Pedagogové si pro ně připravili tři lekce, ve kterých bylo plně využito všech prvků kolaborativního učení metodou Team-Based Learning, a to s následujícími tématy. (i) Úvod do psychiatrie s případem depresivního syndromu; (ii) Koagulační onemocnění s případem plicní embolie; (iii) Onemocnění jater a žlučových cest s případem jaterního selhání. Studenti byli na výuku připraveni díky předem vypracovaným a poskytnutým materiálům (pre-class reading). Svou přípravu si mohli vyhodnotit prostřednictvím individuálního testu iRAT (individual Readiness Assessment Test) a následně si svá stanoviska obhájit při týmovém testu tRAT (team Readiness Assessment Test) s navazující diskuzí vedenou facilitátorem lekce. Poté vždy lekce pokračovala řešením aplikačního cvičení, které bylo reprezentováno případem virtuálního pacienta, v rámci něhož jednotlivé týmy řešily nejrůznější otázky a úkoly spojené zhusta s diferenciální diagnostikou, klinickým rozvažováním (clinical reasoning) a jednotlivými rozhodnutími v terapeutickém postupu u daného pacienta. Kromě osoby facilitátora v roli průvodce a hlavního rozpoutávače diskuze, měli studenti k dispozici po celou dobu rady a stanoviska klinického experta na danou látku (content expert), který byl zároveň autorem pre-class-reading materiálu, testových otázek a aplikačního cvičení.
Po každé lekci studenti poskytovali v dobrovolném dotazníkovém šetření zpětnou vazbu, která bude použita v rámci pedagogického výzkumu realizovaného v Centru pro rozvoj klinických kompetencí LF MU a dále tyto výsledky poslouží pro rozvoj a kontinuální zlepšování výuky realizované na Simulačním pracovišti LF MU.