Rozhovor se SOČkařkou Annou Brodeckou o psaní práce pod anglickojazyčnou mluvčí a o psaní práce za dob koronaviru.
„Měla jsem s doktorkou Alemeh schůzku, na které působila strašně sympaticky, a hlavně hrozně ohleduplně, že rozuměla tomu, že se v tématu nepohybuju a snažila se mi to vysvětlit. Takže hned po první schůzce mi bylo jasné, že se chci tohoto výzkumu účastnit.“
Anna Brodecká
Alemeh Zamani, Ph.D.
Anatomický ústav
Involvement of the blood-cerebrospinal fluid barrier in Alzheimer's disease progression- an in-vitro study
Dnes jsme vyzpovídali Annu Brodeckou, studentku brněnského gymnázia Slovanské náměstí. Anna je studentkou šestiletého programu. Jako přesah svých studií se rozhodla věnovat výzkumné práci v rámci soutěže SOČ.
Na Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zpracovávala téma, které se zabývalo vlivem amyloidu beta na hematolikvorovou bariéru v progresi Alzheimerovy choroby. Tento výzkum spolu se svou vedoucí prováděla v umělých podmínkách in vitro, tedy ve zkumavce. Annu jsme na základě jejích skvělých výzkumných výsledků proto jako nadějnou studentku vyzpovídali.
Při Alzheimerově chorobě se v mozku děje několik patologických procesů a mezi to patří právě ukládání amyloidu beta. V oblastech, kde se amyloid beta ukládá, odumírají buňky a dochází k neurodegeneraci. My jsme si dali za cíl zkoumat přesný vliv tohoto fragmentu na konkrétní část mozku, a to tu hematolikvorovou bariéru, která teda odděluje krev od mozkomíšního moku. Bariéra mozkomíšní mok také produkuje a celkově je esenciální součástí nervového systému. Cílem naší práce tedy bylo pozorovat přesný dopad amyloidu beta na tyto buňky. Dosáhly jsme toho pomocí modelu Alzheimerovy choroby in vitro, neboli ve skle, kdy jsme měly buňky laboratorních potkanů z té hematolikvorové bariéry a k nim jsme přidávaly právě syntetizovaný amyloid beta. Poté jsme pomocí imunoflorescence jsme zkoumaly, co se to vlastně v těch vzorcích děje.
Už od té doby, co jsem byla v druhém ročníku gymnázia mi bylo jasné, že chci dělat práci SOČ. A to nejen proto, abych získala nové zkušenosti a dovednosti v oblasti medicíny, která mě velmi zajímá, ale i proto, že práce SOČ se velmi dobře ohodnocuje na přijímacích zkouškách na vysoké školy. Ale bohužel jsem měla problém s tím najít nějaké vhodné téma. Nakonec to dopadlo tak, že se mi ozvala kontaktní osoba z mé školy s tím, že paní doktorka Alemeh Zamani shání středoškolské studenty do svého výzkumu. Příležitost zněla zajímavě, ale zpočátku jsem vůbec nevěděla, co si pod tématem představit. Když jsem ale měla s doktorkou Alemeh schůzku, působila velmi sympaticky a hodně mě uklidnilo, že byla ohleduplná a chápala, že se v tématu nepohybuji. Vše se mi snažila vysvětlit. Takže díky tomu hned po první schůzce mi bylo jasné, že se chci tohoto výzkumu zúčastnit. Plány nám ale zhatil koronavirus, bohužel jsem tak tuto práci namísto v druhém nebo třetím ročníku, jak jsem původně plánovala dělala až nyní ve třetím. A v podstatě jsem ji dokončila až teď, když mám maturitu za rohem.
Že ozvat se nám můžete i sami? Napište na kontakt akademie@med.muni.cz a my vám se vším pomůžeme.
A že o bonifikaci naleznete více informací zde.
Má školitelka doktorka Alemeh Zamani nepochází z České republiky ale z Iránu. A tak jazykem, kterým jsme se domlouvaly byla angličtina. Tedy veškerá komunikace a v podstatě i psaní práce probíhalo v angličtině. Středoškolská odborná činnost se ale musí odevzdat v češtině, a tak jsem ji na samotný závěr přeložila do češtiny. Osobně musím říct, že tato zkušenost byla pro mě velmi přínosná. U nás na škole je výuka angličtiny rozšířená, a tak jsem byla dobře vybavena. Ze začátku jsem tak neměla vůbec problémy. Samozřejmě vědecké termíny a pojmy jsem neznala, ale tak ty jsem se doučila, to nebyl problém. Přínosné bylo psaní v angličtině ale hlavně proto, že ta tématika, o které jsem práci zpracovávala, byla poměrně dost málo probádaná v českém jazyce a tak jsem měla o mnoho více zdrojů. Takže myslím, že i kdybych práci psala v češtině, tak bych i tak potřebovala tu angličtinu. Takže určitě pokud středoškoláci zvažují psát práci SOČ, tak angličtina je jedině výhodou a plusem.
Pokud si přejete psát práci SOČ, určitě zvažte, jestli na to máte čas. Musím říct, že pro mě to bylo velmi časově náročné. Ale ne ani tak, že bych tím trávila každý den v týdnu, ale spíše tím, že to bylo velmi vleklé. A to bohužel především kvůli koronaviru. Protože často přišla nějaká nová opatření a já jsem nemohla chodit provádět výzkum do laboratoří. Ale myslím si, že i bez koronaviru by to bylo poměrně časově náročné.
Nejdříve se musíte naučit pracovat v laboratoři. Záleží samozřejmě na tom, jaký výzkum zrovna plníte. Ale u mě to bylo tak, že jsem se musela měsíc, dvakrát týdně, dostavit do laboratoře a učit se, jak pracovat s náčiním nebo jak kultivovat buněčné kultury. Časově nejnáročnější bylo psaní té práce samotné, mnoho času zabere například rešerše pro teoretickou část. To už potom záleží na tom, jak si to každý sám rozvrhne. A na závěr také počítat s tím, že potřebujete čas na zapracování zpětné vazby, jak od vedoucího tak třeba i od jejich kolegů. Mně doktorka Alemeh Zamani umožnila, aby se na mou práci podívali i ostatní její kolegové z Anatomického ústavu a zhodnotili ji. Takže tam musíte počítat s tím, že to taky zabere hodně času, a proto je dobré nechat si časovou rezervu před termínem odevzdání.
Na naší škole, na Slovanském náměstí jsou vstřícní. Doktorka Alemeh Zamani se snažila situovat naše schůzky, aby to nekolidovalo s vyučováním, takže jsem většinou docházela v odpoledních hodinách. Ale myslím si, že většina škol toleruje a naopak podporuje, aby jejich studenti dělali SOČku.
Určitě je to ta časová náročnost. Já jsem na tom pracovala v podstatě dva roky. Takže ten cíl byl pořád daleko. A na konci pak přišel stres z dokončování práce a odevzdávání. To bylo taky poměrně náročné. Musím trochu vyčíst organizaci SOČ, že občas informace na webu nebyly úplně kompletní, což byl pro mě další původce stresu. Ale jinak převažují ty klady. Naučila jsem se hrozně moc nových dovedností, o kterých se mi ani nesnilo. Celkově bych psaní SOČ doporučovala každému, protože je to skvělá zkušenost, jak proniknout do úplně nového světa úplně zadarmo.
Že pokud Vám chybí některé informace ohledně SOČ nebo cokoliv není jasné, můžete se obrátit na koordinátory SOČ v jednotlivých krajích? V Jihomoravském kraji můžete na JCMM napsat paní Aleně Hynkové (alena.hynkova@jcmm.cz), která má koordinaci Středoškolské odborné činnosti na starosti v rámci Jihomoravského kraje a všechny potřebné informace Vám pomůže dozjistit.
SOČ je práce, kterou píše student střední školy na nějaké odborné téma pod vedením často akademika nebo nějakého odborného pracovníka na nějakém odborném pracovišti.
Napište nám na akademie@med.muni.cz
Jak probíhá kurz Anatomie Juniorské akademie MED MUNI? Kdo je lektorka RNDr. Michaela Račanská, Ph.D.? A hlavně - co se v kurzu naučíte a co si z něj odnesete? Na všechny tyhle otázky si posvítíme v tomto článku!
Jak probíhal celodenní souboj středoškoláků a kdo ho vyhrál?
