Jakým způsobem jste téma vybrala?

Už od té doby, co jsem byla v druhém ročníku gymnázia mi bylo jasné, že chci dělat práci SOČ. A to nejen proto, abych získala nové zkušenosti a dovednosti v oblasti medicíny, která mě velmi zajímá, ale i proto, že práce SOČ se velmi dobře ohodnocuje na přijímacích zkouškách na vysoké školy. Ale bohužel jsem měla problém s tím najít nějaké vhodné téma. Nakonec to dopadlo tak, že se mi ozvala kontaktní osoba z mé školy s tím, že paní doktorka Alemeh Zamani shání středoškolské studenty do svého výzkumu. Příležitost zněla zajímavě, ale zpočátku jsem vůbec nevěděla, co si pod tématem představit. Když jsem ale měla s doktorkou Alemeh schůzku, působila velmi sympaticky a hodně mě uklidnilo, že byla ohleduplná a chápala, že se v tématu nepohybuji. Vše se mi snažila vysvětlit. Takže díky tomu hned po první schůzce mi bylo jasné, že se chci tohoto výzkumu zúčastnit. Plány nám ale zhatil koronavirus, bohužel jsem tak tuto práci namísto v druhém nebo třetím ročníku, jak jsem původně plánovala dělala až nyní ve třetím. A v podstatě jsem ji dokončila až teď, když mám maturitu za rohem.

Co je potřeba promyslet před zahájením psaní práce SOČ?

Pokud si přejete psát práci SOČ, určitě zvažte, jestli na to máte čas. Musím říct, že pro mě to bylo velmi časově náročné. Ale ne ani tak, že bych tím trávila každý den v týdnu, ale spíše tím, že to bylo velmi vleklé. A to bohužel především kvůli koronaviru. Protože často přišla nějaká nová opatření a já jsem nemohla chodit provádět výzkum do laboratoří. Ale myslím si, že i bez koronaviru by to bylo poměrně časově náročné.

Nejdříve se musíte naučit pracovat v laboratoři. Záleží samozřejmě na tom, jaký výzkum zrovna plníte. Ale u mě to bylo tak, že jsem se musela měsíc, dvakrát týdně, dostavit do laboratoře a učit se, jak pracovat s náčiním nebo jak kultivovat buněčné kultury. Časově nejnáročnější bylo psaní té práce samotné, mnoho času zabere například rešerše pro teoretickou část. To už potom záleží na tom, jak si to každý sám rozvrhne. A na závěr také počítat s tím, že potřebujete čas na zapracování zpětné vazby, jak od vedoucího tak třeba i od jejich kolegů. Mně doktorka Alemeh Zamani umožnila, aby se na mou práci podívali i ostatní její kolegové z Anatomického ústavu a zhodnotili ji. Takže tam musíte počítat s tím, že to taky zabere hodně času, a proto je dobré nechat si časovou rezervu před termínem odevzdání.

Co bylo dle Vás při psaní nejkomplikovanější?

Určitě je to ta časová náročnost. Já jsem na tom pracovala v podstatě dva roky. Takže ten cíl byl pořád daleko. A na konci pak přišel stres z dokončování práce a odevzdávání. To bylo taky poměrně náročné. Musím trochu vyčíst organizaci SOČ, že občas informace na webu nebyly úplně kompletní, což byl pro mě další původce stresu. Ale jinak převažují ty klady. Naučila jsem se hrozně moc nových dovedností, o kterých se mi ani nesnilo. Celkově bych psaní SOČ doporučovala každému, protože je to skvělá zkušenost, jak proniknout do úplně nového světa úplně zadarmo.