílem kurzu?

Jednalo se o desetitýdenní kurz, který se poprvé uskutečnil na podzim roku 2021. Chtěli jsme jej nabídnout co nejširšímu okruhu případných zájemců, proto rozhodnutí padlo ve prospěch on-line formy. Naším cílem bylo obeznámit účastníky se základními jazykovými zákonitostmi lékařských termínů, přičemž hlavní pozornost byla věnována latině v anatomickém názvosloví a řečtině v klinických a patologických termínech. Pokusili jsem se ve výběru lexika i gramatiky zaměřit na to nejdůležitější, často používané a toto jazykové minimum podat srozumitelnou a poutavou formou. Jak už z názvu Terminologické dílničky vyplývá, kurz byl interaktivní a předpokládal v podstatě neustálé aktivní zapojení účastníka do jeho průběhu. Přípravy jednotlivých lekcí probíhaly v úzké spolupráci s kolegyní Michaelou Račanskou z Anatomického ústavu MED MUNI, která mě celým kurzem provázela a moje plány pragmaticky usměrňovala. Při naší tandemové výuce jsme pak měly jedinečnou příležitost vzájemně se vzdělávat v našich oborech, navíc způsobem, který Vám studium příslušné odborné literatury nenahradí.

Jak vznikl nápad vytvořit kurz pro středoškoláky? Co se v kurzu dozvědí a v čem se liší od kurzu latiny pro vysokoškoláky?

Pokud si dobře pamatuji, na počátku všeho byly časté dotazy ze strany středoškolských studentů směrem k latině, protože dnes se tento jazyk běžně na středních školách nevyučuje, a pokud ano, přeci jen je hlavní pozornost věnována spíše klasickým latinským textům. Samotný nápad nabídnout takovýto kurz v rámci aktivit Juniorské akademie MED MUNI vzešel od kolegyně Sylvy Hudcové, jež mě oslovila na základě doporučení od mých dřívějších studentů. Obsah kurzu je blízký sylabu tohoto předmětu, který je zahrnut do povinného kurikula celé řady lékařských i zdravotnických oborů na naší fakultě, jen je stručnější. Účastník kurzu se tedy postupně seznámí s latinskou slovní zásobou a gramatikou v anatomických termínech, jazykovými zákonitostmi klinické terminologie (především z pohledu slovotvorby) a s krátkými recepturními pokyny. Od kurzu pro vysokoškoláky se odlišuje i výukovým stylem, protože v zásadě předpokládá situace, že se účastník kurzu na lekci nestihne připravit. A místo závěrečné zkoušky byl ukončen olympiádou ve třech disciplínách. To je myslím podstatný rozdíl :-)

Používáte v kurzech mnoho interaktivních pomůcek, studenti spolu soutěží a hodina je opravdu hodně dynamická. Myslím, že se studenti ani nestihnout nudit. Jak vznikal tento koncept, byla jste na školeních, jak nástroje do výuky zařadit, inspirovala jste se nebo pomáhaly hravé metody při učení dříve i Vám?

Musím přiznat, že asi nejvíce mně v této oblasti pomohly zkušenosti s on-line výukou z předešlého akademického roku, a také mé mladé kolegyně, Andrea Salayová, Tereza Ševčíková a Klára Modlíková, jelikož neustále sršely nápady, co a jak by se mohlo dělat lépe, nebály se podělit o své zkušenosti s ostatními. Inspirovala jsem se také u kolegů z oddělení CIT na Filozofické fakultě a Centra pro rozvoj pedagogických kompetencí MU, za velmi přínosné zpětně považuji zejména webináře Petra Sudického. Další výhodou byl přechod do on-line modu všech důležitých celosvětových konferencí, odborných workshopů a webinářů v oblasti korpusové lingvistiky, kterou se ve své odborné práci zabývám. Ta se zaměřuje na velká jazyková data a využití počítačových technologií pro práci s nimi, mimo jiné i v oblasti výuky cizích jazyků. Měla jsem tedy možnost v přímém přenosu sledovat její výrazné osobnosti, jak si s touto novou situací poradí. A většinou to byl úžasný zážitek, ze kterého jsem si mnoho cenného odnesla.

Na poslední hodině Vám studenti předali velmi vřelou pozitivní zpětnou vazbu, jak na Vás takové hodnocení působí?

Samozřejmě to v hloubi duše potěší, to nebudu zakrývat. Navíc jsem měla pocit, že on-line forma tohoto kurzu nebránila našemu lidskému sblížení, myslím, že při poslední hodině bylo všem velmi líto, že tento kurz již brzy skončí.

A jaké plány s kurzem do budoucna máte, na co se můžeme těšit?

Určitě plánujeme v něm pokračovat. Chtěli bychom jej mírně modifikovat v tom smyslu, aby účastník kurzu měl větší podporu při přípravě na jednotlivé lekce. Plánujeme tedy výkladovou část oddělit a poskytovat ji ve formě série krátkých instruktážních videí. Chtěli bychom se více zaměřit i na propojení kurzu s přípravou k přijímacím zkouškám na naši lékařskou fakultu z pohledu odborné terminologie. Ostatní by zůstalo obdobné, pravidelná setkání s lektorkou budou orientována především na řešení kvízů, objasnění problematických jevů a procvičování formou soutěží v různých on-line aplikacích. Kurz plánujeme znovu otevřít v polovině září tohoto roku a opět bude zakončen olympiádou. Rozhodně bude na co se těšit!